Opět po roce k nám do redakce dorazila basketbalová lahůdka od vydavatelství 2K. Loňský ročník byl beze sporu tím nejlepším basketbalovým simulátorem, který si mohli obyvatelé naší krásné planety vyzkoušet. Nesl s sebou ovšem hořkou pachuť, za kterou mohly všudepřítomné mikrotransakce podporované nepochopitelně nastaveným hodnocením od agentury ESRB.
Jedním z důvodů, proč vychází naše recenze až nyní, je prostý fakt, že každý díl této série dokáže své hráče rozptýlit všemožnými rádoby novinkami, atmosférou a fajnovým soundtrackem. Až po několika desítkách hodin strávených ve hře si začnete všímat věcí, které vás tolik netěší, vadí vám nebo vás doslova iritují. Stejně tak jsem to měl i já v předchozím díle, který jsem po cca 200 hodinách musel pustit k ledu. Budou se chyby v NBA 2K21 opakovat nebo zde máme nového basketbalového krále?
Launch hry nebyl bezproblémový. Opakovaly se každoroční problémy s připojením a někteří hráči neobdrželi své bonusy za zakoupení dražších edic, které letos nesou tvář zesnulé legendy Kobe Bryanta. Hned druhý den po vydání hry začal systém matchmakingu hráče napojovat na spojené servery The Neighborhood (režim v MyCareer) s hráči, kteří do hry hned ze startu investovali stovky dolarů a neměli tak daleko k maximálnímu levelu. Umíte si jistě dobře představit, jak se proti takovým jedincům musí hrát hráčům s hodnocením 70 a méně.
Hlavní premisou recenze minulého dílu byla skutečnost, že košíková od 2K je každým rokem lepší a lepší a není divu, že ji nikdo nezvládá zdárně konkurovat. Samotná hratelnost, potažmo gameplay, byla vždy tou nejsilnější stránkou této série a také snad jediným faktorem, ve kterém se snažili vývojáři vycházet svým hráčům vstříc. Není tomu jinak ani letos. Hratelnost ovšem doznala takového množství změn, že to mnohé dlouholeté hráče možná i překvapí. Nový systém střelby, nové pohyby pomocí pravé analogové páčky a mnohem agilnější hráči jsou jen špičkou ledovce změn, po kterých jsme volali. Především ovládání pravé analogové páčky je něco, co i velmi zkušené hráče přinutí si na pár desítek minut spustit 2KU a naučit se novým kouskům pěkně popořadě. Nový systém střelby lze vypnout a hrát stejně jako minulý rok. Pokud se jej ale naučíte ovládat, garantuje vám hra při jeho úspěšném použití až o 30% větší šanci, že vámi vystřelená mičuda skončí tam, kde má.
Loňská recenze se uzavřela tím, že je NBA 2K20 skvělým basketbalovým simulátorem, který ovšem hráče za vidinou konkurenceschopnosti tlačí do užití mikrotransakcí způsobem, který je často viděn u mobilních free-to-play her. K tomu jsme si přičetli mechaniky a systémy, které by 2K záviděla i některá kasína (kolo štěstí, automaty,…) a s přihlédnutím na hodnocení E (jako Everyone) od ESRB jsme hře nemohli z morálních důvodů udělit žádnou známku. Kritika za gambling se na 2K snášela ze všech koutů světa. V letošním ročníku nenajdeme jen kolo štěstí, ale i automaty, do kterých házíte vyhrané kuličky. Ty zůstaly stejně jako otevírání balíčků, odkrývání „pexesa“ a možnosti si vše nakoupit za reálné peníze. I přesto lze se zaťatými zuby říci, že vývojáři přestali tolik tlačit na pilu. Svá horká želízka v ohni si ale ponechali.
Jedním z hlavních lákadel, které při každoročním vydání rozsvítí blahem i má očička, je příběhová kampaň. Ta povětšinou dává hráčům unikátní možnost nahlédnout do zákulisí a života profesionálních basketbalistů, jejich agentů a v neposlední řadě jejich rodin. V roce 2018 jsme se po zpackaném draftu drápali z nejvyšší čínské ligy, abychom poté zazářili jako světová extratřída. Loňský díl měl o poznání vážnější nádech a otíral se o téma zranění, které i dnes děsí snad každého nejen amerického atleta, který svou budoucnost vidí v nejvyšších soutěžích. Proto jsem i letos měl o příběhové kampaně velká očekávání. Že na mě čeká absolutně nezajímavý a neoriginální námět jsem ale nečekal. Ústřední postava Junior má problémy především s otcem a otravnými novináři. Na hlubší poselství zde místo nezbylo… Vůbec poprvé náš avatar řeší problémy s přítelkyní, což je další faktor, po kterém snad nikdo netoužil a má virtuální naštvaná přítelkyně na mě osobně působila jako absolutní zbytečnost. Smysluplnosti zápletky příliš nepřidává skutečnost, že vaším hlavním protivníkem v boji o lepší pozici v NBA draftu, je Cobb, váš dobrý přítel, se kterým máte i po dobu hry absolutně bezkonfliktní vztah.
V minulém ročníku jsem utopil moře času. Velkou část, snad okolo 150 hodin, jsem nestrávil v mikrotransakcemi nabitém příběhu Juniora, ale v režimu PlayNow Online, kde si každý může zvolit libovolný tým a jít hned do akce. Pokud patříte mezi basketbalové nadšence, jistě jste si oblíbili i statistiky, které jsou v tomto sportu všudepřítomné. Proto jsem v každém online zápase strávil vždy několik minut i po jeho konci a četl si, kde jsem dominoval a kde jsem mohl být lepší. NBA od 2K ale bohužel už od ročníku 2017 trpí vskutku nešťastným řešením, když poté, co vašeho protivníka drtíte natolik, že vám hru opustí klidně i pár vteřin před koncem hry, vás hra nemilosrdně pošle do hlavního menu a vy tak nemáte ke svým oblíbeným informacím přístup. Jsou prostě fuč a nenajdete je ani na žádném online trackeru. O tomto neduhu vývojáři moc dobře ví, a to díky aktivní komunitě, která okupuje všechny sociální sítě. Želbohu je to tvůrcům očividně jedno. Zda je jejich neaktivní přístup spojen se skutečností, že režim PlayNow neobsahuje žádné mikrotransakce, se můžeme jen dohadovat.
Výběr hudebních interpretů plně splňuje americké standardy a očekávání tamních fanoušků. Kromě nám neznámých umělců zde ale nalezneme i jména, která pomocí rádií či sociálních sítí dorazila i k nám za oceán. Za zmínku tak jistě stojí nejnovější hit Blinding Lights od The Weeknd či songy od Travise Scotta a Juice WRLD. Ačkoliv mi většina jmen z hudebního rejstříku letošního dílu nic neříkala, musím uznat, že schopnost vývojářů nastolit správnou zámořskou atmosféru je zde nepopiratelná. O tom se mimo jiné můžete přesvědčit i v pre-show před každým zápasem. Zde ale problém spočívá v tom, že se od loňského dílu téměř neliší a stejné zůstaly jak tváře, nápady i hlášky komentátorů. V některých případech se vám místo pre-show spustí jeden z pořadů 2KTV, kde máte možnost získat nějaké zlaťáky navíc vybíráním správných odpovědí na všelijaké záludné otázky nebo účastí v anketách. Tedy opět nic nového pod sluncem.
Už průměr hodnocení uživatelů na Metacriticu, který je v době psaní recenze zamrzlý na absolutním dnu stupnice, napovídá, jak hru hráči přijali. Pro mě je NBA 2K21 po všech směrech zklamáním a mé naděje se tak upírají k verzi pro novou generaci konzolí. Tlak na mikrotransakce v nejhranějším režimu je pochopitelný, ale vzhledem k ceně samotné hry působí až bizarně. V jádru je ale samotný basketbal vskutku povedeným počinem. O to větší škoda je toho všeho nepořádku kolem, který doslova ruinuje finální dojem. Nemůžu se tak opět ubránit dojmům, že by NBA od 2K mělo být ponecháno v daném stavu, ale nabízeno jako Free-to-Play hra.
Vývojáři: Visual Concepts, 2K
Datum vydání: 4. září
Česká lokalizace: Ne
Mikrotransakce: Ano
Platformy: PC, PlayStation 4 (recenze), Xbox One, Switch, Stadia
