Každoroční dávka virtuálního fotbalu je tu a my se zase můžeme podívat na to, jak se tato dlouholetá série (byť tedy pod jiným názvem) pomaloučku, polehoučku vyvíjí. Tak, či onak, zásadní změny si najdou své příznivce, i odpůrce. Je jen otázkou, do jaké kategorie budete patřit, jak vám sedne hratelnost, případně jak moc jste ochotni otevřít své bankovní konto. Pojďme se na fotbal EA Sports FC 26 podívat blíže.
Recenzovaná verze: PS5
Fotbal, nebo fotbal?
EA Sports FC 26 se snaží cílit na tábor nadšených fanoušků, kteří kupují každý ročník a mastí Ultimate Team do zbláznění, gaučových hráčů, kteří si to chtějí ťuknout s kámoši, i hráče, kteří preferují reálnější pojetí a pomalejší gameplay. Na to konto nabízí dva režimy hratelnosti – Soutěžní (Competitive) pro on-line zápolení proti živým soupeřům, typicky Ultimate Team, a Autentické (Authentic) pro off-line módy, kariéru apod.
Nutno podotknout, že soutěžní varianta ovládání je výrazně rychlejší, přechod z obranné do útočné fáze svižnější, posun od jednoho vápna k druhému je otázkou pár dlouhých přihrávek. Prostě dokáže to být pořádná divočina. Zvlášť, když budete kupit chyby. Oproti tomu vám autentické ovládání dá větší pocit kontroly pro rozvážnou rozehru, časování náběhů a vlastně všechny fotbalové aktivity. Zkrátka méně dynamiky a chaosu. Tímto způsobem už jako by hra EA Sports FC 26 sortovala hráče a jejich očekávání. A je určitě dobře, že titul nabízí jak de facto silné arkádové pojetí, tak důraz na taktiku. Z tohoto pohledu si každý najde fotbal, jaký hledá.
Hráč, trenér, sezóna a nade všemi ční režim Ultimate Team
Menu je relativně přehledné, jednotlivé položky a režimy dávají pěknou představu o tom, co obsahují a co vás čeká. Nějakou revoluci z hlediska módů nečekejte. Je to taková ta klasika od přáteláku přes sezónu, manažerskou činnost v klubu nebo kariéru hráče a samozřejmě rozsáhlý, gigantický on-line režim Ultimate Team.
Nemá cenu nikterak zastírat, že pro EA je Ultimate Team jednou z priorit každého sportovního titulu, ať už jde o fotbal, nebo hokej. Nafintěné karty, režimy, turnaje, odměny, výzvy, milníky, úkoly… Není divu, že režim, který láká tak enormní množství hráčů, si žádá náležitou pozornost. Ostatně – sám jsem jedním z nich, kteří rok co rok propadají kartičkovému šílenství, skládání týmu a špekulování, jak to všechno celé namíchat pro aspoň 5 výher ve víkendovce.
Řekněme si upřímně, ano – pořád je to výrazný Pay-to-Win model. Nasyp prachy, kup si balíčky (čím víc, tím líp) a možná ti padne nějaká super karta. Starý, dobrý, čirý gamble s balíčky a nákupy za speciální herní měnu. Balíčky s hráči lze nakupovat i za nasbírané mince ze zápasů, ale vzhledem k cenám balíčků a výši odměn za každý zápas, musíte grindit dlouhé hodiny, plnit úkoly a prostě jen doufat v paní štěstěnu a celé její příbuzenstvo k tomu. Pravděpodobnost, že vám něco padne, je naprosto k smíchu. Do vydání recenze totiž ve hře zobrazení pravděpodobnosti nefungovalo. Asi to nemá cenu rozepisovat do detailu. Hráči platí a už po dvou dnech od vydání jsem potkal borce s dvěma ikonami (Ibrahimovič a Totti) nebo Oliverem Kahnem, který prokličkuje celé hřiště a dá mi gól, respektive dva. Sakra, co tam dělá? Proč s ním má hrát žabař jako já?
K tomu dvě poznámky: jednak je evidentní, že hráčům nevadí platit a do EA Sports FC 26 sypat další peníze nad rámec ceny plné hry, jednak to stále výrazně otravuje život běžným hráčům. Platiči jsou na tom zkrátka lépe. Pravda, jsme ještě na začátku sezóny, ale i tak mě poměrně překvapuje, jak nabušené týmy potkávám. A během zápasu jsou jednotlivé statistiky a fyzické parametry hráčů znát. EA se navíc chlubila, že v rámci on-line zápasů bude lépe párovat soupeře stejné divize, a tedy herních schopností…nevím. Možná mám jen smůlu a potkávám profíky, kteří se hrou začínají a na své pozice se teprve prokousávají. OK, beru. Ale brečet můžu 😀.
Odměny pro každého
Co kvituji s povděkem, je zpracování postupového žebříčku, který obsahuje záchytné body a nemůžete se tak propadat až na samotné dno. Na druhou stranu nastávají komické situace, kdy neustále oscilujete mezi dvě divizemi, tedy postupem a následným sešupem o patro níž. Klidně po jednom zápase. Ale budiž. Je to lepší než bodový systém, který už sám o sobě byl demotivující.
Aby se nůžky mezi hráči přece jen trochu zúžily, jsou k dispozici turnaje pro různé divize, respektive omezení týmu. Například můžete mít na soupisce jen jednoho hráče/hráčku s hodnocením 86+ apod. Tam už se dá eventuálně nějaké to kolo uhrát a mít z toho dobrý pocit. Celkově je ale politika EA zřejmá, a pokud nechcete platit nad rámec základní hry, čekají vás krušné začátky čítající třeba 20 až 25 hodin hraní. Vybudovaný tým samozřejmě musíte držet konkurenceschopný, což jsou další a další hodiny – furt dokola jako každý rok už několik let.
Možná nepotřebujete tým plný hvězd a chcete si jen zahrát, plnit úkoly a využívat jen tyto odměny. Jenže – bez předplatného PS Plus si moc neškrtnete. Úkoly jsou totiž velmi rychle navázány tak, že vyžadují hraní v on-line režimech, a tedy aktivní členství (v mém případě PS Plus). Jinak se můžete jen plácat ve Squad Battles a to opravdu není zábava. Například na trh s hráči se dostanete mimo jiné pouze absolvováním režimu Rush, který lze hrát pouze on-line.
Ultimate Team je tak logicky hlavním tahounem všeho, protože jinak nevidím důvod, proč bych měl za off-line režimy platit 2000 Kč. Navíc když nabídka soutěží je docela omezena. V podstatě najdete jen ligovou sezónu, Ligu mistrů, Jihoamerické Copa Libertadores (což je obdoba Ligy mistrů pro Jižní Ameriku a Mexiko). A pak manažerské a hráčské kariéry.
Soupeř opustil zápas? Odměnu nedostaneš, sorry
Pak tu máme dle mého soudu nespravedlivý systém vyhodnocování zápasů v případě, že jej soupeř předčasně ukončí. Pokud vyhráváte a soupeř odejde, zapíše se vám vítězství a odměna. Ovšem pouze za daný stav. Žádný bonus nebo odměna navíc. Pokud máte na zápas navázaný nějaký úkol, v případě opuštění se vám nezapočítá. Dochází k situacím také dvojité penalizace, kdy soupeř opustil zápas za stavu 0:1, ale já jsem nejen instantně zapsal kontumační prohru, ale ještě se neodmazaly negativní efekty na kartách hráčů (v jednom typu zápasů totiž musíte hráče na soupisce rotovat). Absurdní řešení.
Fotbal, který z vás vyždímá maximum nervů
Opusťme nyní omáčku kolem a podívejme na samotný fotbal, který byl dosud v pozadí. Gameplay je velmi dobře zpracovaný, ať už si zvolíte soutěžní, nebo autentický režim. Ovládání je komplexní, chování hráčů na hřišti dává většinou smysl a nutí vás přemýšlet nad rozehrávkou, náběhy, rozestavením, střídáním, zahráváním standardek apod.
Samostatnou kapitolou je systém bránění, který se v EA Sports FC 26 stává opravdovou výzvou. Zvládnutí této činnosti je přitom klíčové, protože ostatní dokáží potrestat byť jen jedinou chybu v zadních řadách. Obránci relativně solidně drží formaci. Zvolit si můžete různé taktiky v kombinaci s útokem, bráněním, kontrů nebo vystavování útočníků do offsidu. A relativně to funguje i v kombinaci s tím, jaké hráče v týmu máte – tj. Rychlá křídla, driblery, fyzicky odolné hráče, hlavičkáře, vysoké hráče, malé agilní atd. K tomu můžete ladit jejich souhru podle země nebo týmu, přidávat jim různá vylepšení, evoluce. Po stránce skládání optimálního fungování týmu je toho dost klidně na takovou hodinku, než se pustíte do zápasu. To je něco pro mě. Pak sice zjistím, že to nefunguje, a začnu znova 😀, ale toto mě prostě baví.
Osobně se mi osvědčilo, přenechat určitou fázi bránění na AI. Nepřeklikávat, ale s aktivním hráčem sprintovat dozadu, snažit se pokrýt třeba jednu dráhu přihrávky nebo jen zahustit prostor. Před velkým vápnem krátce vystupovat s nejbližším obráncem a přepínat do vypíchnutí míče až v poslední okamžik. Je to těžké, náročné, ale přepínat a aktivně bránit s posledním obráncem mi přijde jako čistá pozvánka ke skórování. Zdaleka to není dokonalé, ale nic lepšího jsem dosud nenašel.
Co se týče útoku a ovládání obecně, jsem rád, že i po tolika letech svalová paměť zapracovala a na základní prvky se rozpomněla v podstatě ihned. Stejně tak na můj vkus přetrvává relativně dlouhá setrvačnost některých akcí, které provádíte – předkopnutí míče, kličky, naznačení střely/přihrávky apod. V praxi tak musíte finální přihrávky, střely, kličky a jiné úkony precizně načasovat či nepřemáčknout tlačítko. Pro nováčky extrémně frustrující, ale tak nějak to k tomu asi patří a chce to zvyk, trénink a ovládnout každý skill.
Pokud vás zajímají další sportovní hry, potom se určitě podívejte také na recenzi NBA 2K26.