Už potřetí dorazil jeden z jezdců apokalypsy na Zemi. Není zde přitom proto, aby přivezl konec světa, ten už ostatně dávno nastal a lidstvo je až na pár jedinců pod drnem. Ale někdo tu pekelnou a nebeskou verbež, co se po skonu lidstva na Zemi usadila, vypráskat musí… pěkně bez diskriminace na jednu hromadu!

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Válka je v okovech, Smrt nikde k nenalezení a Svár má jinou prácičku (jakou zjistíme v případném Darksiders IV?) na scénu se tedy dostává Zuřivost neboli Fury. A jak mnozí z nás vědí, naštvaná ženská po ránu je nebezpečnější než regiment démonů s pekelným pánem v čele! Po nezáživných tisíciletích čekání si konečně provětrá svůj krvežíznivý bič. A vy s ní!

Sérii Darksiders jsme měli vždycky rádi, první sice možná až trochu okatě opisoval mechaniky z nedostižného God of War, ale dvojka si už díky otevřenějšímu prostředí šla svojí cestou. Třetí díl s Fury jako ústředním bijcem sice dělalo nové studio Gunfire Games, ale v díle jim vypomohli i někteří veteráni z původních Vigil Games, kteří bohužel po vytvoření prvních dvou her série museli zavřít krám.

Fury a Rampage… dočasná idylka

Revoluce se nekoná… naštěstí?

Pokud milujete starší díly God of War a ten letošní vás z nějakého důvodu neoslovil, budete v Darksiders III jako doma. Hratelnost hack and slash akční adventury totiž zůstala v jádru zachována i tentokrát (včetně bohužel občas neposedné kamery). Hlavní protagonistka Fury je podobně jako War z jedničky poměrně dost nesympatická a její vyloženě trapné (rádoby) drsné repliky nesepsal zrovna Shakespeare. V rámci žánru, kdy jde stejně v první řadě o porcování zástupů nepřátel všech tvarů i velikostí, to je vlastně celkem jedno.

V cestě za polapením sedmi smrtelných hříchů, což je poměrně přímočarý úkol, který Fury dostane od démonické rady tří kamenných portálu, co mají na starosti rovnováhu mezi silami pekla a nebe, hraje v příběhu roli i motiv pomsty. Někdo totiž dvoumetrovým obouručákem kuchnul Furyina hřebce Rampage (na rozdíl od dvojky tak není možné prohánět se pláněmi zpustošené Země na hřbetu oře). Zápletka jak z Johna Wicka je na světě!

Na hráče tak čeká tuna nepřátel k rozsekání, kopec hádanek k vyřešení a nůše schopností k naučení. V tomto ohledu jede Darksiders III ve starých kolejích, což však autorům příliš nezazlíváme.  Systém velkého množství rozličných zbraní a vybavení, známý z předešlého dílu, je úplně pryč, což nám však v zásadě příliš nevadilo. Svázanější je i samotné putování, kdy už není svět tolik otevřený, což ale neznamená, že jdete neustále za nosem. Lokace jsou provázané a v menší míře jsou zastoupeny také odemykatelné zkratky mezi jednotlivými checkpointy. Mezi těmi lze navíc po jejich objevení libovolně cestovat. Možností vylepšení zbraní i postavy je tak akorát, nové schopnosti jsou dávkovány postupně a díky novým vychytávkám se postupně stávají dříve nedostupné lokace vaším novým útočištěm. Bavilo nás prozkoumávat lokality zpustošené Země, zákoutí zalitá lávou i neprostupné bažiny a sbírat předměty. To i proto, že ty jednorázové, sloužící třeba k doplnění speciálních útoků, nebo dočasné zvýšené odolnosti, budete na vyšší obtížnosti (my hráli rovnou na tu nejtěžší apokalyptickou a trpěli jsme místy jako lední medvěd na Sahaře) v soubojích s některým ze smrtelných hříchů, nebo vedlejších bossů, pálit jeden za druhým.

Přečti si  Activision teasuje postavy Ramba a John McClana pro Call of Duty: Warzone
Tenhle čert nám zatápěl pěkně dlouho

Potud vše dobré, design úrovní, vystavěný na využití přibývajících schopností (například po získání ohnivé podoby se Fury naučí speciální vyšší skok, po bleskové zase plachtit v poryvech větru), je zdařilý, nepřátelé dostatečně různorodí (a zákeřní). Grafika je sice silně stylizovaná a na současnou špičku rozhodně nemá, ale některé scenérie a zejména pak hnusní bossové sérii ostudu rozhodně nedělají. Bohužel to asi nejdůležitější, soubojový systém, nefunguje v Darksiders III úplně ideálně. Těžkopádnost i přes ladnou postavu hlavní hrdinky nás trochu zarazila a minimálně z počátku jsme si museli zvykat. Je potřeba zmínit i chudší repertoár úderů, který rozšiřují pouze nové zbraně. Váš bič bude od začátku do konce mlátit ve stejných sekvencích, jen to bude později podstatně víc bolet. Horší to je se systémem úhybů, který nefunguje příliš dobře, a nám ani po mnoha hodinách strávených ve hře nebylo jasné, jestli se příštím stiskem tlačítka skutečně vyhneme a útočícímu xindlovi zasadíme drtivý protiútok, nebo nás přes veškerou snahu prostě třískne. To jsme pocítili zejména u soubojů s bossy, kdy nám prostě přišlo, že některým útokům, které na zmiňovanou nejvyšší obtížnost seberou hravě půlku životů, nelze cíleně uhnout. Systém úhybů je tedy možná až moc nekompromisní a okénko pro správné načasování úskoku tak malinké, že se budete nejednou vztekat.  V kombinaci se zlobivou kamerou a nefunkčním lockovacím systémem nepřátel zejména v soubojích s větší koncentrací potravy pro váš bič způsobuje, že nad děním na obrazovce prakticky ztrácíte na pár sekund kontrolu. A jeden z dlouhých loadingů je rázem na světě!

Seky, pády, errory

Výše zmiňované ještě více podtrhuje současná, místy až tragická nevyladěnost hry, která nakonec ubírá výsledném hodnocení minimálně jeden bodík. V tomto ohledu je bohužel patrná nezkušenost části autorského ansámblu. FPS Darksiders III minimálně u námi testované PS4 verze občas kolísá, což je u hry závisející na preciznosti a bleskových reflexích celkem průšvih. Propady FPS přitom na většině míst prakticky nejsou znát, aby se následně na otevřenějších prostorách vrátily v plné parádě. Za dobu recenzování nám také hra minimálně pětkrát úplně spadla. Stalo se nám také, že se Fury prostě odmítla hýbat, nebo se zachytit  bičem za trám. Připočteme-li i nadměrně dlouhé loadovací obrazovky po každém skonu, ale i při průchodu lokacemi,  vychází nám, že technický stav hry momentálně hru sráží. Obzvláště zdlouhavé načítání, kterých snad s postupem hrou stále přibývalo, nám pily krev. Darksiders III podobně jako soulsborne hry využívají pevně daných checkpointů a s vaší smrtí se obnovují všichni nepřátelé. Když tak v souboji s ultratuhým bossem skapete, musíte k němu znovu doběhnout. Například v cestě mezi nejbližším místem znovuzrození a nebeským rytířem, přibližně v polovině hry, se nám hra nahrávala čtyřikrát (!). Dva loadingy byly přitom odděleny pouhou zatáčkou. Nefrustroval nás ani tak samotný souboj, ale při neustálém sprintu skrz nepřátele přes kus mapy, za doprovodu loadovacího kolečka, jsme odolávali pokušení hru vypnout.

Přečti si  Na louce - Příroda je skutečně ráj...

Jenže vypnout ji by byla i přes nastíněné nemalé problémy prostě hrozná škoda. Když hra běží, tak jak autoři zamýšleli (což je většinu času), dostává se vám v podobě třetích Darksiders velice zábavné řežby v atraktivním postapo prostředí šmrncnuté neokoukanou křesťanskou mytologií. I ten příběh vlastně vcelku funguje, pomineme-li krajně nesympatickou Fury. I proto si od nás hra i přes velice silnou kritiku odnáší obstojnou sedmičku… ale s obrovským zdviženým prstem!

Fury ve své ohnivé podobě

V porovnání s God of War série Darksiders vždy tahala za slabší konec. Tento rok se obě série přeci jen dost rozešly a Darksiders III je tak v lecčems podobnější původním Kratovým dobrodružstvím, než letošní zasněžené God of War (vlastně i ten bič připomíná ikonické Kratovy čepele). Zejména kvůli špatnému technickému provedení však třetí jezdec apokalypsy pomyslně padá z koně a nabíjí si hubu. Je to šílená škoda, protože jádro hry je zdravé, funkční a zábavné. Bez opravných patchů však mají Darksiders III potenciál zabít sérii na dobro.

Vývojáři: Gunfire Games

Vydavatel: THQ Nordic

Datum vydání: 27. listopadu 2018

Cena v PS Store: 1.699,-

Velikost hry:  20.24 GB

Platformy: PlayStation 4 (Recenze), Xbox One, PC

 

2 KOMENTÁŘE

    • Místy je to o nervy, mě se hra osobně také vlastně líbila, ale o to víc mne problémy mrzely. Ve světě si hra odnesla i hodnocení 2/10 což už je ale hrozný úlet. Zaříznout letitou práci kvůli špatnému vyladění.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno