Recenze: Knowledge is Power: Decades – S vědomostmi nejdál dojdeš

Pamatujete si na to, jak jedna postarší paní prohlásila, že „Paroubek má sexy mozek“? Není potřeba zabíhat do detailů, co si o tomto prohlášení myslíme, každopádně mít pod čepicí a hodně znát není nikdy na škodu. A to i když se znalosti týkají třeba popkultury.

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Během krátké chvilky se nám poštěstilo vyzkoušet další novou hru pro „SOŇÁCKÝ“ PlayLink. Rozhopsané banánožrouty, které jsme vyprovodili vcelku průměrnou šestkou (odkaz na recenzi zde), nahradilo dumání nad otázkami… i když i v tomhle případě platí, že kdo dřív přijde (odpoví), ten dřív mele (sbírá body). Tak kdypak vyšel Terminátor?

Knowledge is Power: Decades je rozšířením vědomostní hry Knowledge is Power z loňského podzimu. Hlavní změnou je zaměření otázek. Nyní jsou totiž omezené pouze na svět seriálů, filmů, her, hudby a všeobecný popkulturní přehled. To s sebou nese však i řadu úskalí. Předně, ideální je, když se sejde parta alespoň tří přátel (maximální počet hráčů je šest), kteří mají nahráno, nakoukáno či načteno. Člověk, který v této oblasti přehled nemá, se bude zaručeně trápit. To asi není překvapením, ale hráli jsme třeba v šesti lidech, kdy se tři fanoušci zmíněného (včetně nás) slušně bavili, zatímco ostatní s protáhlými obličeji koukali po hodinkách. Dalším úskalím, je, že je hra v současnosti dostupná bez české lokalizace, což opět limituje případné publikum. Jasně, po letech hraní videoher anglicky prostě umíme, ale ostatní, co jsme ke hře posadili, některým otázkám úplně nerozuměli. Znalost či neznalost jazyka přitom rozhodně není měřítkem inteligence. Nejasnost však může nastat i v případech, kdy angličtině rozumíte dobře. Vsadíme se, že spousta z vás zná některé filmy pouze pod zažitými českými názvy. Tyto aspekty limitují potencionální obecenstvo a vzhledem k tomu, že hra vůbec nejde v jednom hráči pustit a zcela zde absentuje online multiplayer, si bez vyváženého mixu „geek“ kamarádů moc dobře nezahrajete. To je škoda, protože nám konkrétně se specifické zaměření otázek trefilo do noty.

Pozlátko okolo

Standardní a rozhodně nejzajímavější režim hry nabízí dvanáct kol, kde se střídají vědomostní otázky se čtveřicí odpovědí a jednou za čtyři kola přijde  vědomostní minihra. V těch budete například prstem spojovat výrazy na obrazovce tak, aby vytvořili správný název filmů George Clooneyho.  No a nebo budete přiřazovat umělce k jejich rodné zemi.  Obsluhování panelu s odpověďmi je  limitováno výhradně na display vašeho telefonu. Minihry, stejně jako klasické otázky, vycházejí z témat, o jejichž výběru vždy před zahájením kola hráči hlasují. Na výběr jsou obecnější, kdy si zvolíte jestli budou následující otázky zaměřeny na hudbu, film, seriály nebo popkulturu, ale i více specifické, jako přímo události, celebrity, nebo třeba sociální sítě. Samotné okruhy jsou pak zaštítěny jednou z dekád, kdy vybíráte mezi 80. a 90. lety minulého století, popřípadě období mezi rokem 2000 až 2009 a od roku 2010 do současnosti. Jednou za hru je možné volbu vašich soupeřů na tvrďáka přehlasovat, díky jednomu kamarádovi jsme tak museli třídit jména nezávislých kapel z 80. let. Příliš dobře to nedopadlo.

Suché čtení otázek by v dnešní době asi úplně netáhlo, takže si ve hře osvojíte jednu z osmi poměrně ohyzdných postav, mezi kterými nechybí rocková hvězda, prošedivělý koumák, nebo fanynka filmů převlečená za popcorn. Volba charakteru však bohužel nemá žádný vliv na hru, což je podle nás zbytečně promrhaná šance. Zmiňované ošklivosti pak nasadíte korunku nasnímáním vlastního značně deformovaného obličeje a může se jít soupeřit. Stejně jako v původním dílu i v Decades máte možnost před každým kolem vybrat jeden z bonusů. Nabídka se od minule lehce rozšířili a najdeme zde vyloženě záškodnické pomůcky jako je zamčení soupeřových odpovědí zámky, zalití ledovou krustou, kterou musí prstem nejdříve rozbít a pak až odpovědět, nebo hrátky s čitelností textu. Mimo to jsou mezi bonusy zastoupeny i ty s čistě pozitivními efekty, kdy si třeba můžete vsadit, kdo z soupeřů odpoví na otázku správně, nebo použít 50:50 známé z Milionáře. Záškodnických triků i přes jejich rozšíření není závratné množství a kvůli zdlouhavým animacím, kdy musíte neustále dokola sledovat, jak je vaše herní avataři využívají, v konečném důsledku škodí nejen vám, ale i tempu hry.

Cílem klasické hry je vystoupat na vrchol pyramidy, která funguje jako závěrečné kolo. Vaše dosavadní bodové skóre se tak převede na určitou pozici v pyramidě. Pak už je to jednoduché – ten kdo je nahoře první, vyhrává. Kvůli systému pyramidy, kde je na rozdíl od základních kol možné hádat vícekrát a zmiňovaným záškodnickým trikům, není výjimečné, když na vrchol pyramidy vyhopsá v prvních 90 % hry nejslabší hráč. A to i v případě, že má ze základní části hry třeba jen poloviční skóre. Možná to není úplně fér systém, ale alespoň je neustále o co hrát. Vyjma standardního módu se pak můžete pustit do kratší, ale náplní totožné hry, mixu úplně vynechat minihry, popřípadě se vybodnout přímo na vědomostní otázky. A to je celé. V tomhle ohledu se bohužel dočkáme jen velice malé variability a hra se stále stejným průběhem dokáže omrzet. To se naštěstí snaží Decades kompenzovat alespoň slušným množstvím otázek, kterých je podle slov autorů několik tisíc. Nám se během testování zopakovaly snad jen dvě, což není špatné.

Knowledge is Power: Decades jsou prima vědomostní hrou, která však oproti své základní verzi přiváží vlastně jen  novou sadu otázek. Kvůli jejich specifickému zaměření, jazykové bariéře, stále stejnému průběhu hry a zdlouhavosti některých animací, je však cílové publikum značně limitováno. Pokud jste však zájmově naladěni na tu správnou notu, čeká vás zde tuna zábavných otázek k zodpovězení.

Vývojáři: Wish Studios

Vydavatel: Sony Interactive Entertainment Europe

Datum vydání: 14. listopadu 2018

Cena v PS Store: 549,-

Velikost hry:  3.47 GB

Platformy: PlayStation 4 (Recenze)