Letošní rok je co se týče fotbalových her až nečekaně divoký. Na hřiště se po pauze vrací Konami se svým eFootball, EA tradičně seká trávník s novou Fifou a lajnovat hřiště se rozhodly i některá indie studia. Po katastrofálním startu eFootballu je nejslibnějším kandidátem na fotbalovou hru roku již tradičně nová FIFA.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Na ní se již od jejího oznámení hází špína ze všech stran a “fandové” očekávají tradiční CTRL-C a CTRL-V edici, a to i přes řadu slibovaných změn, které studio avizovalo v řadě trailerů a upoutávek. Dnes se nebudeme věnovat verzi hry na Nintendo Switch, za kterou by si vývojáři z EA Sports zasloužili skončit v pekle, ale zaměříme se na verzi pro konzoli PlayStation 5. Jak se nová FIFA hraje, jak je na tom ovladač DualSense a co všemi proklínaný pay-to-win systém?

Z papírově největšího konkurenta Fify se vyklubal neskutečný průšvih a srovnání s eFootballem tu příliš mnoho nenajdete. I přes tuto skutečnost ovšem v EA nelenili a ve hře nalezneme nezvykle mnoho nových a zajímavých věcí. Zatímco co tak FIFA 21 působila jako digitální kopie předchozího dílu, tak zde je tomu jinak, a to i přesto, že se to na první dobrou nemusí zdát zcela zjevné.

Ono toho sice EA v trailerech naslibovalo mnoho, ale věřit této firmě se často nevyplácí. I pro mě osobně tak bylo velkým překvapením první zapnutí, kdy jsem doslova nevěděl, kde mi hlava stojí. Ne, to už trochu přeháním a jako první mě do očí uhodila absence příběhového režimu, na který jsem si přivyknul již od dob Alexe Huntera a který se stal standardem i u jiných sportovních her, ze kterých můžu vzpomenout Madden nebo NBA 2K. Nutno ovšem podotknout, že režim Volta na příběhové kampani nikterak nestál a i letošní verzi devastují zcela jiné faktory. VOLTA je znatelně zaměřena na mladší publikum, které bazíruje na sociálních sítích a na každý jeden zápas vyžaduje nový outfit. Pokud zvolíte hraní online, tak je vaše postava levelovaná za výkon v daném zápase. To ve zkratce znamená to, že pokud zapnete matchmaking a hra vám vylosuje tři náhodné spoluhráče, tak se k míči dostanete jen zázrakem. Kvůli onomu systému levelování, který má dopad na schopnosti vašeho avatara, vám prostě nikdo nenahraje. Druhou možností je si pouliční fotbálek zahrát v offline režimu. Zde dostáváte XP body za výhry v zápasech podle nastavené obtížnosti. Tento režim také nabízí řadu úkolů, za jejichž splnění se vám odemknou nové tenisky, tílka nebo nějaké jiné a zcela zbytečné itemy.

Příběhovou kampaň zde supluje překopaný systém kariéry. Ať už se rozhodnete si tento režim užít z pozice hráče, či trenéra, tak vám hra naservíruje čerstvý pohled do fotbalového zákulisí. Ten je navíc obohacen a všemožné události, které se okolo vás jakoby dějí a okolí na ně reaguje. Všemožné přestupy, skandály nebo úspěchy pak zmiňují i samotní komentátoři během zápasů. A právě onen komentář je jeden z nejsilnějších faktorů letošního ročníku Fify. Velmi příjemným překvapením pro mě bylo, když jsem slyšel nový komentář právě během testování režimu Kariéra. Komentátoři si skvěle nahrávali, řešili zajímavá témata a ke slovu pustili i svou kolegyni Alex Scott, která hráčům poskytuje skóre ostatních zápasů, aby ji během dalších pár vteřin odstřihli kvůli vyhrocené situaci na hřišti. Za takto responzivní komentář si opravdu zaslouží EA palec nahoru. Velká škoda ovšem je, že takhle skvělého doprovodu se dočkáte jen a pouze v offline seancích. V PvP zápasech se jedná o starý typický a nudný komentář, který již dlouhé roky omílá to samé dokola. Stejný případ je to i s řadou nových animací, které se do hry letos dostaly. Je opravdu nemilé, že je hráči, kteří hrají jen čistě kompetitivní režimy, nikdy neuvidí.

Přečti si  Open beta Battlefieldu 2042 nebyla zas až tak starou verzí hry jak DICE uvádělo

Pravidelně nejhranějším režimem celé hry je již tradičně FIFA Ultimate Team. I letos si hráči zaplatí za tvrdý restart jejich předchozího snažení a začíná se od znovu. Za zbytečné finance na kreditních kartách si letos hráči nemusí kupovat jen přehršel balíčků, ale i ozdobné předměty na své virtuální stadiony. Je libo sochu k rohovému praporku nebo plamenomety za branku?! Není problém… Vývojáři do hry přidávají dokonce celé sety předmětů, které normálně s fotbalem nemají vůbec nic společného. Je tak klidně možné si na tribuny dokoupit obřího robota a ke střídačce postavit kočkoholku s baseballovou pálkou. Změníme téma dřív, než se nám udělá nevolno.

S vaší kreditní kartou dokáží udělat v EA divy

Tou nejzásadnější změnou, která dozajista formuje celý letošní ročník je předělaná gameplay. Ta běží na systému, jenž vývojáři přezdívají HyperMotion a dle jejich slov se jedná o revoluční pojetí, které hráčům nabídne dosud nevídané zážitky, realistické animace a chování hráčů na hřišti. V praxi bych nic z toho, co jsem ve hře viděl, neoznačil za revoluční, ale snaha o zlepšení je zde enormní a ignorovat ji nejde. Fifa je oproti předchozímu dílu o něco pomalejší a během prvních zápasů jsem se tetelil štěstím, že se EA konečně podařilo nalézt rovnováhu mezi arkádovou hratelností a realistickým pojetím oblíbeného sportu. Tento pocit euforie mě sice po několika málo zápasech přešel a hraní se opět začalo podobat zavedeným pořádkům. HyperMotion je zde ovšem přece jenom znát a ačkoliv to může znít jako opravdu silná slova, a já sám bych před pár týdny nevěřil, že něco takového vyřknu, ale co do hratelnosti a fotbalovosti je FIFA 22 doposud tím nejlepším dílem série a během hraní jsem se několikrát přistihl, jak si užívám tvoření akcí tak, jako když jsem byl malé dítko sedící u prvního PlayStationu hrajíc tehdejší skvost ISS Pro Evolution od Konami.

Přečti si  Hard Zone zápasy v Battlefiledu 2042 mohou trvat 5 až 20 minut

Několika změn se dočkalo i samotné ovládání, a to především v útoku, kdy nám nyní vývojáři dávají větší svobodu při ovládání hráčů bez míče. Směr jejich nabíhání a především jejich směr teď určujete vy sami. Stejně tak dobře ale můžou i soupeři zatápět vám. Soustředění obrany je tak o to důležitější. Pro mě osobně je ovšem systém obrany velkou slabinou celé hry a nemyslím si, že vylepšit systém útoku bez větších zásahů do obranných mechanik je příliš rozumný krok. Věřím ale, že hráči si pohrají s nastaveními, které mají k dispozici a za nedlouho budou na internetu mraky přednastavených profilů, z nichž si prostě vyberete ten, co k vašemu stylu sedí nejlépe a jednoduše jej zkopírujete. Byla by nebeská škoda, kdyby se i letošní ročník proměnil v arkádovku, kterou byl díl minulý.

Na co ovšem nestačí obrana, to doženou brankáři. Ti mají letos slušně natrénováno a s vysokou procentuální úspěšností jsou schopni vychytat i absolutní tutovky. Stejně tak jsem si nepovšimnul ani hloupých výběhů na centry nebo za odraženými balóny, což bylo jednou z nejvíce iritujících věcí posledních několika vydání.

Na závěr si musím trochu rýpnout do vývojářů kvůli podpoře ovladače DualSense. Ta zde působí velmi nedodělaně, až odfláknutě. Nevím, zda se k EA dostala nějaká špatná zpětná vazba na předchozí provedení, ale haptická odezva ani zapojení adaptivních spouští zdaleka nedosahuje provedení a kvalit z minulého ročníku. Kde je zakopaný pes?

FIFA 22 míří vysoko a velmi obratně se vyrovnává s veškerými negativními komentáři, které se na její konto snesly ještě dříve, než samotná hra vyšla. Po solidně dlouhé přestávce tu tak máme titul, který který tlačí na pilu tam, kde má. Snad to fanoušci série ocení a vřelé přijetí nechť je inspirací a hnacím motorem pro další ročníky a i ostatní tituly. 

Vývojáři: EA Sports

Vydavatelství: EA Sports

Datum vydání: 27. září

Platformy: PlayStation 4 a 5, Xbox Series X/S, Xbox One, PC, Switch

Česká lokalizace: Ano, textová

PŘEHLED RECENZE
Grafika
7
Zvuk / Soundtrack
8
Příběh
6
Hratelnost
7
Zábava
5
Herní doba
6
Rádoby arogantní pseudo-hráč, který miluje svého psa a první napití z minerálky. Najdete ho na Facebooku, Twitteru, Instagramu nebo jako iiiMoryTheory na Twitchi.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno