RECENZE: Red Dead Redemption (PS4) – Ve městě je „nový“ šerif?

Příběh Johna Marstona začal už v roce 2010, kdy se Red Dead Redemption od studia Rockstar Games dostalo na pulty kamenných obchodů. Když jsem v roce 2016 začal psát o hrách, tak mě ani nenapadlo, že jednoho dne budu na tuto dnes již kultovní záležitost psát recenzi. A vida, stalo se to. Spíše než vlnu nadšení ale návrat RDR spustil vlnu pochybností, vzlyků a nevole. Jak se tedy Red Dead Redemption pro PS4 povedl a proč vlastně po letech znovu vychází?

Recenzovaná verze: PlayStation 5 (zpětná kompatibilita)

Remastery a remaky poslední dobou vzbuzují různorodé reakce. Často hráči řeší jejich kvalitu nebo nesmyslně krátký čas, po jakém se upravená verze dostává na trh od vydání původní verze. Red Dead Redemption je i v tomto dost specifický. Originální hra vyšla před více jak 13 lety a v tomto směru tak problém není. Ba naopak, hráčská komunita se těšila, až si bude moci prožít kultovní příběh znovu a v novém kabátku.

Již před vydáním bylo jasné, že se nebude jednat o takový remaster, na který se většina z nás těšila. Zatnout zuby museli především majitelé next-gen konzolí, RDR totiž ve verzi pro nové konzole není. U jmenovky tak svítí pouze ikonka PS4. Nebudeme dále brečet nad rozlitým mlékem a podíváme se na to, jak hra dopadla.

Testováním jsem strávil přibližně 35 hodin a celou dobu jsme si užíval krásně přibarvené westernovské stereotypy a zvláštně napsané postavy, které dodávaly hlavní příběhové lince šmrnc. Vše bylo tak jako jako před lety a já byl spokojený, tedy relativně. Mrzel mě především počet chyb a bugů. Postavám mizely nohy v podlaze nebo zvláštní kousavé animace postav, jenž byly k vidění i v cutscénách mi pocit ze hry kazily.

Proč takové chyby nebyly ani po všech těch letech opraveny? Odpověď je jednoduchá a přímá. Je to prostě jen port předchozí verze, který byl upraven tak, aby běžel bez větších potíží na dalších systémech a následně byl vypuštěn do světa. Nebudu lhát, hra by si po těch letech zasloužila značnou porci péče především v oblasti ovládání a gameplay. Vše působí kostnatě a jízda na koni pro mě byla opravdu mrzutým zážitkem. Své kouzlo naopak neztratily přestřelky, které jsem si užíval jako za starých dobrých časů na PlayStation 3.

Oproti původní verzi zde nenajdete multiplayerovou část. Na druhou stranu nám sem vývojáři přibalili populární rozšíření Undead Nightmare.

Veškerý obsah hry běží ve 30 snímcích za vteřinu a to při 4K rozlišení (na PS4 při 1080p). Především snímková frekvence, a to i přes svou stabilitu, je hlavním viníkem všech nehezkých komentářů, které se poslední dobou objevovaly pod téměř každým příspěvkem kluků a holek z Rockstar Games. Osobně se domnívám, že po fiasku s remastery starých GTA si měli vývojáři vše lépe promyslet a námi dnes recenzovaný titul přivézt pouze na Nintendo Switch, kde jsou daná čísla vítaným standardem. Konzolisté jsou přece jenom o trochu více rozmlsání.

Lze předpokládat, že se daná kontroverze nějakým způsobem obtiskne i do prodejů hry a nastává tak otázka, zde se vůbec někdy dočkáme kvalitnějšího zpracování či dokonce remaku. Red Dead Redemption by si to totiž zasloužil už kvůli příběhu, který nejenže v mnohých z nás vyvolá vlnu nostalgie, ale svým pojetím a humorem je aktuální i v dnešní době. PS4 verze této značce sice úplnou ostudu nedělá, ale ani se nesnaží skrýt zub času, který je po 13 letech znát.

Pokud ale nepatříte mezi úplné technické nadšence a toužíte si třeba jen připomenout nebo se seznámit s jedním z nejlépe napsaných herních příběhů, tak vám „nové“ Redko nabízí otevřenou náruč.