Listopad nám přinesl spoustu nových her. Jednou z nich je i Pentiment, malý projekt od Obsidian Entertainment. Nečekejte však žádnou hru stylu Fallout, The Outer Worlds, či snad South Park, jedná se o stylizovanou jednohubku, na které pracovalo pouze 13 lidí. Je však Pentiment tou hrou, která si zaslouží vaši pozornost?
Pentiment jsem zkoušela již v létě na gamescomu a už tam jsem zjistila, že ho prostě musím hrát hned v den vydání. V tomhle ohledu mi šel Xbox krásně na ruku, protože hned day one byla hra v Game Passu. Režisér John Sawyer dokonce sám řekl, že by pravděpodobně Pentiment bez Game Passu nikdy nevyšel. Právě nabídka této služby dává hře možnost zaujmout i hráče, kteří jsou ještě nepolíbeni dobrodružnými RPG.
Je libo trocha dějepisu?
Přenášíme se do 16. století, Velké Římské říše, přesněji do Bavorska. Přicházíme jako mladý, nezkušený Andreas Maler, začínající umělec a spisovatel původem z Norimberku, který poslední rok cestoval po světě. Tassing je naší poslední zastávkou, než se vydáme za naší vysněnou budoucností do Innsbrucku, kde se staneme slavným umělcem, což je naším snem už od té doby, co jsme vzali husí brk do ruky. Ale samozřejmě, že tohle vše se brzy změní.
Když jsem začala Pentiment hrát, bála jsem se, že už mě nic nepřekvapí. Příběh se hned rozjíždí vyšetřováním vraždy, což nám prozrazuje Obsidian sám v trailerech. Řekla bych ale, že tahle část příběhu spíše otevírá to, co teprve přijde. Boj společenských vrstev, svoboda, krutý svět 16. století, vývoj osobnosti, a nejen to jsou tahouny příběhu. A já si velmi užívala každý rozhovor, kde jsem se dozvídala všechny maličkosti, co se v rodinách z vesničky Tassing děje.
Indigo, saflor, či alizarin
Už od prvních trailerů jsem se do stylizace zamilovala a v tomhle ohledu se ani po dohrání nic nezměnilo. Moje úložiště obrázků na Xboxu sice pláče, ale já jsem šťastná a kochám se každou krásnou scenérií, kterých ve hře najdete spoustu. Pentiment se stylizuje do středověkých rukopisů a maleb, které dávají hře neskutečné kouzlo. Nejdokonalejší částí designu je však práce s psanými texty. Pentiment si rád hraje se styly písmem, podle toho, na jaké úrovni vzdělanosti postavy Andreas bere. Opat s mnichy tedy budou mít krásný rukopis s kudrlinkami kolem každého písmene, naopak farmáři budou mít škrabopis, ve kterém se objeví tu a tam i hrubky.
Ve hře není dabing, a tak se připravte na čtení, opravdu hodně čtení. Celá hra funguje ve formě rozhovorů, kdy postupně odkrýváte tajemství vesničky Tassing a místních obyvatel. V Pentimentu jsou tak rozhovory logicky nejdůležitějším prvkem samotné hratelnosti. A ani zde moje chválení Obsidianu nekončí. Hra dokáže, jak vykouzlit úsměv na tváři (“Eat shit, Andreas!”), tak samozřejmě v době, kdy lidi nemají, co do pusy, pocit z konverzací o něco zchladne a přejde někdy až do docela depresivních koutů. Přiznám se, že jsem si po dlouhé době u hry i pobrečela, takže konverzace dokážou být vážně silné.
Říct, či neříct? To je oč tu běží
I mechanika voleb, která je vlastně další hlavní pointou designu, je skvělá. Protože už mám nahráno hodně her, kde se dělají rozhodnutí, mám často problém, že už vidím za roh a vím, jakou z možností mám dát, abych dostala, co chci. Neříkám, že se to neděje i zde, avšak často Pentiment dokáže velmi pěkně překvapit, co volby, které si člověk myslí, že jsou ty „správné“, zapříčiní.
Zároveň vám hra dává velmi často možnosti, řešit věci vícero cestami a většinou není možné stihnout všechno. A tahle věc mě poněkud frustrovala. Jsem totiž ten typ hráče, co dělá vše, co mu vývojáři nabídnou. Tady jsem se však cítila, jako kdyby mi hra ukázala plnou náruč možností a já si mohla vzít jen hrstku z toho všeho. Zároveň tím se dostávám k tomu, že hra přímo vybízí k znovuhratelnosti (právě i touto mechanikou). Jakou cestou se vydáte je pouze na vás a žádná z nich nevede do slepé uličky. Proto je i pro mě velmi lákavé si Pentiment pustit i po dohrání znova a zjistit, co vše v náruči Pentimentu jsem ještě nechala a kudy jinudy jsem se mohla dát.
Und du bist?
Společně s příběhem a rozhovory souvisí samozřejmě i postavy. A i ty se Obsidianu povedly! Každé představují figurky, které ve vesnici hraji určitou roli. To však nemyslím nijak negativně. Každá z postav má svůj příběh, který může hráč postupně rozluštit pomocí indicií, které hra chytře podstrkuje. A protože se vývojáři nebojí některé postavy “usmrtit”, barevnost postav se poměrně mění, což dodává hře živost, která je velmi důležitá, když se kromě vraždy zas tak nic dramatického ve hře neděje (anebo?).
Další složkou hratelnosti je i vytváření své vlastní osobnosti. Není to až tak filozofické, jak to zní. Andreas už toho za život hodně zažil a je na vás vybrat si, kde všude byl, co se naučil a co ho nejvíc zajímá. Krom okultismu, jste mohli studovat například medicínu, rétoriku, biologii a ekonomii. Na svých cestách jste se mohli stát zruční ve stavení a vyrábění věcí, knihomolem, či naopak raubířem, který rád hodoval a užíval si pití a radovánek. Andreas mohl navštívit Itálii, Anglii, ale dokonce i Polsko a České země! Celkově odkazy na Česko, Prahu a češtinu můžeme najít poměrně hojně, což určitě spoustu českých hráčů bude hřát u srdíčka. Bohužel se příběh odehrává čistě ve vesničce Tassing a okolí, takže se nikam z dalších míst s Andreasem nevydáte.
Ne všechno je ráj
Abych ale jen nechválila, tak ani Pentiment není jen krásná rozkvetlá louka plná květin, které byste s Andreasem mohli poznávat. Zabugované postavy v texturách, záseky v načítacích plochách, trochu zvláštní konverzace s lidmi, kteří opakují informaci, co jsme už slyšeli minule… ano, i takovou stránku bohužel Pentiment má. Ale podle mého bychom to mohli hře odpustit. Sice měli vývojáři dost financí a o něco lehčí hlavu při vývoji než leckteré indie studio, ale na vývoji se podílelo jen malá skupinka lidi, kteří sami tvrdí, že Pentiment vznikl spíš jako malý projekt než jako ambiciózní plán.
Určitě dejte Pentimentu šanci. Teda samozřejmě pokud nenávidíte čtení, rozhodování, německou kulturu, či náboženství, tak to asi nebude nic pro vás. Ale pro všechny ostatní, které jsem ještě neudusila svou chválou směrem k Obsidianu, by byla rozhodně škoda takovou hru vynechat.
Vývojáři: Obsidian Entertainment
Vydavatelství: Xbox Game Studios
Datum vydání: 15. listopadu 2022
Česká lokalizace: Ne
Doba testování: 27 hodin
