Psal se alternativní rok 1883. Svět postihla nebývalá erupce sopky Krakatoa, která zatemnila oblaka a přinesla takzvanou vulkanickou zimu, která zapříčinila globální ochlazování. O tři roky později, děj odehrávající se v prvním díle legendární hry Frostpunk, zasáhla smršť neutuchajících mrazů v Britském Impériu obyvatele, snažíc se přežít za pomocí obřích generátorů uprostřed města. Nyní, po 30 letech, kdy se lidé zmátořili z kruté, nikdy nekončící zimy, umírá kapitán a je nyní na Vás, abyste získali hlas lidu a pokračovali tak v jeho šlépějích.
Ještě než začneme s recenzí, tak je vhodné upozornit, že hru jsme dostali před tzv. Day-one patchem, který opraví spoustu chyb a nemusí se tak ve finální verzi objevit.
Jak už jsme v popisu zmínili, nacházíme se 30 let po událostech prvního dílu a jak asi tušíte, za tu dobu se změní spoustu věcí. V základu se stále jedná o steam-punkovou survival strategii, s možností pozastavení hry, avšak oproti prvnímu dílu mnohem více zaměřenou na tzv. makro, nebo-li správu velkého města a různých správních celků, namísto několika málo jedinců. Více než nemoc jednoho dělníka, který nemohl ten den do práce, budete řešit zateplování obytných oblastí, aby se zkrátka nemoc nerozšířila kam nechcete. Alespoň tak to zní na papíře, avšak realita je kapku jiná, nicméně o tom až později.
Hra má v základu jednu kampaň rozdělenu na šest částí a „volnou hru“, která nemá žádný konec, kde se tak můžete vyřádit ve vašem survival zážitku, během optimalizace města. Kampaň je tak alfou a omegou celého díla, která zároveň od začátku do konce funguje jako takový tutoriál vysvětlující všechny mechaniky a odemyká nové funkce. Co je však obrovský rozdíl oproti první dílu, který posouvá celý opus o level víš, je rozhodovací element. Již od první mise budete dělat rozhodnutí, která se poté projeví v průběhu celé kampaně včetně rozdílných úkolů. Dalo by se však očekávat, že další kampaně budou přicházet s případným DLC.
Teď už ale na samotný gameplay, který je odlišný takřka ve všem. První, čím hra trkne do nosu, je komplexnost. Oproti prvnímu dílu bych pokračování přirovnal asi jako byste si šli zahrát Crusader Kings. Ke všemu spousta textového manuálu, málo co dostanete automaticky hned pod kůži a pár věcí jsem osobně nepochopil až do konce hry. Proč tomu tak je? Příběhově se lidé „namnožili“ do takových rozměrů, že už zkrátka kráter s generátorem nestačil a je tak nutné začít expandovat na povrch. Řešit tak budete odhrabávání sněhu, surovinové oblasti a vytváření celých distriktů, kde mohou začít žít nové tisícovky lidí. Je tak celkem jasné, že se Vaše zaměření, jakožto nového šéfa města, musí zaměřit jiným směrem.
Co ale nechává hra při starém? Samozřejmě přežití v mrazu, což se dalo očekávat, nicméně se můžete těšit i na staré dobré objevování oblastí a eventů, které Vám (tentokrát vždy) pomohou ve Vašem průchodu hrou. Průzkumníci Vám tak budou opět nosit potřebné suroviny, vytvářet „outposty“ a zajišťovat nově příchozí obyvatele. K tomu se připravte na klasickou tíseň jídla a topného paliva pro generátor a ve finále zákony, na které se teď společně podíváme.
Jak v prvním díle, tak i v tomto je jednou z hlavních funkcí vytváření zákonů. Dříve stačilo po načtení přebíjecí doby zvolit zákon a ten zkrátka platil. Nyní, při takovémto množství lidí, se zákony volí. To, zda bude zvolen záleží na několika faktorech. Jedním z nich je vaše oblíbenost u lidí při plnění jejich potřeb. Tím druhým je však chtíč zákona pro danou sortu obyvatel. Nyní se totiž kromě neradikálních přívrženců vytváří skupiny, kterým se buď chcete zavděčit nebo je naopak uzemnit, aby se moc neroztahovali. Příklad může být například náboženská skupina, která bude mít své křeslo v radě pro volbu zákonů podle počtu jejich přisluhovačů. Můžete tak očekávat, že při volbě nového zákona budou spíš pro vysokou porodnost, než přesný opak. Těmto skupinám, vytvářejícím se ve městě, tak můžete pochlebovat a očekávat radikalizaci, či všechny držet zkrátka bez případných benefitů. V mém případě jsem zvolil cestu náboženské radikalizace a měl jsem pocit, že jsem čerpal pouze benefity, což nevím, zda je úplně ta správná cesta od vývojářů.
Dalším, zvláštním a nepříliš fungujícím elementem jsou již několikrát zmíněné distrikty. Těch je ve hře jenom opravdu malé množství a všechny fungují v podstatě na stejný způsob. V oblasti šesti polí vytvoříte distrikt, ve kterém buď žijí lidé, probíhá produkce surovin, či „ubytovává“ průzkumníky. Jediné co tak řešíte, je místo, kterého máte opravdu spoustu a zateplení, jelikož zde funguje systém sousedících domů, přičemž více domů na sobě zkrátka méně profukuje. K tomu bohužel nepřidává ani fakt, že je vše naprosto nepřehledné a to až takovým způsobem, že pokud si v půlce hry dáte na týden pauzu, tak se Vám bude horko těžko vracet. Co však přidává svěží vítr do těchto míst jsou speciální budovy, na které je jenom určité množství prostoru a musíte tak přemýšlet, kterou postavíte dřív pro lepší správu města.
Co je naprostou novinkou v sérii Frospunk je manuální vytváření outpostů. Nyní tedy kromě hlavního města musíte spravovat drobné oblasti například s těžbou ropy, či jiných surovin. Ačkoliv to zde funguje celkem dobře a dostanete tak co očekáváte, osobně nejsem zastáncem těchto mechanik „nových měst“ a spíš se mi protivilo to dělat, ačkoliv to bylo nutné.
Ve finále tou nejdůležitější novinkou, která Vás bude provázet od začátku do konce, jsou již zmínění lidé a jejich „pocit z přežívání“. V prvním díle jste skutečně soucítili s každou postavou. Každý jedinec byl pro Vás důležitý a když někdo nepřišel do práce, bylo nutné ho nějak nahradit. Jídlo, zima, teplo, nemoc, vše bylo extrémně důležité řešit aby byť jediný člověk neumřel. Nyní, když v těch masách zemře 150 lidí? Koho to zajímá. Jak už asi tušíte, narážím na element soucitu, který se k Vám nyní prostě nedostane. Všichni Vám jsou naprosto ukradeni a řešíte jenom čísílka. Stejně jako v prvním díle i nyní můžete prosadit zákon pro povolení dětské práce. Dříve? V hlavě přemýšlíte, jestli to opravdu chcete udělat, jsou to přeci jenom děti, větší šance na nemoc, poškození apod. Nyní? To číslo se zvedne o 250! Pecka! Stejný princip pro Automatony. Dříve? Velký robot pracující v továrně. Nyní? +800 pracovní síly. super!
Jak už asi tušíte, tak i přesto, že po grafické a audio stránce je dílo o poznání lepší, tak herních kvalit nedosahuje ani zdaleka. Ano, některé prvky jsou zajímavé, jako je třeba volba zákonů, volba úkolů a řešení oblíbenosti u lidí, ale zbytek je jenom pár čísel, které budete za chvíli pokládat bez většího rozmýšlení. Když k tomu připočteme špatný přehled o situaci, tak se nedostáváme k pěknému výsledku. Celou hru jsem dokonce zahrál na 2. úroveň obtížnosti (doporučena pro „veterány“ prvního dílu) a zahrál jsem ji bez problémů na první pokus. Můžete tak očekávat spíš již zmíněný Crusader Kings ve světě zmrzlého Steampunku a chuť zahrát si první díl. Osobně jsem doufal spíš ve stejně hratelný počin, pouze odehrávající se v jiné oblasti.
Hru Frostpunk 2 si můžete zakoupit například ZDE.
Vývojáři: 11 Bit Studios
Vydavatelství: 11 Bit Studios
Datum vydání: 20. září 2024
Česká lokalizace: NE
