Stalo se to, čeho se všichni obávali. Bájný Fimbulwinter se rozprostřel po všech říších a svými dopady doslova drtí zoufalé smrtelníky. Ty ale netrápí jen chlad, vždyť Fimbulwinter se projevuje mnoha způsoby. Myšlenky všech směřují k tomu, co se stane za tři roky, kdy má podle proroctví zima skončit a její místo nahradit Ragnarok – soudný den, který ukončí bytí a osudy všeho živého i neživého.
Recenzovaná verze: PlayStation 5
God of War Ragnarok od studia Santa Monica je bez debat nejočekávanější hrou roku 2022 a i my v redakci Game Press jsme si vědomi toho, že v případě této hry mnoho z vás nečeká na to, jak si Kratos, Atreus a jejich spojenci vedli v naší recenzi a mají hru dávno předobjednanou. Dostalo se nám té výsady a Ragnarok k nám na recenzi dorazil více jak tři týdny před vydáním, za co PlayStationu velmi děkujeme. Díky tomu jsme měli dostatek času hru dokončit, prolézt skrz naskrz a celkově vstřebat všechny myšlenky, které v nás hraní zanechalo.
Pokud jste ještě neměli tu možnost si zahrát God of War z roku 2018, tak pro vás má Ragnarok v hlavním menu připravenou krátkou rekapitulaci. Ta ovšem vynechává až mrazivě mnoho detailů a je tak na místě vám doporučit, abyste si nejdříve onen první díl prošli. Bez toho by totiž váš zážitek mohl být značně nekomplexní a v průběhu nového dílu by vám jistě unikla řada spojitostí, skrytých vtípků a v neposlední řadě také návazností na vztahy postav, které navíc neustále prochází mnohými změnami.
Během recenzování nám hra nabízela dva grafické režimy zobrazení. První z nich hru rozběhl na 30 fps v plně nativním 4K rozlišení. Druhý a námi primárně využívaný hru na 4K rozlišení sice jen upscaloval, ale za to jsme si hru užili ve stabilních 60 snímcích za vteřinu.
Obecně nemusíte mít o technické kvality hry pražádné obavy či pochybnosti. Ragnarok nabízí otevřené a detailně propracované lokace, které jsou tentokrát mnohem více vertikálně založené. Nechybí tak nádherné scenérie, během kterých se bude hodit Photo režim. Ten ale do hry dorazí až po vydání. Za skutečnost, že se jedná o jednu z nejkrásnějších her, které jsou k na PlayStation 5 k vidění, může především systém nasvícení, který překonal pomyslnou laťku, jenž mu nasadil předchozí díl. Ačkoliv se tak hra odehrává ve fantasy světě plném kouzel, všemožných bohů a neskutečnému množství monster, tak právě nasvícení dodává hře uvěřitelnost, která je pro vtažení hráče do děje tak důležitá. Ze všemožných přednášek, které jsou i veřejně dostupné víme, jakými triky si vývojáři pomáhají při tvorbě map a levelů, i tak jsem se ale během hraní mnohokrát zastavil a obdivoval preciznost, se kterou je hra vytvořena.
Jedna z věcí, která mě při hraní trkla do očí jako první, jsou animace postav. Ty základní, jako je otevírání beden, slaňování, lezení a přeskakování po skalách a další, jsou totožné s těmi, které jsme viděli v roce 2018. Co by se někomu mohlo jevit jako odfláknutá práce je ve skutečnosti brilantní tah. Vývojáři se nemuseli zdržovat s předěláváním animací již vytvořených věcí a assetů a mohli se tak rovnou vrhnout na další obsah. A že se tedy činili. Ačkoliv Kratos běhá a skáče pořád stejně, tak dostal do vínku řadu nových schopností, které mu pomáhají nejen při trhání hlav přerostlým krokodýlům a vylamováním shnilých nehtů všem prastarým zlobrům v okolí, ale přijdou mu vhod i při pohybu po mapě. Jedinou výtku, kterou bych k Ragnaroku co se týče grafiky měl, je mimika obličejů. Ta je spíše průměrného ražení a všimnout si toho lze především u Atreuse.
I přes tento malý neduh, který je do země zašlapáván jinými superlativy, umí Ragnarok nastolit neskutečně pohlcující atmosféru v dialozích hlavních postav. Značný podíl na tom má již zmíněné dynamické nasvícení, které pracuje na výbornou i v uzavřených prostorech či jeskyních. Doslova slyšíte jejich myšlenky! Právě tuto schopnost vývojářů pravděpodobně nejvíce oceníte ve vztahu Krata a Atreuse. Z malého nezbedného klučiny, který lezl polovině hráčů a hráček na nervy a sotva unesl mámin nůž, se stal mladík, který má nad vším větší nadhled a na svém otci již není tolik závislý. Tím nemyslím jen to, že se při lezení po skalách už netiskne na Kratův hrb, ale že je více soběstačný i v hledání smyslu svého života. Lépe řečeno osudu, který mu byl předurčen. Právě jeho samostatnost je jedním z faktorů, které Krata děsí a nutí si uvědomit skutečnost, že Atreus již brzy žádného lektora potřebovat nebude. Kdo je vlastně Loki a co společného má s koncem světů?
Tak trochu na druhé straně barikády je Kratos. Stále obalen v popelu své zesnulé dcery a její matky se snaží přijít na to, jak být Atreovi co nejlepším otcem a přitom neopakovat chyby, kterých se již v minulosti dopustil on nebo jeho otec. Krata tak nečeká jednoduchá cesta. Ať se snaží sebevíc, syn se mu vzdaluje. Do toho mu všichni vypráví o konci světa, v každém druhém proroctví to s ním vypadá bledě, ostatní bohové si z něj utahují a navíc mu jde po krku naše kamarádka královna Valkýr Freya, které Kratos k její přirozené nevoli zabil syna a ona jde doslova přes mrtvoly, aby mu tuto “službu” mohla náležitě oplatit.
Na všechny tyto radosti a strasti nebude náš Bůh Války sám. Při ruce máme Lokiho, chcete-li Atreuse, všehoschopné trpaslíky a doslova u zadku nám visí Mimir. A to není vše. Ve hře budete mít čest potkat mnoho a mnoho nových postav, z nichž je drtivá většina obohacena o úžasné background story. Thor, Odin, Týr,… Určitě vám je zde nebudu všechny jmenovat a pro sebe si nechám i příběh sympatické dívky Angrbody, kterou jste mohli vidět v jedné z upoutávek. Místo toho ocením postavu mě nejbližší. Sindri se mi ze všech postav zamlouval nejvíce již v předchozím díle. Tehdy jsem ještě netušil, co s ním mají vývojáři za lubem do budoucna. Skvělé napsaná postava, detailní model a všudypřítomné trpasličí vtípky, kterými po sobě střílel s parťákem Brokem, mě ani náznakem nevarovali před tím, co jej ve hře čeká.
Všechny postavy a jejich rozepře, řeči a příběhy jsou ve formě textu plně lokalizované do češtiny. To přijde vhod nejen s ohledem na komplexnost příběhu, ale naše mateřština je i ve všech obrazovkách, skrze které si můžete vylepšovat části vašeho brnění, zbraně a nakupovat další a další schopnosti, které jsou vždy dopodrobna popsány. A jak už to tak v sérii God of War bývá, budete se muset zbraněmi pořádně ohánět. Soubojový systém také leží na již pevně postavených základech minulého dílu. Samotný boj je ale znatelně brutálnější a některé z animací, kdy jsem bídáky dokončoval speciálními pohyby, mi v údivu leckdy nadzvedly obočí. Veškeré animace na sebe svižně navazují i v momentě, kdy mezi každým stisknutím úderu prohodíte zbraň. Vše tak působí svižně, imerzivně a musím s respektem uznat, že se mi dlouho u žádné hry tak nerozbušilo srdce jako zde, při soubojích s těmi nejsilnějšími soupeři. Pokud nebudete hrát na příběhovou obtížnost, tak vás potěší i to, že jednou z výhod Atreova dospívání je jeho užitečnost právě v situacích, kdy jde o život. I jeho schopnosti můžete vylepšovat a s tím přímou úměrností i zvyšovat vaše šance na úspěch.
Nejen při máchání sekyrou oceníte funkce ovladače DualSense. Ten se mi v dlaních mnohdy rozvrněl i podle gradující hudby, což mě mile překvapilo a je škoda, že se s tím nesetkáváme častěji. Ani adaptivní spouště se během hry příliš nezastaví. S ohledem na neustálou akci se není čemu divit. Podporu ovladače pro PlayStation 5 ale oceníte i při méně božských činnostech, ze kterých mohu zmínit sekání ledu nebo sjíždění lanovky. Vývojáři nezapomenuli do akce zapojit i dotykovou plochu. Jednou stranou touchpadu otevíráte mapu, druhou půlkou pak vybavení naších hrdinů.
Emoce střídají emoce a já se mnohdy přistihnul, že místo hledání skrytých truhel jsem spěchal a snažil se lokaci dokončit co nejdříve jen proto, abych se dočkal dalšího filmečku, který posune příběh zase o kousíček dál. Vyprávění o vztahu otce a syna bojujících proti osudu neposiluje jen kamera, která působí stejně jako v minulém díle plynule a bez střihu, ale také hudební doprovod. O epickou hudbu, která svými kvalitami může hrdě stát po boku hrám jako The Last of Us nebo Red Dead Redemption 2, se opět postaral Bear Mccreary. Především v závěru hry ve mně hudební kompozice v kombinaci s Fimbulwinterem vyvolávala úžas a pocit, že opravdu hraji jedinečnou hru. A tou God of War Ragnarok bezesporu je.
Nakonec rád zmíním a zabrousím do mé oblíbené sekce. U her od PlayStation Studios je poslední léta příjemným trendem do hry implementovat všemožná nastavení zpřístupnění hry tak, aby byl titul hratelný pro hráče, kteří mají například poruchu sluchu či zraku. Ani Ragnarok nejde proti proudu a nabízí nastavení nejen pro obě výše zmíněné skupiny, ale navíc přidává možnost redukce pohybu a nastavení pro motoriku. Při takto bombastickém množství nastavení vás pak asi nepřekvapí, že hra nabízí možnost si celé ovládání přenastavit zcela podle vlastních potřeb, tlačítko od tlačítka.
God of War Ragnarok po svém předchůdci, který získal ocenění hry roku, převzal jen to nejlepší a vše doplnil o přehršel vylepšení, nové dostupné světy a především o dospělý příběh plný zvratů, bolesti a pochopení, který si fanoušci Krata prostě zasloužili. Recenzování Ragnaroku ani zdaleka nebyla práce, nýbrž odměna. Pevně věřím, že na Ragnarok budeme dlouho vzpomínat jako na kultovní zakončení severské cesty Boha Války. Teď už mi nezbývá nic jiného, než vám popřát ničím nerušený zážitek. Ragnarok přichází!
Vývojáři: Santa Monica Studio
Vydavatelství: Sony Interactive Entertainment
Platformy: PlayStation 4, PlayStation 5
Datum vydání: 9. 11. 2022
Česká lokalizace: Kompletní textová
Místo na disku: 90,6 GB PS4, 84 GB PS5
