„Kdybychom se z dějin vynálezů a objevování měli poučit jen o jediné věci, tak by to byla ta, že i ta nejodvážnější proroctví nakonec vypadají až směšně konzervativně.“
– Arthur C. Clarke
Píše se rok 2087, syndikát vládne podsvětí, dystopická budoucnost ukazuje svět plný zločinu. Takto je možné popsat strategickou, bodovací hru až pro 5 hráčů, kde hlavní myšlenkou je nabourávání se do mysli zločinců a jakožto vládní agent zajistit, aby byl díky těmto informacím syndikát zničen. Dejte si však pozor, čím více budete v hlavě zločinců, tím spíše na konci skončíte „Za hranou“ zákona.
Teď už však ke hře samotné. Jak jsme již zmínili, tak hra se dá hrát až pěti hráčích, což bývá u bodovacích her vcelku příjemná raritka. Bohužel, jak už to v takových hrách bývá, tak je o to více natahován herní čas, a to není výjimkou ani u tohoto kousku a za okamžik si vysvětlíme proč byste měli hrát primárně v méně lidech. Kromě tohoto však můžete očekávat zajímavý gameplay plný nových mechanik, příjemného vybalancování a občasný křik, když vám spoluhráči kompletně zničí váš smýšlený plán, aniž by o tom věděli.
Skoro ani nevíme kde začít, jelikož je toho opravdu spoustu, co ve hře představit. Co to tedy odstartovat herním plánem? Už tam jsme u něčeho naprosto unikátního. Ten se totiž skládá z osmi segmentů města, které jsou náhodně rozestavěny do kruhu. Každý segment má jak příběhově, tak herně svůj důležitý význam. Kromě toho, že každá z oblastí má svoji akci lokace, tak ještě navíc mívají často spojitost s velkými zločiny, o kterých si povíme už za malou chvíli společně s doporučením, proč hrát v méně hráčích. Samotný setup herního plánu navíc jasně stanovuje, kde se objeví postava strážce (interně nazýván robocopem), jak se rozhází strážící drony, či kde naleznete zátarasy, přes které zločinci nemohou jen tak přejít. Celý plán je navíc perfektně přehledný, designově velice pěkný a z velmi tvrdého kartónu. Navíc figurky strážce, zátaras a dronů jsou obrovské a dřevěné, díky čemuž nehrozí, že byste je přehlédly, či nějakým způsobem poškodili.
Tolik k designu hlavní herní desky, kde se odehrává 90% času celé hry a abychom tolik neodbočovali, tak se ještě mrkneme v rychlosti na desky hráčů. Asi tušíte, že deska hráče bude ze stejného materiálu jako hlavní herní oblast a je to přesně tak. Na ní zároveň naleznete něco málo ukazatelů, jako je například nadvláda nad zločinci, která kromě pár bodů na konci hry, určuje, jak zvládáte ovládat daného zločince a díky tomu využívat jeho speciální schopnost, či si přidávat akce navíc. Na tento termín „nadvláda“ nezapomeňte. Při popisování mechaniky akcí se k tomu ještě vrátíme. Kromě té však rozhodně stojí za zmínku designový výřez pro uklidňující drogy, do kterého vkládáte žeton se „zelenou štávou“, která vás může oddělovat ve finálním hodnocení od toho, zda budete vy ten nejzlejší a nejzkorumpovanější policista. Ačkoliv je myšlenka této drogy velice zajímavá, tak nám vždy přišla naprosto nepoužitelná a hráč si ji bral pouze ve chvíli, kdy už neměl, co jiného k dispozici. Zbytek místa v hráčské oblasti už jsou takřka jenom odkládací místa pro karty dilemat, zaháčkované zločince a všeobecně jako odkládací prostor.
Nebojte se, konečně už se dostáváme k zajímavým mechanikám celé hry. Na začátku je ještě důležité podotknout, že tento opus nemá pevně stanovený počet kol, a tak se může herní doba výrazně lišit napříč skupinami hráčů. Teď už tedy k věci. Hráči se střídají po kolech, které se skládají z 5 tahů, z nichž první dva by mohli být klidně spojeny do jednoho a poslední je pouze administrativní. V prvních dvou fázích tak pouze tzv. zaháčkujete zločince (pozn. redakce = zaháčkování je software, kterým se dle příběhu hackujete do hlavy zločinců) a zvýšíte si nad ním nadvládu. Co to znamená? V této hře totiž nikdo nevlastní jedinou figurku, či žeton v herní oblasti. Všechno je všech. Tím, že se zaháčkujete do libovolného z nich, kterých bývá kolem šesti (záleží na počtu hráčů), získáte možnost s ním vykonat dvě akci ve třetí fázi a poté spáchat velký zločin ve fázi čtvrté. Nadvláda je tak velice důležitá, jelikož dosažení určitého milníku vždy odemyká nové schopnosti, či za odebírání přebytečné nadvlády dokonce další akce, které jsou více než vhodné u těžších misí. Příběhově však zločin nepácháte přímo vy, nýbrž zločinec svým vlastním vědomím a vy pouze pozorujete, co provádí, abyste získaly stopy k syndikátu. Akce jako takové nejsou nijak speciální, sebrání předmětu, pohyb, bonusové zvýšení nadvlády apod. Všechny tu fungují na výbornou, a tak se jimi nebudeme zdržovat a přeskočíme tak do čtvrté fáze… páchání velkého zločinu, což je alfou a omegou celé hry.
Velký zločin. Fáze, která slouží primárně k zisku bodů, stop a dilemat. V této části hry si zkontrolujete podmínky na své kartě velkého zločinu a pokud všechny sedí, tak se zločin vykoná. Na vás už je poté pouze zvolit jakou odměnu byste si přáli podle nabídky. Vždy se tak jedná, o drsně provedenou masáž, či mírné zakončení dané mise. Podle toho se tak odvíjí samotná hra, jelikož za drsně odvedenou prácičku dostanete sice více bodů, ale zase i více karet dilemat a méně stop, což zapříčiní, že budete hrát déle. Kromě toho se všechny tyto zločiny dělí na tři úrovně a několik příběhových linek, takže plnění vyšší úrovně zločinu je o poznání těžší, ale zase lépe bodované, a navíc nemůžete plnit vyšší úroveň, dokud někdo nesplnil tu předchozí. Opět vám tak hra ukazuje, že zločinci se mezi sebou znají a dělají vše na vlastní triko. Důležité je ještě podotknout, že ne každý úkol je v danou chvíli splnitelný (tak to vlastně bude většinou). Máte tak možnost v páté fázi kola svoji kartu zločinu zahodit a líznout jinou, která bude třeba lepší. Pokud jste tedy opravdoví smolaři, a ještě navíc vás nebude mít tato hra ráda, tak se může stát, že si pročekáte hezkou řádku kol, než vám přijde nějaký splnitelný úkol.
Několikrát jsme již zmínili karty dilemat a stopy. Karty dilemat nejsou nic složitého a v rychlosti se jedná o zásobu negativních myšlenek na váš charakter. Ty vám na konci hry přidají podle určitého bodovacího systému nějaký ten kus bodů a zároveň hráč s nejvyšší hodnotou bude tzv. Za hranou. Tato osoba může být velmi zaskočena, jelikož si mohla myslet, že na tom není oproti ostatním ani zdaleka tak bídně, přičemž opak může být pravdou. To tak přidává do hry velmi příjemný „wow efekt“, který se může klidně každou hru opakovat. Opět tak hráč, co skončí Za hranou může (ale i nemusí) skončit potrestán podle toho, jak se nasbírali stopy. Ty jsou totiž taktéž zajímavým elementem hry. Stop je vždy určité množství podle počtu hráčů a při jejich dobrání se ukončuje jedna ze tří kapitol. Těchto stop je všehovšudy 6 druhů a mají svůj vyznám. Jednak se jimi mohou uzavírat případy, které vám dají bonusové body, či se mohou přidávat do společné zásoby vyřešených stop, které na konci určují bodování a zároveň, zda bude potrestán hráč, který se přidal na stranu syndikátu neboli ten, co má nejvyšší hodnotu karet dilemat.
Tato hra toho nabízí neuvěřitelné množství interakcí, které jsou komplexní, avšak drží se v rámci hratelnosti. Netřeba se tak bát nějaké bichle s pravidly či strachu z prvních her. Je až neuvěřitelné, jak se dokáže držet téma, kde se pouze háčkujete do hlav zločinců, které mají unikátní speciální schopnosti, jako například skok na protější oblast, zvedání nadvlády, kradení předmětů apod. Rozhodně je potřeba si uvědomit, že prvek náhody zde hraje velkou roli a někomu tak mohou přijít dokonalé karty zločinů, zatímco jiný hráč jich moc nesplní. Hru je rozhodně zábavnější hrát přibližně ve třech hráčích. Nebude to tak pouze o štěstí, jelikož váš úkol mezitím čtyři hráči naprosto rozhází a vy si tak nemůžete vymýšlet absolutně žádnou strategii, a zároveň nemůžete ani moc myslet dopředu, přičemž hra dostává o to delší herní dobu. Co se týče vybalancování, tak musíme jednoznačně pochválit. Ano, jsou ve hře určité elementy, které nám přišli naprosto zbytečné, jako jsou souboje mezi hráči, či zelená šťávička na redukci finálního počtu dilemat, ale kromě toho jsou úkoly, zločinci a další herní mechanismy skvěle vytvořené a zábavné. Taktéž se hra chytla u hráčů, které zrovna bodovací hry nemusí, jelikož téma a minimum chtěného škození mezi sebou, jasně dominují nad jinými tituly podobného rázu. Musíme uznat, že jsme dlouho nehráli hru, která by měla hlavu a patu dořešenou až do nejmenších detailů a můžeme tak hru vřele doporučit naprosto každému, a to včetně hráčů, co nemusí bodovačky, či despotická sci-fi témata.
Autor hry: Josh Cappel, Daryl Chow
CZ distributor: TLAMA games
Počet hráčů: 1 – 5
Přibližná herní doba: 60 – 120 minut
Doporučený věk: 12+
