Osobně patřím k té skupině starších spoluobčanů, která zažila doby největší slávy závodní série Need for Speed. Tyto zlaté časy, kdy se všem hráčům při zmínce o závodních hrách okamžitě vybavilo NFS Underground jsou už ale pryč a otěže závodních bestsellerů převzaly už jiné tituly. Vydavatelství Electronic Arts se snaží vše vrátit do pořádku a za velké pozornosti herní komunity vydává Heat, díl, který by měl připomenout krásy pouličních závodů a legendární sérii vrátit lesk a šmrnc.
Testovaná verze: PlayStation 4 Pro
Už během konání Gamescomu jsme ovšem přišli na to, že hra není zdaleka v takovém stavu, který bychom si přáli či představovali. Když jsem já osobně odcházel ze stánku EA, kde jsem si mohl Heat vyzkoušet aniž bych musel čekat tři hodiny v řadě, měl jsem v očích nejen zklamání, ale při pohledu na nekončící řadu loajálních fanoušků čekajících několik hodin na 20ti minutové demo i mírnou zlost. Zlá byla grafika, zlé bylo ovládání, zlé bylo úplně vše. Proto, když nám do redakce přišla review kopie hry, chopil sem se jí jen s jednou prostou otázkou. Bude tohle to nejlepší Need for Speed v historii nebo jen další pomyslný hřebík do rakve?
Ještě před samotným vydáním hry se toho o Heat namluvilo a napsalo spoustu. S každým novým trailerem na sebe nové NFS strhávalo více a více pozornosti a fanoušci si začínali myslet, že jejich sen o návratu série ke stylu Underground se pomalu ale jistě stává skutečností. Ano i ne. Více než klon dílů Underground 1 a 2, je Heat mutantem Undergroundů, Most Wanted a Paybacku.
Need for Speed Heat nás zavede do slunného města Palm City. Město na východním pobřeží Spojených států každým coulem připomíná Miami a své předloze ostudu nedělá. Mapa je rozlehlá a nechybí zde dálnice, městské okruhy, pláže, úzké uličky ani polní cesty. Mapa se tedy povedla, je na místě ale zmínit fakt, že Palm City působí téměř jako město duchů. Na ulicích lidi nepotkáte a provoz je zde minimální. Těžko říci, zda tento nedostatek můžeme připsat na vrub Frostbitu, enginu, který si pro Heat vývojáři zvolili. Tato situace je o něco málo lepší v nočních hodinách, kdy jdou do služby snad všechny policejní složky z Palm City a okolí. S policií se příliš nevyplatí si zahrávat. V aktuálním díle je dopravní jednotka neskutečně našláplá a váš útěk je spíše dílem štěstěny než vašich schopností. Policejní vozy se velmi nereálně spawnují ve vaší blízkosti a nemají problém se po havárii teleportovat!!! zpět za váš zadní nárazník. Pokud máte jak se říká namále a policie zablokuje vaše vozidlo, spustí se odpočet, po kterém vás dopraváci zajistí a zavřou do lochu (čtěte: respawnete se v garáži a přijdete o pár XP). Tento odpočet je ovšem nepřiměřeně krátký a spustí se i během driftování kolem policejních vozů. Osobně doufám, že se tento neduh povede vyvážit v nějakém z budoucích updatů.
Pokud by vás strážci zákona iritovali natolik, že byste chtěli hru trávit jen v režimu denního světla, byla by to velká škoda. Nejenom proto, že noc je téměř jediná možnost, jak ve hře získávat XP body, ale i proto, že hra vypadá v noci mnohem lépe a detailněji. Pokud se na hru podíváte opravdu důkladně, všimnete si, že vývojáři z Ghost Game si dali velmi záležet na nasvícení celé hry. Stíny se chovají vcelku reálně a obzvlášť za deště dělá nové Need for Speed svým hráčům radost. Palec nahoru si studio zaslouží i za zpracování jízdy, ze které jsem měl výborný pocit po celou dobu testování.
Velkým otazníkem pro mě bylo i ovládání, které mi během hraní Gamescom dema přišlo velmi nepřesné. I zde se ovšem situaci podařilo napravit a řízení vozidel, driftování i pocit z rychlé jízdy je jednoduše super. Chvíli mi trvalo, než sem si zvykl na způsob, kterým vozidlo dostanete do smyku, ale po čase si už ani neumím představit lepší způsob. Hlavně díky skutečnosti, že hráč nikdy přesně neví, kdy nastane tzv. bod zlomu a vůz se mu dostane do smyku, bylo osvojení řízení o něco více zdlouhavé než bych si přál. Naštěstí ve hře existuje Quick Menu, které si vyvoláte levým Dpadem a ve kterém si můžete nastavit citlivost zatáčení a přítlak přímo během hry nebo chcete-li i během samotného závodu. Jak se vaše přibližovadlo na silnici a mimo ní chová samozřejmě záleží i na typu vozidla. Vozový park Need for Speed Heat obsahuje okolo 160 kusů aut. Klasicky zde najdete oblíbené japonské značky jako Honda, Subaru nebo Mazda. Přítomné jsou ovšem i značky z Ameriky a Evropy. Na závody s vytůněnou Fabií ale zapomeňte, Škoda zde chybí stejně jako například Toyota. Většinu vozů si odemknete levelováním a zakoupíte za peníze ze závodů. Jsou zde ale i speciální kousky, které odemknete plněním úkolů. Například za sražení 100 plameňáků získáte Porsche Cayman GT4.
Těmi úkoly rozumějte otevírání garáží, ničení billboardů, long jumpy, drift zóny nebo hledání pouličního umění. Need for Speed Heat tak není jen o samém závodění, ale nabádá vás i k prozkoumávání dostupného světa. Plusem, které nad NFS Heat svítí podobně jako měsíc nad nočním Palm City je absence mikrotransakcí. Ano, čtěte správně. Vážně. Nemuselo by se ale vyplatit ztrácet ostražitost. Stále nad hrou stojí ono slavné EA a nebylo by to poprvé, co by se mikrotransakce do her dostali i zpětně po vydání.
Úprava vozidel je jedním z faktorů, po kterém fanoušci této série toužili nejvíce. Nutno říci, že vývojáři jejich modlitby vyslyšeli a možností, jak svého meďoura odlišit od ostatních, je tu habaděj. Pokud nepatříte mezi hráče, kterým dělá dobře strávit v garáží hodinu vybíráním správného decalu na pravé přední dveře, můžete si stáhnout výtvory ostatních hráčů. Designová úprava vozidel je bezplatná a vám tak nic nebrání v experimentování. Nastavit si můžete dokonce i zvuk, který vyluzují vaše výfuky. Příjemnou možností je také výměna motoru. Sice tato úprava stojí slušné množství peněz, ale díky ní můžete udělat ze starého Fordu nadupané žihadlo, které na silnici nikdo nepřehlédne.
A jak si Heat vede na konzolích? PlayStation 4 Pro i Xbox One X vám hru nabídnou ve 4k. U obou konzolí se ovšem jedná o dynamické rozlišení závislém na situaci před vámi. Základní verze konzolí od společností Sony a Microsoft jsou na tom poznání hůře a majitelé těchto verzí by měli nákup hry důkladně zvážit. Nečekají je jen delší nahrávací obrazovky, ale i horší optimalizace, která jde ruku v ruce s výrazně horším grafickým zpracováním. Podrobné porovnání konzolových verzí naleznete u Digital Foundry.
Musím se vám přiznat, Need for Speed Heat na mě udělalo dojem. Jako hráč, který NFS pařil od úplně prvního dílu, jsem nad sérií po minulých dílech zlomil hůl a ani ve snu by mě nenapadlo, že by si znovu získala mou důvěru. Ani Heat stále není dokonalé. Je sice vysoce návykové a zábavné, ale řada detailů ho stále drží pod hranicí špičkové závodní hry. Ať už mám zmínit fakt, že postavy mimo cutscény neotvírají při rozhovorech ústa, nebo že mi z podlahy v mé nové M3 čouhají nohy ven, nebo že na radaru je linka nastavené cesty tak široká, že lze jen těžko odhadnout tvar zatáčky, nebo že civilní auta nedodržující základy pravidel silničního provozu a hra nepodporuje ovládání volantem ani na PC, či že chybí pohled z pohledu řidiče… těchto a mnoho dalších na pohled nedůležitých detailů je vskutku dost a dohromady tvoří černou kaňku, která si zaslouží nápravu.
Datum vydání: 8.listopadu 2019
Vývojáři: Ghost Game
Vydavatelství: Electronic Arts
Česká lokalizace: Ne
Platformy: PS4 (recenze), Xbox One X, PC
