Klasické JRPG Final Fantasy VII pro PS1 v roce 1997 byl opravdu fenomén a dodnes si vzpomínám, jak jsem jej hrál. Tahové souboje v té době už nebyly ničím novým – hráči zdvořile čekali, až na ně přijde řada, aby někoho mečem zasáhli do hlavy. Co však bylo nové, byl rozsah a bombastičnost příběhu a herní lokace ze kterých bylo znát, že je dlouho promýšleli velmi chytří lidé. V důsledku toho všeho se Cloud Strife a jeho parta odpadlých bojovníků z Avalanche zapsali do herního folklóru jako legendy.
Recenzovaná verze: PS5
První díl, Remake 2020, nastavil vysokou laťku. Samozřejmě měl výhodu, že vyšel jako první, což znamenalo závratné vzrušení z toho, že Cloud, Tifa, Barret a spol. se prostě objevili v moderním AAA hávu. Rebirth je druhou z plánované trilogie remaků Final Fantasy VII od Square Enix, která volně převypráví původní příběh prostřednictvím zcela přepracované hratelnosti a vizuální stránky, která vás donutí padnout na kolena a plakat před vaší OLED televizí. Tím se konečně dostáváme k Rebirth, hře, kterou je mimořádně obtížné hodnotit. Protože ačkoli je na ni stále stejně nádherný pohled a souboje jsou stejně svižné a efektní jako v minulém díle, tentokrát již nepůsobí tak výjimečně.
Rebirth svým rozsahem dalece přesahuje Remake. Dá se říct, že v porovnání s Rebirth působí Remake jako malé demo. Nejedná se sice o hru s otevřeným světem, ale každé centrum, které navštívíte, je dostatečně velké na to, aby se dalo považovat za vlastní otevřený svět. Je skutečnou radostí vidět města jako Kalm a Gongaga z původního vydání nyní plně oživená jako 3D místa. A hráči zde mohou strávit čas prozkoumáváním a bojem s velkými i malými monstrózními tvory.
Díky soubojovému systému, který je působivě robustní a umožňuje hráčům přímo tančit kolem nepřátel, stejně jako v předchozím díle, kombinuje akční pohyb a útoky s příkazovými nabídkami. Bojová mechanika fungovala v Remake skvěle a zde se z velké části nezměnila – což je pravděpodobně dobře. Oproti Remake přibyly Synergické útoky, ty odměňují časté střídání postav párovými útoky, které jsou skvělou podívánou ale i nutností třeba v delších bitev s bossy. Elementární slabiny nepřátel, klasický summoning a limitní tahy, to vše přidává další vrstvy strategie do bitevního systému, který je stejně uspokojivý jako v předchozím díle, i když i ve srovnání s Remake se více opírá o akci.
Blokování a uhýbání jsou nyní důležitější než kdy jindy a nelze jen mačkat jedno tlačítko a vyhrávat každý souboj. Každá postava má svůj vlastní styl, což umožňuje hráčům přizpůsobit, jak přistupují k většině situací. Cloud může čelit nepřátelským útokům svým mocným mečem, zatímco Aerith, sesílá podpůrná kouzla, Tifa je expertka na bojová umění a Barret expert útoků na dálku. Vrací se také systém Materia původní hry, který umožňuje umístit do vybavení magické koule a vylepšení atributů. V závislosti na vašich vybavených atributech si můžete utvářet roli člena party tak, aby vyhovoval vašim potřebám, a s větším obsazením hratelných hrdinů máte pocit, že zde existuje strategická svoboda, která v Remaku nebyla tak úplně přítomná. Kromě nových hloubek svého boje přidává Rebirth působivé množství miniher. Mezi hlavní patří Queen’s Blood – poměrně návyková sběratelská karetní hra s vlastními absurdními postavami a příběhem – a závody chocobo, což je prostě opravdu dobrá zábava.
I když to vše je zábava, hustota miniher a vedlejších questů v otevřeném světě ubírá na naléhavosti hlavní zápletky. Ano, svět potřebuje zachránit, ale Sephiroth bude muset počkat, zase jsem příliš zaneprázdněn hraním karet. V příběhu jde o závažná témata o ekoterorismus a vědecké experimenty, které se pokazily, ale množství miniher a hloupých momentů ve hře, často zbytečně prodlužují děj hry a narušují její tempo. Square Enix často zpomalí příběh nucenými pomalými úseky, ať už jde o stealth, jednoduché hádanky nebo výběr plážového oblečení, které si můžete vzít na sebe. Celé to místy působí příliš nuceně a narušuje to naléhavost hlavního příběhu. Zkrátka mezi jízdou na Chocobo, nesčetnými minihrami a náhodnými setkáními je méně momentů skutečného vyprávění. V podstatě je vše větší a hlasitější než dříve, ale díky tomu to taky míň funguje. Jako druhý díl trilogie Rebirth tak trochu postrádá pořádný začátek a chybí mu i pořádný konec. A jak by se dalo čekat, jeho příběh bude dávat menší smysl, pokud jste nehráli Remake. Příběh Rebirth samozřejmě dokáže nabídnout nějaké odpovědi. Na druhou stranu však vyvolává spoustu nových otázek – což samozřejmě přiměje fanoušky, kteří se budou dívat směrem k poslednímu aktu trilogie.
Co se týče audiovizuálního zpracování opět stejně jako v Remake se objevuje rozmazávání textur dokonce ve větší míře než dříve. Na výběr je dnes již klasiky režim výkonu, který se snaží držet při rozlišení 1080p – 1440p 60 fps, ale kolísá až ke 45 snímkům, V režimu Kvality je rozlišení 4k a 30 fps, ale ani v tomto režimu se nevyhnete rozmazaným texturám. Již vyšel Patch, který nabídl nárůst výkonu a doufám, že vývojáři budou s vylepšováním výkonu hry pokračovat.
Final Fantasy 7 Rebirth je skvělé pokračování. Zachovává si všechny nejdůležitější přednosti Remake, staví na skvělém soubojovém systému a vyniká v předvádění ikonického RPG prostředí. Pokud se vám Remake líbil bude se Vám líbit Rebirth. Na dokončení hlavního příběhu si rezervujte přibližně 40 hodin a k dokončení slušného kusu vedlejších úkolů a volitelných aktivit klidně dalších 30, takže hra působí naprosto masivním dojmem. I přes svou velikost je Final Fantasy 7 Rebirth vzrušující zábavná působivá hra která je povinností pro milovníky skvělých her a RPG žánru.
Vývojáři: Squre Enix
Vydavatelství: Square Enix
Datum vydání: 29. 2. 2024
Česká lokalizace: Ne
Platformy: PlayStation 5
