Není nikde psáno, že ty největší špičky ve svém oboru spolu musí soupeřit. Ba naopak, když se dvě dominující jednotky spojí, může vzniknout něco jedinečného. Tato situace nastala na českém komiksovém rybníčku, kde své síly spojili Michal Suchánek a Jonáš Ledecký, kteří si skrze Afterpunk splnili svůj dětský sen.
Oběma umělcům se podařilo na 120 stran vměstnat 10 povídek, které si se svými hrdiny nepočínají zrovna v rukavičkách. Před vydáním se do světa Afterpunku jsem neměl pochyb o tom, že povídky budou zajímavé, originální a nápadité, a spíše mě zajímalo to, jak dopadne přímé srovnání stylů obou umělců. Jejich tvorba mi přišla totiž dost odlišná a obával jsem se, že kvůli tomu budou různé povídky působit příliš kontrastně.
A svým způsobem tomu tak opravdu je, ale překvapivě to na mě nepůsobilo jako pěst na oko a Ledecký se se Suchánkem skvěle doplňují. Nevím, zda to byl záměr, ale díky výtvarným rozdílům se od sebe lépe rozdělují příběhové linky. Na první pohled totiž kniha může působit tak, že na sebe příběhy navazují. Tomu tak ale ve skutečnosti není, což mi autoři potvrdili v krátkém rozhovoru během letošního Comic-Conu v Praze.
Na tomto popkulturním svátku jsem se také autorů zeptal na povídku Vetřelci, která se mi z celé knihy líbila nejvíce. Jonáš Ledecký, tedy autor této povídky hned přikývnul, že je to i jeho nejoblíbenější povídka a svěřil se, že hlavní inspirací pro Vetřelce byla pohádka Máša a tři medvídci. Původně měly být všechny povídky inspirovaný pohádkami, ale z toho nakonec sešlo a takových příkladů je zde jen několik.
Dalším faktorem, který na knize musím ocenit, je zvolená paleta barev. Na videu z listování knihou můžete vidět, že autoři zvolili syrovější a přízemnější barvy, jenž lépe vystihují náboj a atmosféru postapokalyptických povídek. Ty už ze své podstaty většinou nemají happyendy a čím blíže jsem byl konci knihy, tak jsem ztrácel naději, že se nějakého veselého konce vůbec dočkám. Přece jen zde končetiny létají na všechny strany, děti vraždí děti a na celém světě už snad není ani jedna poslední máslová sušenka… Ledecký se Suchánkem mě v závěru překvapili něčím jiným, a to nášupem jednostránkových povídek, které se mi sice po všech směrech zamlouvaly, ale z jejich zasazení na konec knihy jsem byl jemně rozmrzelý.
Nakonec to ale přišlo. Onen Happy End v knize nakonec je. A je mnohem lepší, než jsem si během čtení představoval. Čtenářům se zde naskytne možnost podívat se pod postapo pokličku a zjistit, jak takový komiks vlastně vzniká a jak spolu vůbec dokáží oba autoři ohledně tvorby komunikovat.
Afterpunk je bohatý kulturní zážitek a do sbírky každého čtenáře nepatří jen díky výtvarnému zpracování a zajímavým příběhům, ale i díky odvaze autorů pustit se do temných témat a vybrat z nich to nejnápaditější. Původně jsem si chtěl knihu šetřit, aby mi vydržela alespoň týden. Ale atmosféra, kterou dokázali autoři nastolit, byla příliš pohlcující. Pevně věřím, že stejný účinek bude mít i na ostatní čtenáře.
Vydavatel: CREW
Scénář: Jonáš Ledecký
Kresba: Jonáš Ledecký, Michal Suchánek
Žánr: Sci-fi, horor, thriller
Kniha: 120 stran, pevná vazba s přebalem
Za poskytnutí knihy Afterpunk děkujeme vydavatelství CREW.
