Série Call of Duty se po dlouhých letech vrací zpět na zem a chvilkami se dá říci, že i lehce pod zem a to do zákopů.
Jaak už z názvu vyplývá, tak děj je zasazen do období druhé světové války a mnoho fanoušků se již netrpělivě třepe na den kdy se hra začne oficiálně prodávat. Pokud jste majitelé konzolí PS4 a měli jste možnost si multiplayerovou část hry vyzkoušet v uzavřené betě a to díky předobjednávce, nebo pomocí našeho návodu s Honk Kongským účtem.
Ale zpět k betě ta nabídla pět divizí a to: Infantry, Airborn, Armored, Mountain a Expeditionary, každá z nich se liší základní výbavou a schopnostmi. I zde funguje staré dobré odemykání zbraní a perků, které vám mohou následně hru velmi zpříjemnit jako například prodlouženou dobu běhu, rychlé změny zbraně, lepší střelby od boku, rychlejší překonání překážek až po tichou chůzi.
Zbraně zastupují tradiční kategorie a to: asaultky, submachiny, brokovnice, sniperky a těžké kulomety, to vše doplňují granáty a to jak tříštivé tak kouřové.
Beta nabídla také pět herních módů: Team Dethmatch, Hardpoint, War, Domination a operace Breakout. Režim War je navíc v sérii novinkou a týmy jsou rozděleny na útočící a bránící, přičemž je vždy ve hře určitý cíl o který oběma týmům jde.
K dispozici byly také 3 mapy: Du Hoc, zasněžená mapa Ardennes, prosluněný Gibraltar, které nejsou nijak rozsáhlé a veliké a na poměry Call of Duty patří spíše k těm menším. Prostor pto kempení tu není prakticky žádný a tak musíte být neustále v pohybu a čekat kulku ze všech stran.
Beta byla natvrdo nastavena na soft-core a možnost hard-core se objeví až v plné hře. Hratelnost bety nebyla nijak špatná, ale po letech dvojitých skoků, jet packů, běhání po zdech ovládání času a dalších vymoženostech vám přišel boj v druhé světové válce poněkud uloudaný. Pokud ale dáte hře šanci a věnujete jí pár hodin, tak si tempu rychle přivyknete a když vytáhnete do boje se svou oblíbenou submachinou, kterou si vylepšíte k dokonalosti náhle zjistíte, že se nové Call of Duty z druhé světové války hraje velmi dobře i bez zmiňovaných futuristických vymožeností. Bohužel vás může trochu štvát fakt, že vás protivník trefí sniperkou ve skoku pomocí quick scope i přes to, že střelil úplně vedle, ale jedná se o věc, která by měla být po vydání opravena a přijde nám, že se tak Activision snaží nalákat snipery do hry…. Velmi příjemné je i to že hra běží na dedikovaných serverech a na PS4 Pro ve stabilních 60 fps.
Samozřejmě se hra zcela nedrží historických faktů a tak pro vás není problém vytáhnout do boje s nacistickým černochem, či černoškou se kterou za pomoci bajonetu probodnete v zákopu nepřátelského hráče a takových to věcí je ve hře mnohem více, ale co je to jen hra.
A jaké je naše resumé? Call of Duty: WWII zcela jistě není nejlepší v celé sérii, ale je to Call of Duty, které se velmi dobře hraje, je dobré a nezavání průšvihem jako tomu bylo s Infinite Warfare.
