Last Train Home neboli Poslední vlak domů není nejnovější služba Českých drah, ale taktická real-timeová strategie z 1. světové války, vycházející ze skutečných událostí. Celé to ještě balí do zajímavého a velmi komplexního managementu vlaku. Jistě jste o tomto titulu od studia Ashborne Games slyšeli a četli nejenom na našem webu Gamepress a nyní jsme dostali příležitost si zahrát samotné demo. Tedy lépe řečeno já jsem tu příležitost dostal.
A to není jen tak, holánkové. Co se mě týče, jsem prachbídný taktik a stratég, takže k Last Train Home přistupuji jako k nové výzvě. Současně se omlouvám vám, kteří jste ovládali Command & Conquer už v kolébce, jestli se budu pozastavovat nad kdejakou banalitou. Nuže, pojďme se na hru podívat v tomto preview článku.
Velká míra historické autenticity
Last Train Home se odehrává po konci 1. světové války, kdy se parta československých legionářů (a legionářek) vydává na příkaz T. G. Masaryka zpět do své vlasti. Má to ale jeden háček, cesta vede přes ruskou Sibiř, přičemž toto území stále ovládají vojáci Rudé armády a na přítomnost legionářů se nedívají zrovna mírumilovně. Nicméně rozkaz zněl jasně, takže jedem.
Asi netřeba dodávat, že i přes vydané rozkazy se legionáři záhy dostanou do velmi ošemetných a dramatických situací, ale já bych na tomto místě zmínil mimořádný důraz na historickou přesnost. K dispozici máte enormní nálož textů, ve kterých se dozvíte základní historické souvislosti, popisy rolí vojáků, zbraní, vybavení apod. Úplně ideální je si před startem hry udělat horkou čokoládu a všechny texty si v klidu pročíst a nasát atmosféru. Ta je mimochodem už od počátku silná i díky audio složce a brzy mě začaly chytat pocity zmaru a beznaděje (bez ohledu na to, jak se mi zrovna dařil gameplay). Důraz na edukativní složku je evidentní. Současně je třeba si uvědomit, že Last Train Home ze skutečných událostí jen vychází a vypráví příběh vlastní.
Propracované taktické mise i management vlaku
Hra Last Train Home na vás vrhne hned dva dost propracované světy. Tím prvním jsou taktické mise, v nichž se probíjíte krajinou a lokacemi, plníte úkoly, sbíráte potřebné suroviny a samozřejmě pomocí příkazů a speciálních schopností každého vojáka bojujete proti Rudým. Tím druhým je správa vlaku. Obě složky jsou rozsáhlé a komplexní, vyžadují, abyste se starali o své postavy jak na bojišti, tak mimo něj během cesty. De facto je to takový titul 2 v 1 – na jedné straně RT strategie, na druhé simulace managementu vlaku.
Jen namátkou musíte například sledovat spotřebu paliva nebo určit směny na noční a denní provoz, další hrstku vojáků dát na správu nemocničního vagonu, dbát na morálku apod. Určitou péči potřebuje i vaše obrněná mašinka. Legionáře můžete odměnit vyznamenáním, zvyšovat jejich úroveň, zlepšovat jejich vlastnosti, přisuzovat dostupné role atd. Je toho tolik, že se mi z toho zatočila hlava. Kombinace je to originální a působí zábavným dojmem.
Kdo je tady velitel? Já přece…
Upřímně, mě byste za velitele nechtěli. Když začne jít do tuhého a je potřeba vymyslet efektivní strategii, nezmůžu se na nic lepšího než tam naházet granáty. Což jde samozřejmě taky, ale není to mnohdy to nejlepší řešení. Mise jsou koncipovány jako real-timeové boje, které naštěstí i nám neschopům poskytnou možnost vše si v klidu rozmyslet a naplánovat jednotlivé pohyby. Pomocí taktického pohledu se dění zastaví, takže máte čas zadat příkazy pro rozptýlení jednotek a určit co, kde, proč a jak, což je ideální zejména v náročnějších misích. Ovládat budete skupinku vojáků, kterou si před zahájením každého questu vytvoříte.
Každý typ má samozřejmě své přednosti a specifika. V lokacích musíte využít kryty, načasování útoku, váhat mezi střelbou nebo třeba tichou likvidací osamoceného jedince. A upřímně si k některým postavám vybudujete vztah i proto, že každý z nich má jméno, je nadabovaný a umí i s relativně slušnou intonací odvětit, pokud se překliknete a pošlete ho na nedostupné místo na mapě. Maxmiliáne Drápe, z tebe udělám top důstojníka! V první opravdu ostré misi hra nastiňuje své možnosti. Hráčům dává rozmanité možnosti postupu a patřičnou volnost. Očekávám, že v plné hře této volnosti bude ještě více, protože se tím autoři sami ohánějí.
Dabing a ozvučení
Myslím, že audio složka si zaslouží vlastní odstaveček. Není tajemstvím, že hra bude obsahovat český dabing. Kromě již oznámeného Karla Dobrého v roli kapitána Langera se dočkáme například Jana Štastného, který si střihnul postavu historika a v samotném úvodu vás uvede do situace. Celkově je dabing na velmi dobré úrovni, stejně jako hudební složka. Mám pocit, že jsem na úvodní obrazovce zaslechl zakomponovaný motiv od Bedřicha Smetany? Skladby jsou tak podmanivé a silné, že bych si je klidně pouštěl samostatně. Mají náboj a potenciál vyvolat tu správnou náladu – ať už tklivou, nebo naopak odhodlanou.
Každá postava je „svá“
U postav ještě zůstaneme. Jak v boji, tak ve vlaku se projevují jejich specifické vlastnosti. Například když vyšlete do okolí skupinku pro zásoby, záleží i na jejich povaze, co z toho nakonec bude. Někdo je zdatný v obchodování, někdo zase skrblík, další se při výpravě zraní, takže z výpravy nic nepřinese a šupem ho můžete poslat na ošetření. A někoho byste snad do boje radši ani neměli pouštět a nechat ho jen u lopaty ve vlaku.
Když to vezmu jako celek, právě v té neuvěřitelné propracovanosti a důrazu na detail vidím jedno z úskalí celé hry Last Train Home. Ve všech těch (mini)ikonkách jsem se snadno ztratil a než mi došlo, na co mám kde kliknout, vypadalo mi pár vlasů. Klidně bych ocenil obří šipku přes celou obrazovku s nápisem „klikni tady ty hňupe“. Strategická složka ve vlaku pro mě byla trochu zlem. V misích uznávám, že si za to můžu sám. Přesto bych ocenil určitou pomocnou ruku, naštěstí i ta tady je.
Přístupnost i pro nezkušené hráče
Last Train Home vám na začátku nabídne docela bohatou tabulku přizpůsobení nejrůznějších parametrů hry. Můžete si tak nastavit celou řadu aspektů a zaměřit se více na boje nebo správu vlaku. Snížit si obtížnost toho či onoho a zkrátka ulehčit si už tak strastiplnou cestu posledním vlakem domů. A to je za mě super.
