Hororové hry nejsou úplně mým šálkem kávy a tak se tomuto směru snažím za každou cenu vyhýbat. Občas mi ale přeskočí a já se z nějakého pro mě později nepochopitelného důvodu o nějaké horor začnu zajímat. The Sinking City nebo české Someday You’ll Return mi pak dají za pravdu a já dám od těchto titulů své rozklepané ruce pryč.
Recenzovaná verze: PlayStation 5
S blížícím se Halloweenem se mi ale opět zatmělo před očima a já si na recenzi vyžádal hru The Chant. Na hře mě původně oslovilo nejen příběhové zasazení, ale i příjemná grafika či možnost craftění. Stojí The Chant za vaší pozornost nebo se jedná o horor se vším všudy?
Hlavní hrdinkou The Chant je Jessica Briars. Ta trochu nestíhá držet krok s životem a topí se v samých útrapách a problémech, které ji postupně stahují ke dnu. Nejvíce se všeho ji ale trápí jedna životní událost z minulosti, na kterou se jí nedaří zapomenout. Když se u Jess objeví i vidiny a ona začne vídat mrtvoly i za bílého dne, tak se rozhodne pro změnu. S letáčkem v ruce zamíří na Glory Island. Ostrov, který je také domovem pomocné spirituální skupiny, ji doporučila její dlouholetá kamarádka Kim, která se skupinou Prismic Spiritual již nějaký ten pátek je.
Na ostrově se tak brzy připojí ke skupině nešťastníků, se kterými ji pojí podobné problémy a taktéž svádí každodenní boje se svými niterními démony. Přijetí je milé, leč troch ostýchavé. Kamarádka Kim nám představí ostatní obyvatele tábora a my začneme pomalu nasávat onu očistnou atmosféru. To se ovšem změní hned večer, kdy se všichni sejdou k čajovému dýchánku, u kterého je prováděn menší rituál. Kámoška Kim, která měla být naše morální podpora, vše zvorá a z místa uteče. Tím je logicky narušen i onen rituál, díky kterému se otevře brána do alternativní dimenze jménem The Gloom. A to není žádná sranda. Jess si velmi brzy uvědomí, že deprese a vidiny mrtvol byly vlastně celkem fajn. Bohužel ale z ostrova vede jediná cesta.
Již na letošním Gamescomu, kde jsme měli možnost tuto hru vidět poprvé, jsem si povšimnul zajímavých herních mechanik, měřidel příčetnosti. Hra vám téměř neustále ukazuje tři ukazatele – stav mysli, zdraví a duše. Tyto faktory jsou stejně jako zbytek hry částečně propojeny. Pokud tak vlítnete do nějakého maléru nebo strávíte příliš dlouhou dobu ve tmě, projeví se to na vaší mysli. V tom vám pomůže meditace, která si ale uzme kousek z vaší duše. Tyto mechanismy naštěstí hra dobře vysvětluje a jejich pochopení je nezbytné. Mozkovým závitům místy uleví všemožné bylinky, které si můžete narvat do vašeho baťůžku a v případě potřeby instantně použit k doplnění čehokoliv, a to bez vedlejších účinků.
Gloom se živí lidskou frustrací, smutkem a negativní energií, takže všichni ti vnitřní démoni číhající v myslích obyvatel ostrova jsou pro monstra vskutku lákavou pochoutkou. Není ovšem na místě brát hned nohy na ramena. Vývojáři se studia Brass Token připravili soubojový systém, pomocí kterého můžeme zatočit doslova s každou mezidimenzionální příšerou. Oněch nestvůr je ve hře přehršel. Způsobů jak s nimi bojovat už zase tolik není. Většinou z nich se naučíte během prvních tří kapitol. Ačkoliv se později ještě naučíte nějaké nové triky, tak základ už budeme mít zmáknutý a snadno si s nim vystačíte. A když říkám snadno, tak myslím snadno. Souboje pro mě během testování The Chant nebyly žádnou výzvou a největším strašákem tak pro mě byla atmosférická hudba a nepříliš časté jump-scary.
The Chant nevypadá věru zle ani co se týče grafického zpracování. Lesy, krajinky a nasvícení okolí je je příjemné ve dne i v noci. Svou fantazii vývojáři neomezovali ani pro okamžiky, kdy naší hrdince přeskočí nebo se dostane do jiné nezáviděníhodné situace. Kontrast pestrých barev s temnotou je možná místy trochu přes čáru, ale hře to alespoň dodává osobitost. Co mě ovšem trochu trápilo je fakt, že díky těmto světlým a pestrým barvám pro mě hra ztrácela hororovou příchuť. Ta atmosféra, kterou od podobných her očekáváte, je přitom jedním z nejdůležitějších faktorů.
Dalším, co mi po chuti také příliš nebylo, jsou animace všeho druhu. Právě na nich bylo nejvíce poznat, že The Chant je AA hrou. Chůze je prkenná a běh, potažmo sprint, má jen jednu podobu. Je tak jedno, zda si jen vyklusáváte od stanu ke stanu, nebo utíkáte před krvelačným monstrem. Jess bude utíkat stále stejně, což je stejný případ i její mimiky v obličeji. Tento problém mívají ale i větší hry, z nichž můžeme zmínit například A Plague Tale Requiem.
The Chant hráčům nabídne Prolog, který je následně doplněn o 7 dalších kapitol. Velkolepé příběhové zvraty čekat nemusíte. I tak je ale ve hře co objevovat a leckteré spojitosti vás jistě na konci hry překvapí. Osobně mi je trochu líto, že nedokázala využít potencionálu příběhového zasazení a v mých očích selhala i v případě udržení hororové atmosféry. I tak se ale jedná o příjemnou hru, která potěší příznivce odlehčených hororovek.
Vývojáři: Brass Token
Vydavatelství: Prime Matter, Plaion
Datum vydání: 3. 11. 2022
Platformy: Xbox Series, PlayStation 5, PC
Česká lokalizace: Ne
bylo by fajn kdyby se u všech recenzí napsala i možnost nastavení jazyku hry nebo aspoň titulků ve hře krom angličtiny//ta je všude/samozřejmě by se nemusela psát třeba papuánština pokud by tam byla ale alespoň jazyky ve ve střední Evropě-třeba němčina,polština…děkuji a přeji pěkný den
Dobrý den u většiny recenzí píšeme, zda má hra CZ lokalizaci nebo nemá. Angličtinu a němčinu bereme jako samozřejmost, protože ty jsou ve hrách obsaženy vždy, dokonce to platí i pro polštinu, tento fakt udává totiž velikost trhu, který je oproti tomu našemu mnohonásobně větší
děkuji za odpověd… s tou polštinou to není tak jisté-že je všude-tu řeč ovládám velmi dobře a kdyby jí nebylo tak si spoustu her nezahraji…je mi 67 a angličtinu jsem nikdy nepotřeboval a v mém věku i když jsem se snažil /třeba se slovníkem…/to už je o ničem…takže teď jsem kupoval Plague 2..mám předobjednaný nový Ragnarok a pokukuji po Cal.protocol…no a tam to vypadá že bude jen ta angličtina-takže pro mne stopka…
Jakmile budeme vědět více o Callisto, tak dáme vědět 😉