Tento rok je jak se zdá ve jménu samurajských a ninja her, které nám dávají možnosti pocítit sílu a rychlost a lesk katan a japonské kultury. Je to jen několik málo týdnů, co vyšlo Ghost of Yotei a jen několik málo dní, co zemřel Tomonobu Itagaki, který stál za Ninja Gaiden pro původní Xbox. Dnes tu máme Ninja Gaiden 4, který se pokouší napravit nepříliš dobrou reputaci třetího dílu. To, zda se mu to podařilo, se dozvíte v následujících řádcích.
Recenzovaná verze: PC
Po dokončení hry mohu s čistým svědomím hned v úvodu prohlásit, že toto akcí nabité a náročné pokračování je vynikající a úspěšně posouvá sérii vpřed novými a vzrušujícími způsoby.
Poněkud kontroverzně se v Ninja Gaiden 4 objevuje nový „hrdina“, Yakumo, ninja z temného klanu Raven, skupiny, která dlouho žila ve stínu Ryu Hayabusy a má pověst někoho, kdo dělá špinavou práci, které se úctyhodnější hrdinové ani nedotknou. Yakumo se snaží změnit osud klanu očištěním Temného draka, což ho vysílá na jakousi záchrannou misi a staví ho meč na meč s Ryu Hayabusou.
Příběh Ninja Gaiden 4 je jednoduchý a poměrně předvídatelný, ale i tak se mu daří vynikat jako jedné z mála zápletek v sérii, které stojí za to znát. Yakumův Stín Ježka díky své ostrosti a zamyšlenosti zpočátku působí jednohlasně (i když zajímavěji než kdy dříve Ryu), ale postupem hry se z něj stává sympatičtější hrdina díky vztahu s kněžkou Seori a dalšími členy klanu Raven.
Musím říci, že příběh Ninja Gaiden je vyprávěn mnohem intenzivněji a poutavěji, než v přechozích dílech. Postavy zde jsou mnohem lidštější, upovídanější a zajímavější než kdy dřív.
Ačkoli Platinum nasměrovalo Ninja Gaiden novým směrem svým příběhem a budováním světa, naštěstí se drželo osvědčeného bojového receptu. Specifický styl rychlého a krvavého boje série byl zde dokonale znovu vytvořen a postaven na stejném mixu akce plné komb, šťavnatých zabití, které všechny působí stejně brutálně a uspokojivě jako dříve. Platinum dokonce napravuje chyby Ninja Gaiden 3 tím, že nabízí skvělé momenty v jednotlivých scénách, od skřípání kolejí při vyhýbání se přijíždějícím vlakům až po skákání mezi dimenzemi na surfu při honičce obřího žraloka. V kombinaci se zaměřením na plošinovky ve stylu Ninja Gaiden Black a základní bojové dovednosti z Ninja Gaiden 2 to často dělá z NG4 dosavadní kompilaci nejlepších her série.
I když hra přináší opravdu výživné souboje s bossy a vlnami nepřátel, tak vyniká také v rozvíjení postav pomocí opravdu košatému stromu dovedností a unikátních zbraní k ovládnutí. Yakumo je mnohem víc než jen replika Ryua, protože jeho jedinečné schopnosti Bloodravena dodávají sérii nový nádech, který ji posouvá na novou úroveň a působí spíše jako evoluce než jen jako reprodukce.
I když se souboje obecně zdají povědomé každému, kdo už hrál některý díl Ninja Gaiden, Yakumovy schopnosti kladou větší důraz na zpomalování času, perfektní úhybné údery, kryty a protiútoky než v předchozích hrách. V kombinaci s transformacemi Bloodraven, které vedou ke dvěma kompletním sadám útoků a a zabitími Bloodbath, která dokáží zničit nepřátele jedním zásahem, se Yakumo dokáže cítit odlišně, i když si vypůjčuje několik Ryuových technik. Asi si říkáte, že díky tomu všemu bude hra procházkou růžovou zahradou a že bossy budete sekat hlava nehlava s prstem v nose, ale opak je pravdou vážení přátelé, připravte se na to, že budete trpět i na normální obtížnost. A to jsem hrál Ninja Gaiden Sigma na Master Ninja obtížnost (pravda byl jsem trochu mladší :D).
Pokud se ptáte na to, jak je to ve hře s Ryu Hayabusou, tak vězte, že si jej příliš neužijete, protože ve hře mu jsou věnovány jen čtyři vlastní kapitoly oproti Yakumovým 15 kapitolám, takže všechny kromě jedné jsou návraty k oblastem a bossům, které jsme již hráli. I tak je Ryu ve svých několika pasážích nesmírně zábavný a díky svému téměř božskému statusu nabízí jedny z nejlepších momentů v příběhu.
Po vizuální stránce Ninja Gaiden 4 sice možná není skutečnou grafickou přehlídkou, ale stejně jako většina her od Platinum a Team Ninja je vizuální stránka čistá, nepřeplněná detaily, ostrá a evokující. Světelné a povětrnostní efekty jsou dobře zpracované a modely postav jsou vynikající. Zvuk v boji je extrémně efektní. Hudební doprovod – zejména u mnoha soubojů s bossy – je zajímavou stylistickou směsicí. Na PC byl technický výkon výjimečný, bez pádů a jen s několika velmi drobnými chybami ke konci.
Celkově si myslím, že Ninja Gaiden 4 je pro sérii velkým krokem vpřed. Je to skvělé pokračování, které které vám znovu a znovu nakopne zadek a donutí vás vracet se pro další nakládačku. Platinum evidentně chápe, co dělá sérii tak výjimečnou, a odvedl neuvěřitelnou práci při budování tohoto světa. Doufám, že Ninja Gaiden 4 série nekončí, ale začíná. Pokud jste skalní fanoušek této série, potom již hru hrajete, nebo se na to chystáte a to je dobře.
