Internet již několik dlouhých let nabízí prostor i platformám, které daly vzniknout mnohým streamerům, influencerům a dalším známým osobnostem. V dnešní době jsou ale tyto platformy doslova přehlceny a pro začínající jedince tak mnohdy není úplně snadné prorazit a tzv. si pro sebe urvat kus pomyslného žvance.
Pokud se tak někdo chystá proniknout do světa streamování či tvoření obsahu, tak mu dozajista v mysli rezonuje myšlenka, že musí být unikátní, dělat věci jinak a odlišit se od ostatních „ryb v moři“. Existuje je mnoho způsobů, jak takového efektu docílit a nemusíte si ani kvůli tomu barvit vlasy na zeleno, nosit kočičí uši nebo si stahovat výstřih až k pupíku.
Jedním z takových odvážlivců, kteří nezvolili vyšlapané cestičky a rozhodli se na to jít po svém, je Sir Doenny. Ten je také zcela prvním tvůrcem, který se objevuje v našem novém projektu, jenž se bude zaměřovat právě na tvůrce, kteří nás zásobují kvalitním nebo jinak unikátním obsahem na internetu.
Doennyho najdete především na Twitchi, kde své komunitě zprostředkovává nejen kontent založený na jeho pracovních zkušenostech. Pokud je vám jeho tvář či hlas povědomý, tak vězte, že se podílel na vývoji her jako je Kingdom Come: Deliverance nebo 1428: Shadows over Silesia. Profesionální rady či poznatky může nabídnout i co se týče historické lukostřelby. Kromě těchto expertíz na streamu hraje převážně hry s historickou tématikou jako KCD, Pentiment nebo Inkulinati.
Doenny, na Twitchi jsi přibližně rok a půl a za tu dobu prošel tvůj kanál značným posunem. Pamatuješ si ale na svoje začátky? Co tvůj první stream?
Na první stream si pamatuji moc dobře. Venku vrcholila pandemie, já nikam nemohl a socializace vázla. Logicky jsem tak trávil dost času na internetu a místy narazil na nějakého streamera. Vrtalo mi hlavou, jak takové věci v základu fungují a proč jim vlastně lidé posílají peníze a podobně. A většinou věci pochopíte nejlépe tak, že si je prostě vyzkoušíte. Vyhledal jsem si tedy nějaké návody, tutorialy a tipy pro začínající streamery a vše šlo celkem rychle kupředu. Na prvním streamu, který jsem tehdy ještě dělal skrze oficiální leč zapomenutou aplikaci Twitche, jsem hrál Warhammer Online Return of Reckoning. Tehdy se zrovna spouštěly nové servery a tak jsem to zkusil. Lidi, kteří chodili na stream, ale chtěli vidět spíš stav naší guildy a hru – nechodili tak kvůli mně.
Tématem, které si jistě rozebíral s velkým množstvím lidí, je angličtina. Ta je tvým primárním jazykem při streamování. Je to kvůli dosahu nebo jen procvičuješ jazyk?
V těch začátcích na Twitchi jsem se prostě hledal. Jednou jsem vysílal česky, podruhé anglicky, nemělo to moc pevnou formu. Později jsem si začal uvědomovat, že vysílat v češtině mě nikam neposouvá. Úplně skoncovat s naší mateřštinou jsem se rozhodl po speciálním Halloweenském streamu, kde byl poprvé i Chris ze studia Warhorse. Byli jsme před kamerou v maskách a v chatu byla hromada lidí z různých koutů světa. Celé se to protáhlo až někam k 8 hodinám. Místo únavy to ale pro mě byl spíš příval energie. Takže ano, angličtina je dobrá i pro ten dosah. Může se ale hodit i při spolupracích s českými studii, kteří skrze mě mohou snadno oslovit zahraniční diváky, jako tomu bylo v případě Shadows over Silesia.
Všimnul jsem si, že tvoje bytí na internetu má celkem přesný harmonogram. Jedním z pravidelných eventů, kterým lákáš nejen nové fanoušky na tvůj kanál, je turnaj v kostkách.
Kostky, nebo taky Farkle Tournament, vznikly vlastně úplně přirozeně. Stream se postupem času vyvíjel a formovala ho především moje komunita, která se začala kumulovat především díky hraní Kingdom Come Deliverance a historickým kapitolám. Jednoho večera jsem divákům ukazoval prototypové kostky z hlíny, které byly použity při vývoji KCD a sice si to nepamatuji úplně přesně, ale během toho večera jsem si zahrál proti jednomu z diváků. A to mi právě vnuklo onen nápad. Jak jsem říkal, kostky jsou z hlíny, takže jednoho dne o ně z logiky věci přijdu, ale zatím slouží více perfektně. Pravidelné turnaje ale nedělám proto, abych nalákal nové diváky, což je taky fajn přínos, ale především proto, abych poděkoval své komunitě za veškerou podporu. Ke vstupu do turnaje stačí mít aktivní odběr. Cenou za první místo jsou pak pravidelně nějaké exkluzivní předměty z KCD, které jsou navíc podepsané mnoha vývojáři.
Znám jsi především v KCD komunitě. Jak si hru objevil a jak jsi se dostal k tomu, že jsi na hře dokonce pracoval?
Poprvé jsem se o KCD dozvěděl na Kickstarteru, kde mě hra hned zaujala. Finančně jsem ji podpořil a bedlivě pozoroval sociální sítě vývojářů. A právě na nich jednoho dne vyskočila zpráva, že studio hledá dobrovolníky, jejichž naskenované obličeje by se později dostaly do hry. Studio se mě pozvalo, já podepsal všemožné smlouvy o mlčenlivosti, nafotili mě a já jel zase domů. Následně se dlouho nic nedělo. Pořád jsem ale cítil, že při vývoji můžu pomoci trochu více. Po troše snahy se ke mě dostal kontakt na tehdejší produkční Katku. Té jsem poslal email, ve které jsem se ji připomenul a seznámil ji se svou zálibou v historické lukostřelbě. Vypsal jsem ji také seznam všech luků, co doma mám a nabídl ji svou pomoc při nahrávání zvuků či učení správné techniky střelby. Ze studia se mi ozvali až po měsíci, kdy mi přišel mail od Vojty Nedvěda, který na KCD dělal zvukaře a později se objevil i jako speciální host u mě na streamu. Slovo dalo slovo a já společně se svým kolegou ze sdružení Czech and Slovak Warbow Society jsme se vydali do Motion Capture studia. Vzal jsem s sebou všechno. Od replik válečných luků z tisu až po mé repliky luků z dob Čingischána. Ve studiu jsme strávili hromadu hodin a nahrávali jsme zvuky nejen střelby, ale také natahování tětivy, zakládání šípů, průniky šípů materiálem a podobně. Pro jistotu jsem s sebou vzal i vlastní terč, což se později ukázalo jako skvělý nápad. Ony ty kartonové krabice, které tam byly připraveny, ten šíp vystřelený ze 100 librového luku nezastaví. I s vlastním terčem to ale nebylo úplně jednoduché střílení. Všude kolem vás hromada mikrofonů a vy tam natahujete skoro dvoumetrový strom. Došlo i k malé nehodě, kdy jeden ze šípů s kovaným hrotem přeletěl terčovnici a zbyla po něm ve zdi studia díra, nad kterou nespokojeně kroutil hlavou i Dan Vávra. Na ty chvíle ve studiu velmi rád vzpomínám i dnes. Pozitivní dopad to mělo i na již zmíněné sdružení, se kterým se zaměřujeme na propagaci historické lukostřelby. Během naší práce ve studiu tam totiž přijeli novináři z Německa a naše fotky se stručnými informacemi se pak později objevili v tamních novinách.
Jaký to byl pak pro tebe pocit vidět své jméno v závěrečných titulcích hry, jakou je KCD?
Byl jsem na sebe hrozně pyšnej. Jsem neskutečně vděčný, že jsem dostal možnost se na takovém projektu podílet. Ačkoliv byl můj podíl do jisté míry velmi minoritní, tak v jistých ohledech z těchto zkušeností těžím do teď.
Máš asi na mysli práci na další hře. Jak jsi se s Petrem Kubíčkem, autorem 1428: Shadows over Silesia, seznámil? Byla tvoje práce na KCD jakousi vstupní branou nebo si tuhle „páku“ nepoužil?
Po práci na KCD mě bavilo vše, co se týkalo českých her. Samozřejmě mi tak neunikl ani vývoj 1428. Po získán kontaktu jsem Petra kontaktoval s tím, že mě jeho hra oslovila a nabídl mu svou pomocnou ruku. Petr mi poskytnul možnost se podílet na dabingu a já logicky neváhal. Kvůli koronaviru vše probíhalo z domu a já tak vše nahrával na svou domácí výbavu. Po odeslání prvních nahrávek přišla studená sprcha. Moje nahrávky stály za prd. Špatný zvuk, ozvěny a další konstruktivní kritika. Já se ale nedal a pořídil nový mikrofon a stěny polepil akustickými bloky. Nakonec vše klaplo a můj hlas se ve hře objevil a tak mě můžete slyšet například jako Matěje z kapitoly 7, nebo jako Drápala z kapitoly poslední.
Tam ale vaše spolupráce neskončila…
Ani zdaleka. Následně jsem s Petrem konzultoval implementaci mých oblíbených kostek, ke kterým jsme museli navrhnout i nějaká nová pravidla. I potom jsme si psali, více a více, začali navštěvovat navzájem své streamy a vše vyústilo v okamžik, kdy jsem dostal možnost vysílat Betu Shadows over Silesia na svém kanále, a to jako úplně první na světě. Ale i pak se náš vztah rozvíjel. Podnikli jsme několik společných streamů na Steamu a během vývoje jsem vysílal jednotlivé kapitoly, což mělo také přínos pro obě strany. Brali jsme to jako takové otevřené testování, ze kterého měl Petr díky divákům v chatu přímou zpětnou odezvu.
Není to úplně ta nejoriginálnější otázka, ale jak to vidíš se svým působením na Twitchi dál?
Plánů a nápadů mám fakt hodně, toho času je poněkud méně. Přes den jsem svědomitý manžel a otec a taky chodím do práce. Před kameru si sedám až k večeru. Skloubit všechny ty činnosti bývá občas komplikované, ale mám pevně nastavené priority. Pokud bych ale měl vypíchnout něco, na co se streamu v budoucnu chystám, tak mám vizi takových tří pomyslných pilířů. Již dlouho uvažuju, že se pokusím uvařit červený inkoust. Již jsem nějaké inkousty kvůli cenám pro diváky vařil, ale ten červený je z mnoha důvodů složitější. Tradiční středověké postupy navíc nejsou úplně bezpečné a tak to budu muset ještě přehodnotit. Podle těch historických návodů ale určitě namíchám nějaké barvy, to každopádně. Po těchto pokusech bych druhým pilířem nazval svoje IRL streamy, se kterými jsem začal teprve nedávno. Navštívil jsem s chatem nějaké festivaly a později jsme o tom debatovali se zbytkem komunity. To cestování je pro mě velké téma a už jsem několikrát vysílal reporty a zážitky z mých cest. V budoucnu nás určitě čeká vyprávění z Mongolska. No a třetí pilíř jsou historická řemesla. Chtěl bych oslovit řemeslníky, historické švadleny a vyzpovídat je na všemožná témata. Momentálně jsem v kontaktu s jednou neskutečně šikovnou paní, která se zabývá kaligrafií. Rozjel jsem také projekt Pochva. Ten je zaměřený na výrobu pochev pro historické meče. Ani já ale nejsem úplné nemehlo a když to jde, tak rád přiložím ruku k dílu. Podobně to bylo při výrobě vitrážového skla, což bylo součásti History Chapter ze Sázavského kláštera.
Vím, že máš ještě před koncem roku něco za lubem, tak se neostýchej a řekni, kam chceš naše čtenáře nalákat.
Určitě! Hned tento pátek, 2. prosince, chystám zatím největší turnaj v kostkách, kde budete moci vyhrát exkluzivní předměty z Kingdom Come a Shadows over Silesia. Věci podepsané Petrem Kubíčkem, Martinem Klímou, Viktorem Bocanem a dalšími vývojáři. Jedná se především o masivní plakát KCD. Kromě streamování taky plánuji již druhý sraz s komunitou. Sejdeme se příští rok před koncertem brněnské filharmonie Kingdom Come Live. Rád se tam uvidím i s vámi.
Pokud vás povídání s Doennym zaujalo a chcete se o jeho tvorbě dozvědět ještě více, tak není nic snazšího, než zavítat na jeho Twitter nebo Discord server a připojit se tak k jeho neskutečně vstřícné komunitě, nebo navštívit jeden z jeho streamů na twitch.tv/sirdoenny.
Pokud víte o nějakém tvůrci, který podle vašeho názoru taktéž nejde cestou nejmenšího odporu a jeho tvorba je něčím unikátní, tak neváhejte a kontaktujte nás.
