Série Life Is Strange si již prvním dílem vysloužila přízeň a respekt hráčů a hráček z celého světa. Vývojáři spojují paranormální schopnosti s životními problémy obyčejných lidí a při tom se i taktně dotýkají všemožných psychických potíží a lidských problémů. Oznámení nového dílu tak vyvolalo vlnu nadšení. Splnilo True Colors očekávání nebo příběh Alex Chen skončí v zapomnění.
Recenzovaná verze: PC
True Colors je zcela nový příběh, který až na jednu výjimku nemá žádné vazby na předchozí díly. Hlavní hrdinkou je Alex Chen, která se se životem a nepřízní osudu pere již od svého útlého dětství. Po několika pěstounských rodinách a ústavech se nakonec dostává do městečka Haven v Coloradu, kam ji nalákal její ztracený bratr Gabe. Vše se zdá býti skvělé a Alex za prvních dvacet minut naváže více sociálních vztahů, než za celý dosavadní život a začíná věřit, že konečně našla nový domov. Jak už to ale v sérii Life Is Strange bývá, tak nic netrvá věčně a ještě tentýž den dojde ke tragické nehodě, kterou její starší bratr nepřežije.
Alex si tak hned po příjezdu prochází další těžkou životní situací, kterou navíc umocňuje pocit, že na celé situaci ohledně celého incidentu něco nehraje. Hlavu si s tím ale tentokrát neláme sama a po jejím boku stojí její dva nový přátelé, Steph a Ryan. Pomocnou ruku ji ovšem nabízí téměř celé městečko. Například takový Jed, místní hrdina a majitel baru, kde Gabe pracoval, jí poskytne bezplatné ubytování. Díky několika šichtám v zástěře se tak nemusíme bát o střechu nad hlavou.
Díky pevnému zázemí se tak Alex může pustit do svého soukromého vyšetřování. Tam, kde si místní policie v čele se šerifem Pikem vylámala zuby, používá Alex své speciální nadání. Díky schopnosti empatie dokáže z lidí vycítit jejich pocity a nejsilnější myšlenky. Pokud tak ve hře vidíme postavu, okolo které se vznáší barevná aura, znamená to, že daná osoba právě zažívá silnou emocionální chvilku. Je pak na nás, jak s takovou situací naložíme. Můžeme vše využít v náš prospěch a dozvědět se z jejího soukromí něco více, nebo můžeme ukončit její trápení a nepříjemné emoce pohltit do sebe. Modrá aura znamená smutek, fialová značí strach a červená aura se vznáší okolo osob, které pohltil vztek. Těchto typů je o něco více, ale tradičně vám nebudeme nic spoilerovat.
Čtení emocí a myšlenek lidí ve svém okolí si můžete odemknout i některé dialogové možnosti. Ty vás velmi často nasměrují správným směrem a šmírování vašich nových sousedů je sice creepy, ale usnadní vám postup hrou. Stejně jak jde dopředu příběhová kampaň, tak jistý vývoj zaznamenáte i u všech hlavních postav. Každá z nich, ať už je to Jed, kamarádka Riley, majitelka květeny Eleanor nebo klučina Ethan, se jistým způsobem vyvíjí a díky skvěle napsaným charakterům je to radost pozorovat. Jejich sociální interakce, vztahy, rozepře a dokonce i jejich minulost dokážete díky speciálním schopnostem přečíst a více se tak do jejich situace vcítit. Podívat se do nitra lidské duše ovšem není vždy zcela příjemný zážitek. Pokud narazíte na nějaký duševní problém, můžete se dané postavě pokusit pomoci. V těchto případech hra příjemně připomíná Psychonauts, kde se taktéž vydáváte do lidské mysli a v často surrealistické minihře se snažíte vše napravit.
S Alex tak navazujete řadu vztahů, žijete relativně normálním životem a mezi řádky se snažíte zjistit, komu se v městečku dá věřit. Vyšetřování smrti vašeho bratra totiž neskončilo a čím hlouběji se do celého případu zavrtáte, tím děsivější skutečnosti najdete. Celý příběh ovšem není jen o vašem bratrovi a Gabe občas musí ustoupit jiným problémům, kterých má Alex víc než dost. Gabeova smrt poznamenala celý Haven a je tak na tamní komunitě, aby se zvedla a začala žít zase normálně. Což mě přivádí ke třetí epizodě. Ta se od začátku line ve velmi pozitivním duchu a musím přiznat, že jsem se během ní i několikrát od srdce zasmál. Pozornější hráčům v této sekci neunikne zákeřný a špatně ukrytý easter egg, který vám objasní celý konec hry. Pokud tento vývojářský žertík prokouknete, tak vás závěr hry ničím nepřekvapí. Co bych ovšem neměl opomenout je skutečnost, která mě na hře obtěžovala nejvíce. A to je fakt, že volby, které během hraní učiníte, nemají takový vliv na pokračování příběhu, jako tomu bylo například v druhém Life Is Strange. Celá kampaň je tak nalinkována poněkud více, než jsou fanoušci série zvyklí.
True Colors je jako horská dráha. Emoce se točí jako v mixéru a postavy jakoby závodily, koho příběh na vás udělá větší dojem. Novinka pokračuje v pevně zaběhnutých kolejích série a vy si tak můžete býti jistí, že pokud je něco hrozně super a cool, tak se brzy stane něco velmi nehezkého. Pak už to nebude super a určitě ani cool. Velmi podobné předchozím dílům je i ovládání a základní herní mechaniky. Alex není žádná atletka, ale hře by jistě svědčila možnost rychlejšího sprintu. V situacích, kdy hledáte někoho, komu jde o život, a Alex si tam vykračuje ve velmi klidném tempu, nepůsobí dobře a tahá to za oči. Hru jsme dohráli za 11 hodin a po naší cestě jsme nenarazili na žádné bugy a glitche, což kvitujeme.
Po grafické stránce lze hře jen máloco vytknout. Stylizace i tóny barev perfektně sedí do geografického zasazení hry a všechny ty aury a speciální efekty při používání schopností jsou prostě parádní. Vývojáři se zaměřili i na nejmenší detaily, a to především v interiérech, kde si můžete například všimnout pomalovaných tváři na panáčcích u stolního fotbálku. Výborně působí i naše obydlí, které se postupem času proměňuje z náhradního příbytku na domov a podepisuje se na něm náš rukopis. Velký důraz je již tradičně kladen na hudební složku hry. Alex, Gabe a řada dalších postav je s muzikou silně spjata a těšit se tak můžete na opravdu unikátní výběr písní. Že nepřeháním, se přesvědčíte krátce po startu hry, když se Alex dostane do rukou kytara a spustí Creep od kapely Radiohead.
První Life Is Strange nasadilo laťku hodně vysoko. Tyto hry ale nejsou určeny k tomu, aby se mezi sebou překonávali a díky problematice a tématům, které se v různých dílech rozebírají je samozřejmé, že ne každý díl sedne všem. Stejně jako značná část komunity považuje za první LiS za nejlepší díl série, já si k tomuto dílu cestu nenašel ani poté, co jsem hru třikrát rozehrál. Na druhou stranu, True Colors jsem sfouknul během tří příjemných večerů a již nervózně vyhlížím oznámené DLC.
True Colors je až překvapivě příjemným pokračováním oblíbené série. Square Enix opět vsadili na správného koně a až na několik málo nedostatků v podobě nedostatečných důsledků vašich voleb se jedná o titul, který vám na dlouhou dobu uvízne v paměti. Vývojáři se neštítí závažných témat a společně se skvěle napsanými a zapamatovatelnými postavami a zamotaným příběhem se postarali o další skvělý kousek, který by neměl chybět ve vaší knihovně.
Vývojáři: Deck Nine Games
Vydavatelství: Square Enix
Datum vydání: 10. září 2021
Platformy: PC, PlayStation, Xbox, Stadia, Switch
Česká lokalizace: Ne
