V roce 2010 studio Cavia vydalo dvě verze dnes nám již známé hack ‘n’ slash hry NieR. Téměř celý svět získal přístup k verzi s názvem NieR. Zde v roli otce usilujeme o záchranu své dcery. Japonská verze s názvem NieR: Replicant se od první verze liší pouze změnou zmíněných postav. Místo otce a dcery se setkáváme s rolí bratra a sestry. A právě japonská verze se pro remaster z roku 2021 stala tou oficiální a platnou. Ve hře však nejde jen o záchranu své sestry. Mozek stvořitele hry Yoko Tara dokáže vymyslet velmi spletitý, nepředvídatelný a pro mnoho lidí téměř nepochopitelný příběh a NieR: Replicant není výjimkou.
Recenzovaná verze: Xbox One
Děj Replicantu se odehrává dlouho před příběhem Nier: Automata. Na počátku procházíme okolní lokace, abychom našli lék, který by vyléčil naši nemocnou sestru. Bojujeme hlavně proti „stínům“, ke kterým se později přidává i několik bossů. Ti však nejsou příliš nároční, a dokonce ani já jsem se moc nezapotila, a to mě při boss fightech vždy polije horko. Velmi brzy se setkáváme s Weissem, mluvícím grimoárem, který nám na cestě pomáhá. Ano, Weiss je opravdu kniha, a při jeho špičkování s hlavním hrdinou jsem se několikrát od srdce zasmála. Díky novému společníkovi můžeme kromě fyzických útoků používat magii, sestávající z kouzel, jejichž repertoár můžeme postupem času rozšiřovat. Je však z 90 % na vás, zda se budete spíše ohánět mečem, či nepřítele udoláte pomocí magie. Vhodné je také zmínit přítomnost „posvátných slov“, díky nimž můžete svoji zbraň a kouzla dále posilňovat.
Kromě kouzel se postupně zlepšuje taky sám protagonista. Nečekejte však bohatý strom dovedností a „vylepšováků“. S každým levelem se hrdinovi pouze dobije a permanentně zvýší zdraví. Přestože máme k dispozici celkem široké spektrum schopností a zbraní, není potřeba si hlídat, zda máme to nejsilnější vybavení. Menších nepřátel se zbavíte během pár vteřin a bossové jsou většinou jen o trochu vetší nepřátelé a na normální obtížnost nepředstavují žádnou hrozbu. Vizuálně jsou však zajímaví, takže se můžete kochat jejich vzhledem, zatímco do nich budeme sekat bez vymýšlení geniální taktiky. Hra vás nejvíce zasáhne spíše díky svému originálnímu příběhu a soundtracku.
Nier: Replicant je převážně lineární a mapa nabízí jen pár lokací, mezi kterými neustále pendlujeme sem a tam. V prvních cca osmi hodinách jsem se do hry musela nutit a doufala jsem, že se konečně stane zvrat, který by příběh trochu rozpohyboval. Brzy se tak stalo a jsem tedy nesmírně ráda, že jsem na hru nezanevřela, protože i po několikahodinovém natahování mě příběh konečně dostal. Kromě hlavního příběhu můžete plnit také pár vedlejších úkolů od obyvatel vaší vesnice. Všechny tyto questy však fungují na stylu „najdi a přines“, takže pro mě bylo nejlepší všechny vesničany vyslechnout, a pokud jsem náhodou našla, co jsem potřebovala, donesla jsem jim to teprve při zpáteční cestě do vesnice.
Kromě příběhu musím vyzdvihnout také hudbu, která byla pro remaster verzi znovu nahrána, aby se více hodila k předchozímu NieR: Automata. Pokud jste tedy hráli díl předchozí a také jste se nechávali unášet líbezným a originálním soundtrackem, nemusíte se bát. V tomto ohledu NieR: Replicant rozhodně nezaostává.
Mezi další rozdíly, které nová verze hry přináší, musím zmínit také grafickou stránku NieRu. Oproti jedenáct let starému originálu je zde samozřejmě viditelný rozdíl. Nejde však o natolik propracované vylepšení, aby nebylo na první pohled poznat, že se nejedná o novou hru. Zejména při přecházení lokacemi a v rozlehlých končinách prostředí působí dost prázdně. Kolem sebe uvidíte jen pár pobíhajících „stínů“ a kamenů, ale to je víceméně vše. Ve hře také chybí ambientní zvuky jako zvuk kroků nebo větru, nejspíše aby více vynikla hudba. Velmi mě však zaujala častá změna pohledu postavy. Nejčastěji hrajete z pohledu třetí osoby. Při příchodu do budovy se však pohled změní ve 2D a při logických hádankách a soubojích někdy bojujeme z izometrického pohledu. Tento nápad se mi velmi líbí, někdy na mě bohužel náhlá změna pohledu, zejména při akčních scénách, působila dost hekticky.
Stejně jako v předchozím dílu NieR: Automata, tak i v tomto novém počinu je příběh postupně odkrýván při opětovném odehrání hry. Po prvním dohrání můžu říct, že hra mne nechala dokonale zmatenou. Velmi tedy doporučuji odehrát alespoň druhý konec, díky kterému se gameplay prodlouží jen o cca tři hodiny a je velmi důležitý pro pochopení celé zápletky. Replicant má dohromady pět konců označených jednoduše jako konce A, B, C, D a E. Poslední zmíněný konec byl přidán pouze pro remasterovanou verzi a vyžaduje opětovné dohrání celé hry. Veškeré vaše zbraně a kouzla vám však zůstanou, čímž se bossové stanou několikavteřinovou záležitostí.
Na závěr bych ráda shrnula, jak si tento počin podle mého názoru vede. Příběh je jistě originální a zejména v druhé polovině hry vás pohání dál. Stejně tak je na tom hudba, bez které by hra působila ještě prázdněji, a já bych ji nejspíše ani nebyla schopna dohrát. NieRu však hodně ubližuje příliš dlouhé natahování a stereotypnost, než se začne skutečně dít něco zajímavého. Grafická stránka hry není vyloženě špatná a rozdíl oproti originálu je určitě znát. Krajina je ale bohužel velmi pustá a občas jsem měla pocit, že jsem jediná živá bytost ve hře. Určitě bych doporučila tuto hru vyzkoušet, zejména pokud jste hráli předchozí NieR: Automata. Pro mě osobně byla hra příběhově velmi zajímavá, znovu si ji ale nejspíš nezahraji. Těším se však na odehrání NieR: Automata, na jejíž příběh teď budu určitě nahlížet novým pohledem.
- Vývojáři: Toylogic
- Vydavatelství: Square Enix
- Česká lokalizace: Ne
- Platformy: PlayStation 4, Xbox One, PC
- Datum vydání: 23. 4. 2021
