Recenze: Monkey King: Hero is Back – opičí bůh

V herním průmyslu je běžné dělat hry podle filmů. Filmová předloha vzbudí často větší pozornost než nový hrdina. „Z toho bychom mohli vytřískat velké prachy“, říkají si bohužel vývojáři. Proto je naprosto běžnou záležitostí, že hry podle filmů jsou obvykle s…špatné. Přesto takové hry stále vznikají a vznikat budou, a je možné, že jednoho dne budou třeba i kvalitní. Je tím dnem právě dnešek? Podařilo se Opičímu královi vystoupit z řady a být jak dobrým filmem, tak zábavnou hrou?

Recenzovaná verze: PC

Pro ty, kterým to ještě nedošlo, nebo prostě nečtou titulek: Monkey King: Hero is Back je hrou podle stejnojmenného dětského filmu z roku 2015. Kořeny tohoto příběhu jsou však mnohem delší. Opičák Sun Wukong se objevil už v 16. století v čínské novele Cesta na Západ. Sun se stal, především v Číně, velmi oblíbený, a proto se postava objevila jak v seriálech, filmech, tak i ve hrách. A dnes se právě na jednu takovou podíváme. Monkey King: Hero is Back, spatřilo světlo díky Japonským nezávislákům HexaDrive. Nejedná se o žádné obrovské studio, nicméně Masakazu Matsushita, který studio založil, dříve pracoval pro Capcom, a to už je pořádná firmička. I v málo lidech se dá udělat skvělá hra, o tom není pochyb, ale u Monkey Kinga mám pocit, že by přece jen trochu větší budget potřeboval…proč?

O co teda vlastně jde?

Monkey King je akční bojová adventura s prvky RPG. Váš postup v podstatě probíhá tak, že vejdete do lokace, získáte mapu pro danou lokaci a celým levelem se probijete až do konce. Sem tam si dáte nějaký tem boss fight a vyřešíte pár hádanek. Vaše výbava se skládá především z vašich pěstí obohacených o nějakou tu magii. Nečekejte ale žádný komplexní bojový systém. Útoky sice řetězit můžete, ale v podstatě máte pouze slabý, ale rychlý, nebo silný, zato pomalý úder. Pokud nepřítel útočí na vás, můžete buď použít counter attack, nebo rollnout někam bokem. Ke všemu máte ještě magii, která je alespoň malinké zpestření jinak lineárního boje. Někdy opičáka dostanete do speciální pozice, kde mačkáte tlačítka, které vidíte na obrazovce. Kupodivu toto funguje celkem dobře, pokud je na vás nepřátel více a vy musíte reagovat na více stran najednou – mechanika, která se mi dost líbila, a rozhodně bych ji v této hře nečekal. Spíše bych si myslel, že se na to autoři vyprdnou a všichni enemáci okolo budou stát a čekat, než si sekvenci mačkání tlačítek vyřešíte dva mezi sebou. Samotný souboj na první pohled nezní úplně špatně…jako taková oddechovka…ALE.

…ALE

Velký problém celé hry je technické zpracování, které je minimálně na PC přinejmenším otřesné. Neustále cítíte, že se jedná o konzolový port. Ovládání je nepřesné, občas reaguje pozdě, a to vás pak teda dokáže pořádně frustrovat. Ke všemu je zde nepřizpůsobivá kamera. V normální hře se kamera přiblíží, pokud s ní otočením narazíte do skály, nebo jiného kusu světa. Zde se kamera ovšem zastaví, a tak neuvidíte, co se děje okolo. Třešnička na dortu je otravný fakt, že když stojíte, kamera se otáčí velmi pomalu, a abyste se rozhlédli kolem, musíte myší přejet celý dvoumetrový stůl. Přitom když chodíte, tak se otáčí úplně normálně….tady mi to opět smrdí odfláknutým portem z konzolí. Nebýt nepovedené technické stránky, hra by nemusela být ani tak špatná. Přece jen sází na tu největší klasiku: level, mob, boss, nějaké to vylepšení dovedností. Ale třeba ani zmínění bossové nejsou nějak dobře extra nároční. To, že jejich škála pohybů není zdaleka tak pestrá jako ta z Monster Hunter, s tím se tak nějak počítá, ale s tím, že se mi bosse podařilo přelstít tím, že jsem se postavil za něj a on nebyl schopný se otočit, tak s tím by se počítat rozhodně nemělo. Další věc, která hře jen škodí, jsou skákací pasáže. Občas je třeba někam vylézt a pokračovat tak dál. Zde opět narazíte na nepřesné ovládání a zdánlivě jednoduché skoky se tak stanou velmi nezábavné a mnohdy zrádné. Vrchol všeho je, když chcete lézt po žebříku a hra to řeší tak, že místo abyste tam sami vylezli, tak pustí otravnou a zdržující animaci….ugh.

.

A teď z té lepší strany

K těm lepším částem hry patří příjemná barevná grafika. Čínské prostředí je poměrně atmosférické, a jo, pěkně se na to dívá (na to o jakou hru se jedná). Ale i v grafice poznáme, že se jedná o rychle tvořenou hru s omezeným rozpočtem. Například některé cutscény, které jsou tvořeny pouze měnícími se obrázky, vypadají úplně, jako by to měla být animovaná cutscéna, jen ty animace se nestihly dodělat. 3D modely, pohyb kamerou, různé úhly, dabing,  ale animace nikde. Chvíli jsem dokonce myslel, že se mi jen nenačetly, ale v gameplay videích jiných hráčů jsem zjistil, že to tak prostě je. Ono je to poměrně běžný prvek, zvláště ve východní hrách, ale tady to opravdu působilo hodně divně a neumělecky. Ajo vlastně, bavíme se o plusech…tak co třeba příběh? Průměr. Opičák, který vznikl z posvátné hory, si dovoluje na bohy a cítí se být něco víc. Pak ale přijde Buddha a řekne: „Jsi jen opice“, přičemž Suna zamrazí do ledovce. Uběhne 500 let a ledovec nachází malý mnich Liuer, který opičáka nechtěně osvobodí. Opičákovi však zůstanou na ruce okovy, kterých se zbaví jedině tak, že bude konat dobro. Moralizací se zde zkrátka nešetří, ale to je asi v pořádku, když se jedná o dětskou hru.

Závěrem

Co si budeme povídat, je to zkrátka špatné. Dokážu ocenit jednoduchou dětskou hru, miluji třeba Kingdom Hearts (která sice není přímo dětská, ale chápete pointu), ale tuto hru, tu zkrátka osobně nedoporučuji, nebo minimálně ne na PC. Technicky nezvládnutý konzolový port, který má své světlé chvilky, těch je ale tak málo, že na samotný konec se probojují jen ti největší opičáci. Pokud jste fanoušci slavného Suna Wukonga, nebudete mít nejmenší radost z toho, co to Hexadrive udělali s vaší oblíbenou postavou. Dáte přesto této hře šanci a zahrajete si ji? Přece jen, aspoň to nestojí 60€.

Vývojáři: HexaDrive Inc,

Vydavatel: Oasis Games

Datum vydání: 17. říjen 2019

Cena digitální kopie:  34,99 Eur, 823,- CZK

Velikost hry: 20 GB

Platformy: PC(recenze), PS4