Psal se rok 2016 a v Los Angeles právě došlo k představení titulu Days Gone, open-world “zombie“ survivalu. Trailer skončil, světla se rozsvítila, polovina publika v divadle jásala, druhá jen nevěřícně valila oči. Já v tu chvíli seděl doma ve svém křesle v obývacím pokoji a říkal si: „Bend Studios? Není to to studio, které dělalo kdysi dávno Syphon Filter na PlayStation 1 a nějakou karetní hru na PS Vita? Oni chtějí dělat “zombie“ open-world?“
Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro
Od té doby jsem k Days Gone nechoval přílišné sympatie a jen zpovzdálí sledoval, jak se blíží datum vydání a jakoby z povinnosti sledoval všechna videa a trailery. Fakt, že jsem nebyl účastníkem masivního “hajpu”, který okolo DG panoval, mi dal možnost se na hru podívat s neovlivněnou a otevřenou myslí.
SIE Bend Studios nejsou žádná ořezávátka, o tom není pochyb. Cesta od první generace konzole, přes kapesní hand-heldy, až k PlayStation 4, sice může být ošidná, ale člověk na ní leccos pochytí. Samotný výběr tématu hry, které bylo již nesčetně použito v mnoha podobách, se ovšem může zdát jako zbytečná zátěž na studio, které s podobnými hrami nemá valné zkušenosti. Zda si vývojáři na svůj talíř nenaložili příliš velkou porci, se dočtete v naší recenzi.
Days Gone se odehrává v americkém Oregonu. Hlavní postavou našeho příběhu je motorkář Deacon St. John, který po vypuknutí jakési “zombie” pandemie, přišel o vše, co miloval a pro co žil. Jako tuláci, on a jeho nejlepší přítel Boozer, cestují po Oregonu a za různě vysoké odměny vypomáhají ostatním přeživším v tom… aby zůstali dál naživu. Situace v Kaskádovém pohoří se naším motorkářským bratrům již moc nezamlouvá a chystají se vyrazit více na sever. Bez zbytečného vyzrazování zápletky – dojde k jistým tragickým a nečekaným událostem, které je donutí ještě nějaký ten pátek zůstat tam, kde jsou a přizpůsobit se změnám, které v údolí nastaly.
Je potřeba určit si své priority.
V cestě za přežitím vám budou stát především tvorové, které jsme to tohoto momentu uváděli v uvozovkách. Nejedná se totiž tak úplně o zombíky. Tvorům, kteří nahradili dvě třetiny lidské populace, se zde přezdívá Freakers, v českém překladu Hmyzáci. Freakři mají do zombíků hodně daleko. Nejenže musí jíst a spát, ale často je najdete i ve velkých skupinách hybernovat někde v jeskyni. Někteří jedinci jsou také jinak oblečeni, vybaveni hodinkami či fajnovými náhrdelníky, ale hlavně se liší svým přístupem k vám a svými schopnostmi, kterými se od sebe odlišují. Nečekaně se většinou jedná o schopnosti, které jim usnadňují vás zabít.
Samo studio Bend pochází z Oregonu (z městečka Bend, to dává smysl) a tak se připravte na věrně zmapované podnebí, které díky přítomnosti již zmíněného pohoří není právě prosluněné a slušnou herní dobu strávíte s promočenými polobotkami. Nejen počasí, ale i střídání dne a noci, zde není jen tak pro parádu a má svůj dopad na hratelnost. V dešti vás freakři hůře uslyší, ve dne vás zase spatří bez sebemenších potíží. Pochopením a kooperací s počasím si můžete hru naklonit na vaši stranu. Tím se dostáváme k bojovému systému. Ať už jste příznivce střelných zbraní a volíte spíše Rambo styl nebo vám v srdci dřímá Solid Snake a vyhovuje vám nenápadný přístup, hra je na vás připravena. Pistole, automatické zbraně, brokovnice, odstřelovací pušky a kuše zde můžete kombinovat s mačetami, dřevěnými laťkami, kladivy nebo baseballovými pálkami, na které není problém si přicraftit hřebíky nebo řezací kotouče. Pro úspěšné dokončení hry si ale budete muset osvojit oba tyto bojové styly.
Deacon není žádný chladnokrevný zabiják a do Avengers asi taky přijat nebude. Náš hrdina je obyčejný člověk, který si odsloužil jednu misi v armádě a poté se přidal k motorkářům. Vaší primární zbraní proti všudepřítomné smrti tak nebudou žádné superschopnosti, ale příprava. Vaším nejbližším parťákem bude váš chopper, ke kterému má Deac, stejně jako každý jiný motorkář ke svému stroji, určitý citový vztah. Aby vás ale nezradil ve chvílích největší nouze, je potřeba o něj pečovat, opravovat a vylepšovat ho. Motorky v Days Gone mají naprosto nereálnou spotřebu paliva a tak byly naše první upgrady zaměřeny na velikost nádrže. Nedá se ovšem říct, že by to příliš pomohlo. Samotná jízda na motorce je naprosté peklo, alespoň tedy na začátku hry, kdy vaše motorka není řádně vybavena. Motorka plave, nebrzdí a zatáčky jsou doslova noční můrou. Z ježdění jsme měli velmi smíšené pocity, které nás opustily až přibližně v polovině hry, kdy jsme si nechali od mechanika namontovat kvalitnější pneumatiky, které značně zvýšily trakci. S maximálně vylepšenou motorkou jdou dělat doslova psí kusy a na tankování můžete téměř zapomenout.
V každém táboře, který navštívíte a budete pro něj pracovat, naleznete obchodníky se zbraněmi, sběratele trofejí a další vendory, kterým můžete odevzdávat své úlovky z divočiny. Osadníci tábora se vám za to odmění penězi a zvýšenou důvěrou, která je velmi důležitá pro odemykání nových zbraní a doplňků na motorku. Není mechanik, jako mechanik, a tak si dobře rozmyslete, do jakého tábora budete nosit maso a zásoby.
Kolem táborů a lidí v nich žijících, se točí hra především. Valnou většinu úkolů a misí, které budete plnit, vám zadá někdo z velení těchto osad. Budete potírat zločiny, hledat a trestat zloděje i ničit nepřátelské kempy, kterých je zde jako hub po dešti. A je to tu zas… Houby, po dešti, Oregon… fakt hodně kempů, No, jdeme dál.
Kromě misí, kde je úkolem někoho najít či zabít, se námět příliš neopakuje a stereotypní je hra pouze ve chvíli, kdy delší dobu plníte rozkazy jen jednoho táboru. Testováním jsme ve hře strávili odhadem 50 hodin, během kterých jsme poklidným tempem prošli celý příběh. Days Gone ovšem závěrečnými titulky nekončí a v rukávu má pro vás schovaná mnoho dalších překvapení včetně jednoho šíleného WOW (OMG, WTF, jak chcete) momentu, který si ale samozřejmě necháme pro sebe.
I když pomineme motorku, jejíž ovládání je po vylepšení perfektní a tak prvotní crash testy dávají smysl, bylo největší slabinou, kterou jsme na Days Gone shledali, samotné ovládání a hratelnost. To, že nelze vypnout HUD, je nemilé, ale s nějakým budoucím updatem se toho hráči jistě dočkají.(Po dopsání recenze bylo oznámeno free DLC, které do hry přinese survival obtížnost, která HUD vypíná) Ve verzi, kterou jsme měli možnost testovat, ale nešlo ani přenastavit mapování tlačítek, které bylo navrženo z našeho pohledu trochu nešťastně. Hra vás po většinu času nabádá k tomu, abyste prohledávali domy a lootovali mrtvá těla. Vše by bylo v pořádku, kdyby nebylo vše soustředěné na jedno jediné tlačítko. Těla prohledáváte čtverečkem, zbraně sbíráte čtverečkem, akční tlačítko je samozřejmě čtvereček… Situace, kdy jdete vylootit tělo, ale omylem zvednete jeho zbraň nebo vedle ležící kanystr, ba dokonce začnete otevírat pitomý kufr auta, u kterého leží, bohužel nejsou tak ojedinělé. Pocit, kdy přijdete tímto způsobem o vaši oblíbenou vybavenou zbraň, je k nezaplacení. Za nepovedené považujeme i přepínání kamery při míření z jednoho ramene na druhé, při kterém musíte pustit pravou analogovou páčku, abyste dosáhli na tlačítko X.
Již na první pohled je vidět, že Days Gone těží z Naughty Dog Game Enginu, který můžete znát nejen ze série Uncharted nebo The Last of Us. A to je dobrá zpráva pro hráče! Engine je totiž vyladěný, odzkoušený a hra vypadá výborně i na základní verzi PlayStation 4, což jste mohli vidět i na našem streamu. Pro účely recenze jsme ovšem používali verzi Pro, na které hra vypadá ještě o něco lépe a nabízí hráčům i větší počty hmyzáků. Vývojáři si dali záležet i na nasvícení celé hry. V kombinaci s různorodým počasím tak vznikají neskutečné scenérie, které můžete zachytit ve Photo režimu. Tomu sice pár funkcí, jako posun denní doby, chybí, ale svou práci zvládá statečně.
Všude dobře, v Oregonu nic moc.
Pokud budeme brát v potaz PlayStation exkluzivity jako God of War, Horizon: Zero Dawn, The Last of Us nebo Spider-Man, byla vždy zvuková stránka hry na absolutní špičce. Citlivě vytvořený soundtrack máme k dispozici i zde, v Days Gone a nestojí za ním nikdo jiný než Nathan Whitehead, který se nejvíce proslavil svou prací na hororu The Purge. Obzvlášť v závěru příběhu dokáže hudba neskutečně chytnout za srdce a pohrávat si s vaší duší způsobem, který jsme naposledy zažili během dobrodružství Ellie a Joela.
Tímto nenápadným mostíkem se tak dostáváme k odstavci, který bude o poznání kritičtější než ty předchozí. Při hraní Days Gone se naše redakce, a vás s to pravděpodobně čeká také, neubránila dojmu, že jsme něco podobného již hráli. Ze všech koutů, ze všech misí, z každého pohybu či náhodné události naprosto čiší fakt, že se studio Bend silně inspirovalo u jiných her. Naprosto každý moment bychom vám my i jiní na zkušenosti bohatí hráči dokázali přirovnat k událostem, které se velmi podobně udály v jiných hrách. Ačkoliv je podobnost očividná, nelze to vývojářům zazlívat. Dokázali si z ostatních her vybrat ty nejlepší atributy, přimíchat k tomu svou špetku originality v podobě masivních hord a stvořili tak videoherní koláž, která působí uceleně, s hlavou, patou a přenáší na hráče svou neskutečnou energii.
Sečteno, podtrženo, Bend Studios vyvrátilo všechny naše předsudky a mínění a stvořilo hru s velkým H, která se podle nás zaslouženě zahnízdí na nejvyšších příčkách prodejnosti po celém světě. Neskutečně silný příběh se zajímavými postavami, zabalený do výborné grafiky, podtržený citlivě gradujícím soundtrackem. To je Days Gone.
Fotogalerie
Vývojáři: SIE Bend Studios
Vydavatel: Sony Interactive Entertainment
Velikost: 67.51 GB
Datum vydání: 26. 4. 2019
Platformy: PlayStation 4 (Recenze)
