Vydali se takhle sličná elfka a ztepilý viking vybít severský panteon. Že to zní jako fajn nápad? To by se nesměli každou chvíli zaseknout o neviditelný pařez ve hře s grafikou a mechanismy z dob, kdy zrovna frčela Nokia 3310.
Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro
E:TLU vyšla již skoro před třemi měsíci, k nám do redakce však dorazila se zpožděním a autor recenze si ještě k tomu dal dost na čas. S hrdostí (?) však může říci, že hru protrpěl až k závěrečným titulkům. Prostě videoherní masochismus v té nejryzejší podobě.
Šeredka se špičatýma ušima
Asi první, co vás praští do očí, je předpotopní grafika, kterou bychom příliš nechválili ani v dobách PS3. Ze hry je na hony cítit nedostatek financí, zkušeností či talentu, pravděpodobně však půjde o kombinaci zmíněného. I tak na nás občas z toho balastu vykoukl nějaký ten dobrý úmysl. Svět posledního jednorožce není vlastně mizerně vymyšlený. Mísí v sobě klasickou fantasy s elfy či trpaslíky, a severskou mytologii. Díky tomu budete mít co do činění například s okřídlenými valkýrami nebo ohnivým obrem Helvitim. Lokace nejsou příliš rozlehlé a už vůbec ne malebné, kvůli neustálému vracení se je však naučíte nazpaměť.
E:TLU pracuje se systémem zpočátku nepřístupných míst a jednoduchých zkratek. Svět hry je ve srovnání s některými jinými kousky vlastně dost titěrný, ale většina dveří je prostě zpočátku zavřená a bez klíče svá tajemství nevydají. Zlovolná čarodějka má tak svoji věž jen malý kousíček od startovací pozice celé hry. Jenže není úplně tupá a zatarasila vchod padacími dveřmi. Epická výprava pro zámečníka může začít!
Smrdutý závan starých časů
Tvůrci se z vysoka vykašlali na trendy současných her (snad až na ukládací ohýnky a zjednodušený systém zkratek, známých ze série Dark Souls). Herní mechaniky však působí neskutečně rezavým dojmem. Garantujeme vám, že na fixní a mnohdy naprosto dementním způsobem umístěnou kameru si budete pár hodin zvykat. Nezřídka tak s vaší dlouhovlasou elfkou budete mířit lukem proti vlastnímu obličeji s tím, že „tam někde“ se potlouká troll. Ve hře nepadne jediné mluvené slovo. Vzhledem k tomu, že scénář často pěkně skřípe, je to v konečném důsledku jenom dobře.
Soubojový systém je notně omezený a každá z postav si během hry osvojí pouhou dvojici zbraní. Elfka Aurehen časem dostane k jednoručnímu meči luk, viking Bior doplní svůj krátký meč se štítem o možnost třímat „obouručák“. Kdovíjaká sranda však není s žádnou ze zbraní. Soubojový systém je omezen na slabší a silnější útok, jeden magický a úskoky. Při postupu příběhem si sice obě postavy osvojí i pár dalších dovedností, které vás však pouze dostanou na dříve nepřístupná místa.
I když se shovívavější hráč dokáže do hry ponořit, tak chvíle, kdy se vaše postava zasekne uprostřed sálu, nebo u souboje s chapadlovitým monstrem přestane úplně fungovat zvuk, rozzuří spolehlivě doběla i videoherní flegmouše.
Pro vášnivé sběratele trofejí pak máme další varování – některé trofeje jsou rozbité a při naplnění požadavků prostě „necinknou“. Například tu za předání kladiva trpasličímu kováři jsme dostali až na třetí pokus, ale třeba stříbrný pohárek za sesbírání všech svitků elfího fňukálka nám prostě nepadl. Jiné jsou podmíněné neskutečným grindováním nepřátel a sbíráním herní měny v době, kdy už byste posledního záporáka hravě zvládli.
Bug Souls a ještě rádoby
Ve světě má E:TLU pověst vcelku tuhé hry. Asi jsme už z těch brutálních a dritivých obtížností vyškolení, protože nás hra díky bídné umělé inteligenci nepřátel a bossů, které jde vcelku jednoduše „vočůrat“ až na pár míst svojí obtížností nefrustrovala. Sběratelé trofejí se ale nudnému grindu nevyhnou. Na rozdíl od poctivých tuhých her daleko častěji postava zhyne vinou bugu či nepřehledné kamery, než chybou hráče.
E:TLU pokulhává skoro ve všech myslitelných ohledech. Obsahuje například naprosto zbytečnou a v konečném důsledku i nevyužitelnou výrobu předmětů, chybí některé animace jako třeba u lezení po žebříku. Nepřátelé jsou tupí jak necky a rádi se zaseknou jeden o druhého. V závěrečné lokaci věže hlavní záporačky jdete neustále nahoru abyste následně otevřeli vyválčeným klíčem dveře, tvořící zkratku do již navštíveného sklepa (WTF?!). O naprosto debilním puzzlu se sochami se rozepisujeme u jednoho z obrázků.
Musíme ale přiznat, že nakonec nás u hry drželo něco více, než jen recenzentská čest a urputná snaha tenhle zabugovaný paskvil dohrát. Tvůrci se snažili brnkat na struny nostalgie a v jistých intencích se jim to dařilo. Tedy asi takovým stylem, že až na jednu všechny struny pomyslné loutny nostalgie strhali. Jednorožec byl zachráněn, monstra poražena, většina trofejí sesbírána, ale sem už nás nikdo nedostane ani párem volů… i kdyby každý z nich měl roh a kadili duhu.
Vývojáři: Void Studios
Vydavatel: 1C Publishing EU s.r.o.
Datum vydání: 5. března 2019
Cena v PS Store: 549,-
Velikost hry: 8.31 GB
Platformy: PlayStation 4 (Recenze), Xbox One, PC
