Kdesi za clonou mlhy a mořské tříště leží ostrov, který jako by do běžného světa vůbec nepatřil. Místo, kde se známé tvary zvířat spojují s něčím cizím, hravým a téměř snovým, kde se mezi korály, květinami, houbami a ovocnými háji pohybují bytosti, jaké byste v žádném atlasu nenašli. Právě do takového prostředí zve desková hra Podivuhodná stvoření, kterou v češtině vydalo vydavatelství REXhry. Už samotné zasazení působí jako pozvánka do ilustrované přírodovědné knihy z jiného světa, jenže nejde pouze o nápaditou slupku. Pod ní se skrývá promyšlená a velmi uspokojivá hra, která spojuje objevování, sbírání karet, práci s mapou a budování vlastní sbírky do celku, jenž působí neobyčejně soudržně a zároveň svěže.
Podivuhodná stvoření, v originále Wondrous Creatures, jsou dílem autora Yeoma Cheolwoonga, uváděného také jako Yeom C. W., a po vizuální stránce hru doprovodila Sophia Kang, jejíž rukopis je s tvorbou jihokorejského studia Bad Comet spojen velmi výrazně. České vydání vzniklo pod hlavičkou REXher a už zde je namístě ocenit také práci překladatele Daniela Knápka, protože právě česká podoba názvů jednotlivých tvorů patří k velkým radostem celé hry. Podivuhodná stvoření jsou určena pro jednoho až čtyři hráče, doporučený věk je čtrnáct let a herní doba se pohybuje přibližně 30 až 45 minut na hráče. V nižším počtu účastníků se tak partie vejde zhruba do hodiny až hodiny a půl, ve čtyřech je vhodné počítat s delším sezením, obzvlášť při prvních hrách.
Bad Comet si u mnoha hráčů vybudoval pověst studia, které si zakládá na mimořádně působivé produkci, silném vizuálu a hrách, jež se snaží známé mechanismy uchopit vlastním způsobem. Po Divoké Serengeti a Divoké Amazonii tak Podivuhodná stvoření působí jako další logický krok, zároveň však nejde o pouhé opakování zavedeného receptu. Naopak, právě zde se daří spojit nádherné zpracování s herními nápady tak přesvědčivě, že výsledkem není jen krásný předmět, ale i titul, který obstojí při opakovaném hraní. Hra navíc nepůsobí jako produkt, který by se spoléhal na jediný silný trik nebo na to, že hráče okouzlí při prvním otevření krabice. Čím déle se v ní člověk pohybuje, tím zřetelněji vidí, jak důsledně do sebe jednotlivé části zapadají a jak pečlivě je vystavěný vztah mezi mapou, kartami, vejci, úspěchy, trofejemi i schopnostmi kapitánů.
Po tematické stránce se hráči ujímají role dobrodruhů, kteří se vydávají na nově objevený ostrov a snaží se co nejlépe zmapovat jeho neobvyklou faunu. Nesbírají jen samotná stvoření, ale také vajíčka, přírodniny a poznatky, které jim umožní budovat co nejharmoničtější sbírku. Téma zde přitom nepůsobí jako dodatečně přilepený motiv. Vztah mezi prostředím, v němž tvorové žijí, jejich druhy, vajíčky a konkrétními efekty karet vytváří dojem, že hráč skutečně pracuje s podivným, ale vnitřně uvěřitelným ekosystémem. Právě to je jedna z největších předností Podivuhodných stvoření. Hra se neomezuje na abstraktní tok surovin a bodů, ale neustále připomíná, že se odehrává na místě, kde má každý objev vlastní barvu, jméno i charakter.
Z hlediska pravidel stojí hra na čtyřech základních akcích, které se postupně stávají zcela přirozenými. Hráč ve svém tahu buď umístí pomocníka na mapu, vyloží až dvě karty, dosáhne úspěchu, nebo provede návrat všech svých pomocníků. Vedle toho může kdykoli během tahu používat volné akce, tedy energii z některých karet a sítě na motýly. Přestože zní tento souhrn na papíře poměrně jednoduše, samotná hra nabízí velmi bohatý prostor pro rozhodování. Nejhezčí na tom je, že složitost zde nevyvěrá z těžkopádnosti nebo z nepřehlednosti, ale z množství vzájemně propojených možností. Hráč si poměrně brzy osvojí, co všechno může dělat, a skutečná zajímavost spočívá v tom, kdy a jak jednotlivé prvky propojí.
Základním pilířem celé hry je umisťování pomocníků na mapu ostrova. To je řešené velmi nápaditě, protože pomocníci zabírají vždy dvě sousedící pole a aktivují všechna okolní prostředí, k nimž přiléhají. Na mapě se nachází ovocné, korálové, květinové a houbové oblasti, z nichž lze získávat odpovídající suroviny, případně karty tvorů spjaté s daným prostředím. Tento systém je nesmírně elegantní, protože jediným umístěním lze získat několik odměn najednou a protože prostorové vztahy na mapě mají skutečný význam. Nejde o běžnou síť akčních polí, ale o živou plochu, kde záleží na tom, kam přesně pomocníka položíte, s čím sousedí a zda zároveň nestojíte na poli s vajíčkem. Do toho vstupují hory, které vyžadují platbu, jezera, na něž se zprvu vstupovat nedá, a zvláštní efekty prostředí, jež lze později aktivovat pomocí sítí na motýly. Výsledkem je systém, který působí nápaditě, přehledně a při hře velmi příjemně.
Neméně důležitá je karetní část hry. Karty stvoření tvoří jádro celé sbírky a zároveň hlavní motor toho, co se během partie děje. Každá karta přináší domácí prostředí, jeden nebo dva druhy, náklady na vyložení, body na konci hry a především vlastní schopnost. Ty se dělí na okamžité, trvalé, energetické, návratové a závěrečné bodovací efekty. Právě zde začíná být patrné, jak chytře hra pracuje s různými druhy odměn. Některé karty okamžitě přinesou body nebo nové zdroje, jiné posilují návrat, další podporují sběr vajec, jiné zase odměňují za konkrétní skladbu sbírky. Hráč tak během partie nevytváří jen hromádku bodujících karet, ale postupně skládá funkční celek, který se s každým dalším tahem rozvíjí a zpětně odměňuje dřívější volby. Velkou předností je také to, že zdroje nejsou ve hře tak svíravé, aby hráče neustále trestaly, a proto se může více soustředit na to, co chce budovat, než na pouhé hašení nedostatku.
Výjimečně zdařilým prvkem jsou vajíčka. V Podivuhodných stvořeních nejde o okrajový doplněk, ale o plnohodnotnou součást celé hry. Každé vajíčko představuje symbol druhu, může pomoci při plnění úspěchů a po umístění na hráčskou desku často přináší okamžitou odměnu. Zároveň však existuje jemné omezení v podobě vylíhnutí. Jakmile hráč použije nevylíhnutá vejce pro dosažení některých úspěchů, musí je otočit, a dočasně je tak vyřadí z dalšího podobného použití. Díky řadě karet a efektů je ale možné vejce znovu obracet a vracet do aktivního stavu. Tím vzniká velmi příjemné napětí mezi okamžitým využitím a budoucím potenciálem. Vejce navíc pěkně propojují sběr druhů, práci s mapou, návratové efekty i závěrečné bodování. Nejde tedy o izolovaný doplněk, ale o vazbu, která spojuje téměř všechny vrstvy hry.
Významnou roli hrají také úspěchy a trofeje. Na herním plánu je připraveno sedm karet úspěchů, které se dělí na hlavní, jednodruhové a vícedruhové. Hráči se na nich předhánějí o lepší bodová políčka, přičemž včasné splnění podmínky často znamená nejen větší konečný zisk, ale také okamžitou odměnu a trofej. Úspěchy jsou výborně navržené v tom, že nenutí všechny hráče sledovat stejnou linii. Někdo může směřovat k velkému počtu karet, jiný k nevylíhnutým vejcím, další k jednomu druhu tvorů nebo ke kombinacím dvou druhů. Přitom stále platí, že jakmile se na určité políčko někdo dostane, ostatním už se uzavře. Hra tím získává přirozenou interakci, která není zlá nebo destruktivní, ale nutí sledovat, co se děje kolem. Trofeje navíc neznamenají jen body na konci hry. Jejich ubývání zároveň určuje blížící se konec partie, takže hráči musí vnímat nejen svůj rozvoj, ale i to, kdy se hra začne nevyhnutelně uzavírat.
Skvělý nápad představují kapitáni. Každý hráč má k dispozici jednu postavu s vlastní schopností, která je na začátku partie zamčená a odemyká se dosažením prvního úspěchu. Teprve tehdy začne kapitán při každém svém umístění na mapu přinášet zvláštní efekt. A právě tady se naplno ukazuje, jak dobře hra pracuje s produkcí i mechanismem zároveň. Magnetické spojení lidské figurky kapitána s jedním z pomocníků není jen efektní detail pro radost oka, ale přímo herní prvek s jasnou funkcí. Schopnosti kapitánů navíc nejsou zanedbatelné. Freya pracuje s vejci, Cabot spouští návratové karty, Haoa dovoluje vyložení karty, Oktávie mění kartu v suroviny, Samuel doplňuje to, čeho má hráč nejméně, Macus umí aktivovat zvláštní efekty na mapě, Helena pomáhá v horském terénu, Marie sahá po schopnostech destiček prostředí a Plecháč obsluhuje energii. Každý z nich jemně posouvá způsob, jakým se partie hraje, a přidává další vrstvu znovuhratelnosti.
Jeden z nejpříjemnějších momentů celé hry přichází ve chvíli, kdy by v jiných titulech často nastupovala povinná a méně zajímavá údržba. V Podivuhodných stvořeních je to akce návrat. Tu lze provést pouze tehdy, když má hráč na mapě všechny tři pomocníky, a právě tím se ze stažení figurek stává samostatná a velmi důležitá volba. Návrat posouvá ukazatel času, může přinést nová vejce na mapu, generální obměnu nabídky, síť na motýly, někdy i odebrání trofeje z plánu. Zároveň nutí hráče snížit počet karet v ruce na pět a především aktivuje všechny návratové efekty v jeho sbírce. Pokud si tedy hráč vybudoval soubor karet zaměřených na tuto část hry, promění se návrat z administrativní nutnosti v jeden z nejpříjemnějších okamžiků celé partie. Právě v tom spočívá velké kouzlo Podivuhodných stvoření. Hra umí proměnit i to, co bývá jinde prostou povinností, v odměňující a očekávaný moment.
Volné akce v podobě energie a sítí na motýly pak dodávají partii další pružnost. Energie na kartách umožňuje spouštět zvláštní schopnosti přesně ve chvíli, kdy se to hodí, a protože ji lze na každé kartě použít jen jednou za tah, má i tato část jasné a dobře čitelné mantinely. Sítě na motýly zase dovolují sebrat sousední vajíčko nebo aktivovat zvláštní efekt přilehlého pole prostředí. To je výtečný nástroj pro jemné dolaďování tahu, pro nečekané spojení efektů i pro situace, kdy hráč potřebuje něco získat bez nutnosti dalšího umístění pomocníka. Výborné je i omezení maximálního počtu sítí, které brání jejich bezbřehému hromadění a zároveň odměňuje hráče, kteří s nimi pracují chytře. Díky tomu působí partie živě a pružně, protože i v průběhu jediného tahu může dojít k celé řadě navazujících efektů, aniž by se hra rozpadala do nepřehledného chaosu.
Velkou kapitolou je produkční zpracování. Podivuhodná stvoření patří mezi nejkrásnější deskové hry svého druhu a v tomto ohledu prakticky nepolevují od prvního kontaktu s krabicí až po závěrečné bodování. Krabice stylizovaná jako velká kniha okamžitě vytváří dojem, že před hráčem leží jakýsi fantastický atlas. Uvnitř čekají desítky nádherně ilustrovaných karet, dvouvrstvé hráčské desky, množství dřevěných komponent, oboustranný herní plán a samozřejmě nádherní pomocníci, kteří nejsou obyčejnými dřevěnými figurkami, ale skutečně osobitými tvory s potiskem a charakterem. Magnetické spojení kapitána s jízdním zvířetem patří k detailům, které by jinde snadno sklouzly k pouhé okrase, zde však mají oporu přímo v pravidlech. Česká lokalizace celé věci navíc dodává další vrstvu šarmu, protože jména tvorů nejsou jen převedená, ale opravdu vtipná, nápaditá a pamětihodná.
Za zmínku stojí i sólový režim, v němž se hráč utkává s automou jménem Plecháč. Nejde o pouhou přilepenou variantu pro odškrtávání krabicového slibu, ale o plnohodnotný režim s vlastní sadou karet, úrovněmi obtížnosti a dokonce i volitelnými scénáři. Plecháč má vlastní pravidla fungování, používá jen dva pomocníky, sbírá karty a vejce jinak než lidský hráč a boduje podle mírně odlišných pravidel. Díky tomu nepůsobí jako polovičatý náhradník, ale jako svébytný protivník. Základní hra přitom nabízí už v této podobě bohatý obsah a rozsáhlou variabilitu, takže rozšíření a doplňky nepůsobí jako nutnost, ale spíše jako možnost pro ty, kdo si chtějí zážitek ještě dále rozšířit. Vedle základní hry existuje sada vylepšených komponent, rozšíření s dalšími pomocníky i větší přídavek Gargantuan Beasts, nicméně už samotný základ stojí pevně a nic mu zásadního nechybí.
Podivuhodná stvoření jsou tedy mimořádně povedenou deskovou hrou, která spojuje silné téma, nápaditý systém umisťování pomocníků, radostné budování sbírky, skvěle navrženou práci s vejci a úspěchy, výtečné využití návratu i mimořádně atraktivní zpracování. Jen málokdy se podaří, aby hra byla současně tak krásná, tak funkční a tak uspokojivá při opakovaném hraní. Právě zde se to povedlo. REXhry přinesly na český trh titul, který působí jako plnokrevná moderní hra s osobitou tváří a s dostatkem obsahu na dlouhou dobu. Kdo hledá chytrou, nápaditou a vizuálně okouzlující deskovku, která umí odměňovat, překvapovat a zároveň držet pohromadě od prvního tahu do posledního bodu, ten by Podivuhodná stvoření rozhodně neměl přehlédnout.
CZ Distributor: REXhry
Počet hráčů: 1-4
Přibližná herní doba: 60-90 minut
Doporučený věk: 14+
Ať Vám nic neunikne, nezapomeňte nás sledovat na Discordu.
