Psal se rok 2023 a hra Marvel’s Spider-Man 2 patřila k těm nejočekávanějším titulům, které měly vyjít na PlayStation 5. Dnes se píše rok 2025 a společnost Sony dbající na předsevzetí, že bude své tituly portovat také na PC, vypustila pokračování pavoučího muže. V tuto chvíli tak máme k dispozici všechny Spidermany od Insomniacu, a to tedy včetně prvního dílu a také menšího titulu s Milesem Moralesem. Jak si tato PC „novinka“ vede?

Příběhovou linii Marvel’s Spider-Man 2 vám tu nebudu nikterak popisovat, ale jestli máte zájem se o ní dozvědět více, potom zamiřte sem, kde si můžete přečíst kompletní detaily z PS5 verze.
Portované verze se opět ujali vývojáři z Nixxes Software a výsledky jejich práce…si rozhodně neužije každý. Již před vydáním bylo z dostupných informací jasné, že doporučované hardwarové požadavky jsou poměrně vysoké. Ono se není co divit, Marvel’s Spider-Man 2 je vizuálně nádherná hra. A jestli něco dává smysl, tak je to port právě na PC, které si může dovolit všechny ty grafické „machrovinky“ a moderní technologie. Protože po stránce obsahu hra samozřejmě odpovídá 1 ku 1 konzolové verzi.
Žádné povinné propojení s PSN? Jupí!
Jako první kladnou věc na PC verzi Marvel’s Spider-Man 2 hodnotím absenci nutného provázání s PSN účtem. Čistě proto, že to byla pruda a ztráta času. Tentokrát to není potřeba, ale pokud se přece jen rozhodnete účet provázat, získáte odměnu ve formě speciálních kostýmů. To je věc, která mě absolutně nezajímá, takže hurá do vlastní hry.

Enormní nároky na hardware
Doslova od první sekundy hraní byl Marvel’s Spider-Man 2 bolest. Přestože mi hra sama defaultně nastavila střední úroveň detailů, grafiky a zkrátka celkovou konfiguraci, hned po startu se špatně synchronizoval obraz a zvuk. Docházelo tak k tomu, že zaseknuté a následně zrychlené video nikterak neodpovídalo zobrazeným titulkům nebo dialogu.

Jakmile jsem se dostal do hratelné pasáže, hra se sekala a zadrhávala takovým způsobem, že se nedala hrát. Tímto si nechci stěžovat na výkon svého stroje. Spíš mě udivuje fakt, že hra automaticky nastavila parametry, při nichž není notebook schopen reagovat a absolutně nestíhá. Optimalizace v tomto ohledu byla odvedena mizerně. Přirozeně jsem se vydal do nastavení a rozloučil se se všemi vychytávkami typu Ray Tracing, dopočítávání obrazu, vykreslování skrze DLSS 3 a dalšími technologiemi, které byly dostupné a k mému překvapení zapnuté.
V podstatě jsem vypnul naprosto všechno, protože Marvel’s Spider-Man 2 je nehorázný žrout výkonu. Určitý paradox vidím v tom, že ačkoli moje sestava o nějaký ten řád převyšuje minimální požadavky (i3 8. generace vs. i7 9. generace; GeForce GTX 1650 vs. GeForce RTX 2060…), hra byla rozsypaná a absolutně nehratelná i na tu nejnižší úroveň nastavení. Měl jsem za to, že minimální požadavky překonávám natolik, že „to sice nebude nic moc, ale aspoň to bude běhat“. No jo, to víte, že ne!

Navíc při takových kompromisech je už hra vizuálně hodně ošklivá. Grafických nedostatků si všimnete velice záhy. Jak si vzpomínáme, hra začíná epickým soubojem se Sandmanem, což s sebou nese spoustu písku, prachu a akce. Efekty stoupajícího prachu v dálce jsou „pixelové“ tak výrazně, jako by tam vůbec nepatřily. Při nízké úrovni grafiky je třeba být hodně kompromisní hráč, protože ani takový titul, jakým je Spiderman, nevypadá dobře. Nesmím zapomenout na dlouhé načítací doby, ať už při spuštění nebo při přechodu mezi cutscénami.
Další nevyladěná optimalizace přichází s příletem do otevřeného světa. Mám tím na mysli nejenom chybějící detaily, ale také doskakování textur, pozdější objevení akčních tlačítek a již dříve zmíněná opožděná synchronizace. Po vydání se objevovaly i totální pády hry. V pasážích, kde se opravdu něco děje, přichází souboje s více nepřáteli, nebo jen při průletu městem se hra stále mírně zasekává a kazí jakýs takýs herní požitek.


























