Pro mnohé nejočekávanější hra letošního roku, Anno 117: Pax Romana, konečně dorazila. A Ubisoft Blue Byte s ní dokázal, že i po letech má série Anno co říct. Tentokrát jsme se přenesli do éry největší slávy Říma – do časů, kdy moře bylo římské, daně tekly proudem a ambiciózní guvernéři zakládali kolonie od Itálie po Britannii. Jenže tahle Pax Romana není jen o mramoru a triumfech. Je o tom, jak řídit impérium, které se může kdykoliv rozpadnout, pokud nezvládnete jeho lidi, ekonomiku a – nově – i jejich víru.
Základní stavební kámen zůstává: budujete města, řídíte produkční řetězce, obchodujete, rozšiřujete území. Ale Anno 117 je mnohem víc než jen římská přemalba předchozího dílu. Už při spuštění jsem ocenil, že si lze nastavit tutoriál tak, aby zobrazoval pouze novinky, které se v předchozím díle neobjevily. Pro veterány série je to skvělý krok – žádné zbytečné vysvětlování, rovnou do akce.
A akce tu opravdu je. Nový svět je rozdělený do několika regionů, přičemž každý má vlastní identitu, zdroje a – co je novinkou – vlastní božstva. Je to nový strategický prvek, který ovlivňuje nejen spokojenost obyvatel, ale i produkci a diplomacii. Konečně má Anno duchovní rovinu, která dává ekonomice lidskost.
Guvernér, otrok a vila
Hra mě vtáhla i drobnými detaily. Například tím, že po zhruba dvou hodinách hraní se mi rádce – v této hře otrok – ozval, že už dlouho spravuji provincii a měl bych se jít občerstvit. A udělá to i po čtyřech, šesti a osmi hodinách. Je to drobnost, ale skvěle to zapadá do atmosféry a připomíná, že i guvernér je jen člověk (a že vývojáři mají smysl pro humor).
Stejně příjemným překvapením je guvernérská vila a nový systém prestiže. Nejde jen o reprezentativní sídlo – vila funguje jako metropole moci, kam se sbíhají výsledky vašich činů. Z prestiže se odvíjejí nové možnosti, bonusy a reputace v rámci impéria. Je to výborný motivační prvek, který nahrazuje trochu strohý závěr ekonomických cyklů z Anno 1800.
Budování ve všech směrech
Jedna z nejlepších novinek je čistě technická, ale mění celý pocit ze stavění: lze konečně stavět i šikmo, včetně cest. Ostrovy teď působí živěji, organičtěji, a města se konečně nemusí omezovat na pravoúhlé bloky. Kombinace římské architektury a volnějších linií dává městům nádherný charakter, zvlášť když zapadne slunce a mramor se leskne ve zlatém světle.
S tím úzce souvisí i přepracovaný systém efektů produkčních budov. Každá má teď vliv v určité oblasti, což nutí hráče více přemýšlet o urbanistice. Někdy se vyplatí postavit výrobní budovu přímo uprostřed města, aby maximalizovala efektivitu a zároveň přispěla k „živosti“ okolí. Anno se tím přibližuje realističtějšímu simulátoru řízení, ale neztrácí přehlednost.
Znalosti místo prostého postupu
Velkou inovací je systém znalostí pro občany, který funguje jako jakýsi strom dovedností. Místo aby se nové budovy nebo možnosti odemykaly jen postupem epoch, můžete investovat do znalostí jednotlivých tříd obyvatel. Umožňuje to výrazně odlišné strategie – někdo se soustředí na efektivní produkci, jiný na kulturní rozkvět či obchodní dominanci. Díky tomu má každé impérium jiný rytmus a osobitý charakter.
Kampaň, co si pamatuji
Kampaň tentokrát není jen předehra k sandboxu. Poprvé v historii série nabízí kooperativní režim, ve kterém mohou dva hráči společně řídit provincii a rozvíjet svůj příběh. A i když mě zklamal trochu neuspokojivý závěr, musím uznat, že samotná cesta byla výborná. Dialogy jsou napsané s překvapivou dávkou humoru i politiky a dabing patří k nejlepším, jaké jsem v žánru city-builderů slyšel. Každý guvernér, otrok i senátor má charakter, který si zapamatujete.
Technická stránka a atmosféra
Anno 117 je nádherné. Od hustě osázených vil po přístavy, kde se odráží světlo v vlnách, vizuální stránka nemá slabé místo. Vše běží plynule, i když ve finálních fázích hry může FPS klesnout – což u série Anno není nic nového. Hudba, plná latinských chorálů a jemných smyčců, výborně podtrhuje římskou velkolepost.
Hlasový doprovod, ambientní ruchy, šum tržišť a křik vojáků na cvičišti vytvářejí iluzi živého impéria. Přestože jde „jen“ o city-builder, mám z této hry pocit, jako bych se skutečně ocitl ve starověkém světě.
Pro koho je Anno 117
Pokud jste hráli Anno 1800, budete se cítit jako doma. Ale nečekejte snadnou jízdu. Anno 117 klade větší důraz na plánování, uvažování a souvislosti. Produkční řetězce jsou složitější, území rozmanitější a víra či prestiž přidávají další vrstvy rozhodování. Kdo se v žánru hledá poprvé, možná se bude chvíli ztrácet, ale díky přehlednému rozhraní a možnostem tutoriálu se vše dá zvládnout bez frustrace.
Verdikt
Anno 117: Pax Romana je triumf. Nejen pro sérii, ale i pro celý žánr městských strategií. Každý detail – od šikmých cest po hlášky otroka – dává hře osobnost a duši. Vývojáři dokázali spojit historickou autentičnost s moderními mechanikami a vytvořili něco, co působí svěže i po desítkách hodin.
Není bez chybiček – finále kampaně mohlo být silnější a optimalizace potřebuje pár záplat. Ale celkově jde o jedno z nejlepších Anno posledních let a možná i o nejlepší simulátor římského impéria, jaký kdy vznikl.
