Rozlehlé písečné pouště, tajemné artefakty z dob dávno minulých, originální příběh, svět i soubojový systém. To vše sliboval snad doposud nejambicióznější projekt vývojářů z německého Deck13 v podobě Atlas Fallen. Překonali autoři „soulsovek“ Lords of the Fallen a The Surge svůj stín?
Recenzovaná verze: PlayStation 5
Možná to bude znít jako protimluv, ale na Atlas Fallen jsem se dost těšil, ačkoliv jsem od něj neměl příliš velká očekávání. Již zmiňovaný kousek Lords of the Fallen jsem si i přes jisté kompromisy velice užil a Atlas Fallen (hry i přes podobnost názvů spolu příliš společného nemají) lákal na osvěžující kombinaci nových i léty ověřených prvků hratelnosti, které připomněly třeba výborný druhý díl Darksiders.
Padá Atlas, něco si přej
Dobrodružství Bezejmenného hrdiny (doslova) začíná během zuřivé písečné bouře na poušti. Jak už to tak bývá, události nabírají rychlý spád a z bezvýznamného trouby se rázem stává spasitel lidstva třímající ultimátní artefakt v podobě mocné rukavice. Najednou je třeba vyhledat bájný spolek Rytířů z Bastengaru a svrhnout krutého boha Thelose z pomyslného trůnu světa. Prostě klasika. Jen vám tady k vašemu snažení krásně svítí sluníčko a práší písek.
Příběh není již na první seznámení zrovna objevný, příliš by to však nevadilo. Přeci jen, zasazení působí zatraceně lákavě a i lehce okoukaná story se dá vyprávět se značnou dávkou epiky. V tomto ohledu však hodně podráží nohy scénář jak dialogů, tak psaného lore světa. Repliky jsou unylé a bez života, to samé platí pro prakticky všechny postavy včetně vašeho protagonisty. Nejde ani tak o problém, jakým citelně trpí jeden z letošních největších propadáků Forspoken, tedy o trapnost. Atlas Fallen se o humor ani příliš nesnaží, vyprávění se však odvíjí hodně strojově a příliš nepomáhá ani velmi průměrný anglický dabing.
Potencionálně zajímavý svět příliš nerozvíjí ani sesbírané zápisky a deníky. I v tomto případě jde mnohdy o absurdně strohé nic moc neříkající zkazky, které svět příliš nerozvíjí. Paradoxní je, že hra zjevně na příběh klade poměrně značný důraz, což je vzhledem k amatérskému způsobu jeho podání dost na pováženou.
Přes písečné duny
Mizerný scénář kazí jinak zajímavě načrtnutý svět. Graficky hra sice příliš neboduje a třeba animace postav jsou vlastně až podprůměrné, prostředí samotné je líbivé a některé členité písečné stavby vybízejí k průzkumu. Téma písku prostopuje celou hrou a byť narazíte i na zalesněné lokace, otevřené mapy jsou tvořeny převážně pouštěmi s písečnými dunami. Po písku může hrdina navíc intuitivně klouzat a ovládání hlavního hrdiny obecně funguje obstojně. Ještě že tak, hra obsahuje totiž vertikální divy, které by bez precizního ovládání bylo jen obtížné zdolávat.
Poplatní písečnému zasazení jsou i zdejší nepřátelé v podobě „Přízraků“. Přízraky sice vykazují jistou uniformnost co do jistých aspektů designu, co se týče zábavy však přináší rozhodně to lepší, co hra nabízí. Soubojový systém v jádru připomíná spíše starší akční adventury po vzoru řecké linky God of War, či prvních dvou her série Darksiders.
Komplexní soubojový systém zamčen za kameny esence
Ač se z počátku jeví systém souboje jako velmi komplexní, postupem času začíná drhnout. Na vině je poměrně omezená sada úderů s jednou ze tří dostupných zbraní. Paradoxní přitom je, že hra obsahuje schopností hned několik desítek, jsou však zamčeny do aktivních kamenů esencí, z nichž najednou můžete využívat maximálně tři.
Autoři do hry zakomponovali poměrně zajímavý systém Momenta, které postava musí nastřádat k tomu, aby mohla použít některý z kamenů esence. Momentum samotné reprezentuje ukazatel, při jehož plnění se zpřístupní nejen unikátní schopnosti, kterými Bezejmenného zrovna vybavíte, ale i pasivní bonusy. Momentum je však dvousečná zbraň a čím více ho máte, tím jsou vaše útoky na jednu stranu ničivější, na tu druhou se však zvedá i utržené poškození.
Systém Momenta je poměrně zajímavý nápad, má však svá úskalí. K poslední, zlaté sekci schopností není se není úplně jednoduché prorubat se a navíc v tuto chvíli údery již vážně bolí. Poměr risk/odměna mi nepřišel úplně vyvážený a většinou jsem již v druhé fázi Momenta používal zakončovací úder.
Nejdříve hlavu, poté pravé klepítko
Pochválit si však zaslouží systém zásahových zón. Všichni větší nepřátelé mají tělo složené z více částí a k jejich poražení přitom nemusí být vždy nutné rozbít každou z nich. Autoři se pokusily do soubojů vnést inovativní prvky a částečně se jim to vyplatilo. Boje umí být zábavné i napínavé, jen je trochu škoda, že většina zajímavých schopností je zamčena za ukazatelem Momenta.
Napříč kontinentem
Svět hry je polootevřený a místo jedné obří mapy na vás tak čeká hned několik menších. Příliš jsem nepochopil, proč vás hra opakovaně varuje před tím, že po opuštění lokace se již „možná“ nebudete moci vrátit. Není to pravda. Vzhledem k povaze poměrně rozlehlých map na připravili hráčům autoři i naprosto standardní nepovinné kratochvíle. Hledáte tak truhlice podle nalezených map, rozbíjíte oltáře krutého božstva, nebo voyeuristicky sledujete zdejší zvěř až k zakopaným pokladům.
Vedle hlavní dějové linky hra nabízí i několik desítek vedlejších úkolů, jde však o hodně šedivou výplň bez nápadu. Připravte se tedy na ta nejlínější zadání ve stylu dojdi odsud támhle, najdi ztraceného kámoše, nebo poraz bandu přízraků za kopcem. Nulové charisma všech NPC postav i mizerná odměna v kombinaci s nenápaditostí úkolů spolehlivě zajistí, že zadání budete plnit tak nějak ze setrvačnosti, nebo se na ně vykašlete úplně. Čest pár výjimkám, samozřejmě.
Rytíř Láskoslav, vynálezkyně Tříska a ti druzí
Ač jsem vývoj hry sledoval, unikla mne zcela informace, že hra bude umět i na PlayStationu česky. Kvalita titulkového překladu není převratná, občas se pletou rody, nebo něco zůstane trochu ztraceno v překladu. Velká paráda je třeba postava se jménem „Úchylný kněz“, který však žádnou inklinaci k perverznostem během celého úkolu neprojevuje. Bůh ví jak ho pojmenovali autoři. Vlastně bych se nedivil, kdyby na přelouskání hry do češtiny měla lví podíl umělá inteligence. Diskutabilní kvality překladu však nevnímám jako zápor, na rozdíl od většiny konkurence je český překlad alespoň přítomný.
Hra v současnosti trpí poměrně běžnými neduhy nově vydaných her. Doskakují tak občas textury a s rody nemá problém jen český překlad. Moc se proto nedivte, když na vás urostlý rytíř promluví jasně ženským hlasem či naopak. Ale třeba chce být hra jen pokroková a jednou za čas tak s vámi pokecá nebinární či transgender NPC :).
Z Atlas Fallen jde cítit, že autoři z Deck13 usilovali o velkolepý kousek v zbrusu novém univerzu a převratnými mechanismy. Na to, aby mohli zdatně konkurovat současné AAA produkci jim však zjevně chyběli nejen finance, ale bohužel i dostatečný talent.
Vývojáři: Deck13 Interactive
Vydavatel: Focus Entertainment
Datum vydání: 10. srpna 2023
Cena v PS Store: 1.449,- Kč
Multiplayer: Ano (kooperace)
Platformy: PlayStation 5 (Recenze), Xbox Series X/S, PC
Herní doba: 25-35 hodin
