Když se před několika lety objevili první Spící bohové, okamžitě si mě získali. Ryan Laukat tehdy představil mimořádně podmanivou příběhovou deskovou hru, která dokázala propojit volné putování neznámým světem, silnou atmosféru a pocit skutečné výpravy do neznáma. Dodnes si pamatuji fascinaci z prvních hodin strávených na palubě Mantikory, z objevování tajemných ostrovů i z pocitu, že za každým rohem čeká něco zvláštního. Právě proto jsem měl od pokračování Spící bohové: Pod neznámým nebem obrovská očekávání. Velkou radost mi udělalo to, že českou lokalizaci znovu připravila společnost REXhry, která domácím hráčům přinesla nejen původní Spící bohy, ale také tuto druhou samostatně hratelnou hru Spící bohové: Pod neznámým nebem. Po několika desítkách hodin hraní musím uznat, že pokračování skutečně působí jako promyšlenější a sebevědomější návrat do jednoho z nejzajímavějších fantasy světů současných deskových her.
Tentokrát se příběh odehrává v roce 1937 a místo parníku sledujeme posádku nákladního letadla ze San Francisca, která je během letu pohlcena záhadným světelným portálem na obloze. Posádka havaruje v neznámé krajině zvané Serakův okraj a rychle zjišťuje, že jedinou možností návratu domů je nalezení a probuzení posvátných artefaktů. Ryan Laukat opět předvádí mimořádný talent pro vytváření fantastických světů, které působí současně krásně i neklidně. Každá oblast je plná podivných tvorů, starobylých kultur, nebezpečných božstev a zvláštních příběhů, které probouzejí zvědavost pokračovat dál. Už po několika hodinách jsem měl znovu stejný pocit jako u prvního dílu, tedy chuť odhalit každý kout mapy a zjistit, co se skrývá za další stránkou atlasu.
Právě atlas zůstává jedním z nejvýraznějších prvků celé hry. Každá dvojstrana představuje část světa rozdělenou do mřížky, po níž se hráči pohybují figurkou Claire Smithové. Tentokrát se však zásadně změnil samotný způsob cestování. Parník nahradilo letadlo, které dovoluje mnohem rychlejší přesuny mezi vzdálenými oblastmi. Současně ale spotřebovává vzácné palivo a během letu může utrpět poškození. Díky tomu má cestování jiný charakter než v prvním dílu. Pohyb po mapě působí svižněji a současně vzniká větší důraz na pěší průzkum jednotlivých oblastí. Hory, tundry i rozlehlé pláně jsou mnohem detailnější a člověk má často pocit, že se skutečně prodírá nebezpečnou krajinou plnou tajemství. Během hraní jsem se opakovaně přistihl, že jen obdivuji ilustrace a hledám drobné detaily ukryté v prostředí.
Velkou změnou prošla také samotná družina. Zatímco první Spící bohové pracovali s devíti postavami, pokračování jejich počet snižuje na pět. Z mého pohledu jde o výborné rozhodnutí. Každý člen posádky nyní působí výrazněji a snadněji si člověk zapamatuje jeho schopnosti i osobnost. Ed je charismatický manipulátor, Jessie spoléhá na přímočarost a fyzickou sílu, Miguel představuje mladého a přemýšlivého člena skupiny a Ezarius funguje jako průvodce neznámým světem. Díky menšímu počtu postav hra nepůsobí tak zahlceně a správa celé skupiny je mnohem pohodlnější. Zejména při hraní v jednom hráči jsem ocenil, že se mohu více soustředit na samotné dobrodružství a méně na neustálé kontrolování schopností a přesouvání žetonů. Současně ale zůstává zachovaný pocit postupného rozvoje postav prostřednictvím nových karet a vybavení.
Celá kampaň stojí na objevování a čtení rozsáhlé knihy příběhů. Jakmile dorazíte do nové oblasti, hra vás odkáže na konkrétní pasáž, která rozvíjí příběh daného místa. Často následují rozhodnutí, zkoušky dovedností nebo bojové střety. Právě zkoušky patří mezi nejdůležitější součásti hry. Postavy disponují schopnostmi jako síla, pozornost, mazanost, zručnost nebo kuráž a jejich hodnoty rozhodují o výsledku různých situací. Oproti mnoha jiným příběhovým hrám zde zkoušky nepůsobí jen jako mechanická překážka. Často výrazně ovlivňují další průběh dobrodružství, otevírají nové možnosti nebo přinášejí důležité informace. Hra navíc používá systém výdrže, který nahrazuje dřívější únavu. Díky tomu je správa postav přehlednější a celé fungování kampaně působí mnohem uhlazeněji.
Velmi příjemně mě překvapily také souboje. Už v prvním dílu jsem oceňoval nápad s umisťováním zranění do mřížky nepřátel, ale pokračování celý systém ještě zpřehlednilo a zatraktivnilo. Nepřátelé mají vlastní schopnosti a hráči musí pečlivě přemýšlet nad tím, kam jednotlivé zásahy umístí. Tentokrát však souboje využívají společný balíček bojových karet, který se během kampaně postupně proměňuje a posiluje. Do hry se dostávají nové zbraně, silnější efekty i zajímavější kombinace útoků, díky nimž mají střety větší dramatičnost a současně vytvářejí velmi uspokojivý pocit rozvoje celé družiny. Velmi silný dojem na mě udělali také bossové, kteří využívají celé stránky knihy příběhů a působí mnohem monumentálněji než běžní protivníci. Obří nestvůry přes několik ilustrací dokážou vytvořit opravdu nezapomenutelné momenty.
Pokračování přináší i několik nových typů situací. Velmi dobře fungují takzvaná potulná setkání, kdy hra rozloží velkou ilustraci a hráči rozmísťují postavy na různá místa podle toho, čemu se chtějí věnovat. Tento systém výrazně pomáhá vtáhnout hráče do prostředí a současně příjemně narušuje známou strukturu kampaně. Přibyla také nová práce s dobrodružnými kartami a celkově se podařilo omezit množství drobných pravidel, která v původní hře zbytečně komplikovala průběh partie. Odpočinek nyní probíhá formou táboření, které okamžitě obnoví životy i výdrž postav. Díky tomu působí celé dobrodružství plynuleji a méně zatěžuje hráče neustálou správou různých systémů.
Ne všechno je ale bez problémů. Největší výhrady mám vůči obtížnosti ve druhé polovině kampaně. Začátek působí velmi dobře vyváženě a hra postupně seznamuje hráče s novými mechanismy i nebezpečími světa. Jakmile však družina získá lepší bojové karty a silnější schopnosti, velká část střetů přestane představovat větší problém. Některé souboje se postupně mění spíše v rutinní zastávku během cestování a závěrečný střet na mě po desítkách hodin hraní nepůsobil tak velkolepě, jak jsem očekával. Podobný pocit jsem měl i z některých zakončení kampaně, která nejsou tak emocionálně silná jako samotná cesta. Samotné putování světem bývá mnohdy výraznější než jeho finální vyústění.
Na druhou stranu mě velmi bavila znovuhratelnost celé kampaně. Svět je obrovský a během jednoho průchodu hráči objeví jen malou část obsahu. Po dokončení kampaně se navíc otevírají nové možnosti, další předměty i alternativní cesty, které dokážou výrazně proměnit budoucí hraní. Líbí se mi také větší propojení hlavních artefaktů se sběrem vzácných zdrojů. Hráči tak nejsou motivováni pouze plnit hlavní úkoly, ale mnohem více prozkoumávají vedlejší oblasti a hledají nové suroviny. Díky tomu má svět větší pocit propojenosti a průzkum působí přirozeněji.
Po vizuální stránce jde opět o nádhernou produkci. Ryan Laukat znovu zastává roli autora, ilustrátora i hlavního tvůrce celého světa a jeho rukopis je vidět prakticky na každé kartě. Atlas překypuje barvami, zvláštními tvory i fantastickými krajinami a hra si po celou dobu zachovává velmi specifickou atmosféru. Krabice obsahuje obrovské množství komponent, desítky žetonů, karet i knih a už samotné rozložení všech součástí představuje poměrně velký úkol. Přesto jsem měl neustále pocit, že sleduji skutečně propracované dobrodružství vytvořené s obrovskou péčí a láskou ke světu samotnému.
Spící bohové: Pod neznámým nebem pro mě představují velmi povedené pokračování hry, která mě kdysi naprosto uchvátila. Oceňuji většinu změn i větší důraz na pohodlnější průběh kampaně. Hra je přístupnější, méně zahlcující a mnohem příjemněji se hraje v jednom nebo dvou lidech. Současně si ale zachovává rozsáhlý otevřený svět, silnou atmosféru a pocit dobrodružství, který dokáže hráče pohltit na desítky hodin. Přesto nejde o titul pro každého. Vyžaduje dostatek času, ochotu číst velké množství textu a chuť nechat se unášet pomalým putováním neznámou krajinou. Pokud však hráči přistoupí na jeho pravidla a nechají se vtáhnout do podivného světa Serakova okraje, čeká je jedno z nejpůsobivějších příběhových dobrodružství současné deskové scény.
CZ Distributor: REXhry
Počet hráčů: 1-4
Přibližná herní doba: 60-600 minut
Doporučený věk: 13+
Ať Vám nic neunikne, nezapomeňte nás sledovat na Discordu. A nezapomeňte se také podívat na další deskové hry v naší sekci DESKOVKY.
