Tvrzení, že hry FIFA jsou každý rok stejné, pokud jde o skutečné momentální hraní, je i není pravda. Ale pokud podobně jako já například naskočíte z FIFA 15 rovnou na poslední FIFU svého jména tedy FIFA 23, tak se vám může zdát, že jste se ocitli ve zcela jiné hře, ale i po tak dlouhé době se tak nějak cítíte stále jako doma.

Recenzovaná verze: PS5

Je to možná způsobeno tím, že jsem každý ročník alespoň na chvilku zapnul a měl v ruce, ale zdaleka jsem se mu nevěnoval hlouběji za účelem recenze, na to zde byl Jirka Morávek, jakožto velký fanoušek série. Ale co čert nechtěl, Jirkovi se porouchala konzole, která musela do servisu a tak jsem ze střídačky po kratší rozcvičce musel na zelený pažit naskočit já. Popravdě, trochu jsem si připadal, jako kdyby Honza Koller nebo Petr Nedvěd naskočili do ligového zápasu vedle dnešních mladíků – tu hru přeci znáš, včetně pravidel navíc jsi to aktivně hrál, ale tak nějak cítíš, že mládí, rychlost a pokrok prostě nezastavíš a ty už nejsi v té své komfortní zóně.

Zde to platí naprosto stejně, ovládací prvky jsou možná obecně stejné, ale pocit ze hry, způsob, jakým se hráči a míč pohybují, způsob, jakým komentáře a cutscény zasahují do děje na hřišti, způsob, jakým hra klade důraz na věci, jako je tempo a přihrávky v různé míře, to vše se změnilo. V tomto smyslu je samozřejmě nepřesné říkat, že nedošlo k žádným změnám, protože když do hry naskočíte naplno po takové pauze, přeci jen cítíte řadu rozdílů.

Problém je samozřejmě v tom, že EA postavilo svůj model na myšlence lidí, kteří se každý rok vracejí, aby si koupili novou hru FIFA, zejména potom kvůli čertovským kartičkám známým také jako Ultimate Team. Takže pokud patříte právě mezi ty, kteří si tuto sportovní hru kupují s roční pravidelností je jasné, že je těžké necítit zklamání z toho, jak pomalu se věci ve hře mění. Prostě se jedná o sérii, která je postavena na drobných vylepšeních a úpravách, na malých změnách vytvořených tak, aby zněly mnohem větší, než jsou po uvedení na trh. Pro mnohé tedy bude pravděpodobně zklamáním fakt, že FIFA 23, která je poslední hrou nesoucí tento název se nadále drží tohoto zarytého vzorce. Právě řada fanoušků si hru pořídí jen jako symbolicky poslední díl FIFA a očekává něco víc. Ovšem vývojáři v EA Sports to tak nevidí a příští rok vydají stejnou hru s dalšími drobnými změnami jen pod názvem EA Sports FC a obávám se, že i zde budou fanoušci očekávat významnější změny.

Pojďme si tedy přiblížit ony menší rozdíly a zjistit, zda jsou k lepšímu nebo horšímu. Hned na okraj je třeba říci, že Ultimate Team přináší některé významné změny v tomto roce, ale vzhledem ke sklonům režimu tlačit hráče k mikrotransakcím, nejsem příliš jeho fanoušek, zvláště pak když zbytku hry se zjevně nedostalo stejné pozornosti.

Na hřišti  FIFA 23  opět trochu zpomalila dění. Loňská hra představila to, co společnost EA nazvala HyperMotion Technology, která používala snímání pohybu a strojové učení pro realističtější animace a pohyby a na oplátku hratelnost, která působila autentičtěji. Velkým doplňkem hry FIFA 23  na hřišti je HyperMotion2 a věrný duchu série je to celé o iterativních vylepšeních loňského rámce. To znamená o něco realističtější animace a zase hratelnost, která působí o něco autentičtěji.

V útoku i obraně jsou určité změny, kterých si okamžitě všimnete, tedy pokud jste ve FIFA 22 nechali kus života. V obraně vyžadují útoky větší přesnost na pozicích a lepší načasování, když se rozhodnete jít pro míč. Když to ale uděláte správně, je to velmi efektivní. Hodně z toho je způsobeno tím, že se míč samotný pohybuje a interaguje s hráči mnohem méně arkádovým způsobem než dříve. Umělá inteligence obránců je letos také opatrnější, což znamená, že nenajdete mezery v křídlech, které dříve vybízely k centrování do vápna a následnému zakončení, což vás zase vybízí k trpělivější hře.

Samozřejmě, jak je v každé  hře FIFA  tradicí, stále zde vládne tempo. Zatímco obránci odvádějí mnohem lepší práci při blokování a předvídání nabíhání, vaší největší devizou jsou stále záludní a rychlí dribléři, kteří dokážou rychle udeřit do míče a obejít hráče, kteří je označují. Vzhledem k tomu, že je kladen větší důraz na přihrávky, obránci si mnohem více uvědomují hrozbu rychlých hráčů a zápasy se cítí mnohem méně napjaté, než tomu bylo v předešlých ročnících.

Režim kariéry, který byl po mnoho let tlačen do popředí je vlastně stále stejný a to hlavně díky závratné popularitě Ultimate Teamu. V letošním ročníku je režim kariéry obzvláště hrozný s nedostatkem smysluplných vylepšení. Největší změnou je hodnocení převodů, kdy vám hra dává známku za každý prodej nebo nákup, ale i tento systém je strašně mělký. Klade důraz na poplatky za převod a celkové hodnocení s vyloučením téměř všeho ostatního. Dostat hodnocení F za přestup jen proto, že jsem nakonec zaplatil o žalostných 900 000 více, než si hra myslela, že bych mohl zvládnout, kdybych měl silnější vyjednávací schopnosti je přinejmenším trapné.

FIFA 23 vám také nabízí možnost vyzkoušet si hru za managera týmu. Je trochu s podivem jak málo si jsou někteří manageři podobní, zejména takový Erik ten Hag si není vůbec podobný, na druhé straně Pep Guardiola je jak když si z oka vypadl. To jsou pravděpodobně jediné významné změny v letošním režimu kariéry, které vůbec stojí za zmínku. Je obrovským zklamáním, že se EA o tuto stránku zážitku tak málo zajímá a dle mého tento režim potřebuje přepracovat.

FIFA 23 je i přes fakt menších úprav stále velmi zábavnou hrou s produkční hodnotou, což ostatně potvrzují i všechny předchozí díly a o zábavu jde především. Takže pokud se rozhodnete utratit své peníze za drobná vylepšení, nechám jen na vás. Osobně jsem velmi zvědav na to, jak EA Sports vykopne s novou značkou Ea Sports FC, osobně bych si za fanoušky přál výraznější změny a lepší herní režim kariéry.

Vývojáři: EA Sports

Vydavatel: EA

Datum vydání: 26. 9. 2022

Platformy: PS4, PS5, Xbox One, XSX/S, PC, Switch