Sci-fi střílečka Scars Above se inspiruje tu špetkou z Vetřelce, tu špetkou z Returnalu. Je tak nicméně škoda, že nesplnila kýžená očekávání, která ji od začátku provázela. Přesto, nebo možná právě proto, byste titulu mohli dát šanci. Jsem přesvědčen, že se najde celá řada hráčů, pro které bude mít hra Scars Above určitý přínos a obohatí jejich dosavadní hráčské zážitky. Jestli mezi ně patříte i vy, na to vám odpoví následující recenze.
Copak to tu máme, že by kopii Returnalu?
Asociace s Returnalem naskočila od okamžiku, kdy Kate otevřela oči v poloze ležmo na neznámé planetě. Dále se upevňovala při skenování objektů, místní flóry a fauny, která se vás vytrvale snaží zabít, a také při celkovém zasazení počátku příběhu do situace ve stylu „nevím nic, zato to vím správně“. Jsou to taková klišé, ale ke sci-fi to tak nějak patří. A určitě by nebylo fér všechno, co se odehrává na „divnoplanetě“ kdoví kde, hned srovnávat s Returnalem. Je tedy Scars Above roguelike, soulsovka nebo něco jiného? Od všeho trošku. Svým zaměřením je Scars Above vhodná především pro hráče, kteří si s těmito žánry nikdy nezadali a chtěli by vyzkoušet něco nového – obsahuje patřičnou výzvu a kouzlo podobné Returnalu, ale současně vám neslezou vlasy z hlavy, případně pak z příčesku.
Nejsme ve vesmíru sami
Na oběžné dráze Země se objeví tajemná, neznámá struktura – takzvaný Metahedron se vydává prozkoumat skupina SCAR, jejíž jste součástí. Jestli čekáte, že se objeví Alf nebo mírumilovný E.T., jste na omylu. Naopak se celý výzkum rázem zhroutí a vy se ocitáte na cizí planetě. Na úvod nic moc, ale mám takové zápletky, kdy nevím ani zbla a na všechno musím časem dojít, rád.
Ujímáte se ženské hrdinky Kate, která se musí činit, aby věcem přišla na kloub. A to činění znamená de facto prostřílení cesty až do…no to uvidíte. Uznávám, že příběh od počátku poměrně zmatený. Mám hledat členy posádky, mám porazit zlo na zdejší planetě, se kterou se evidentně stalo něco neblahého (a klimatické oteplování to evidentně nebylo) a co je sakra ten holografický jouda, který mě provází? Otázek je víc než odpovědí (přesněji řečeno nula), a tak se vydáváte na cestu. Detaily příběhu nechť zůstanou dále nevyřčeny, ale postupem času se začíná pěkně rozmotávat a dostává solidní grády.
Zavzpomínejte na hodiny fyziky
Kate není žádný ostřílený mariňák, ale vědkyně. Tomu odpovídá i její zbraňový arzenál. Postupně si na 3D tiskárně – protože to je dneska in, že jo – sestrojíte zbraně, které reflektují různé fyzikální jevy. Takže například elektřina je účinná na nepřátele ve vodě, dojde také na oheň, zamrazení nebo toxicitu. Mrazicí zbraň je ideální pro zpomalení nepřátel, případně z nich udělá velkou kostku ve skluzu, kterou rozseknete jednou ranou. Ohnivá zbraň slouží k zapálení, nebo můžete fikaně rozbít ledovou plochu a někoho uvěznit. Zkrátka na každého nepřítele platí něco jiného, respektive kombinace zbraní a gadgetů, které postupně nalézáte.
Soubojový systém
Každý z nepřátel, minibossů, hlavních bossů, vyžaduje určitý přístup a herní mechaniku. Hledání správné techniky je zábavné, souboje mají tempo a vyžadují dávku šikovnosti a plánování. V podstatě tím hra Scars Above supluje jakékoli hádanky. Ty byste za celou dobu spočítali na prstech jedné neúplné ruky. Ale nějak mi to v zásadě nevadilo.
Scars Above je svým gameplayem nepochybně lehčí než Returnal. V první řadě zde máte na výběr ze 3 úrovní obtížnosti. Mezi nimi můžete přepínat i během hry. Osobně mi sedla ta střední, která byla solidní výzvou, nutila mě přemýšlet a přinesla dostatečné uspokojení. Nízkou obtížnost lze využít jako určitý prvek strategie, kdy potřebujete zjistit, jaká taktika na bosse zabere. To může být někdy oříšek, zvlášť zpočátku, než naberete výbavu, odemknete nové vlastnosti za body, navýšíte životy, staminu apod. Frustrace se ve vzduchu nepochybně vznáší. Souboje s bossy jsou tím nejzábavnějším, co Scars Above nabízí. Vyžadují preciznost, rychlost a také jistou dávku fištrónu.
Dalšími prvky usnadnění je možnost zapnout doměřování, což se na konzoli může hodit, a opětovně přidělovat dovednostní body. V praxi si tak můžete přizpůsobit přídatné bonusy podle stylu hry nebo typu aktuálního nepřítele, který na vás za rohem číhá. To je důležité zejména na začátku, kdy se „krychličky zkušeností“ vyskytují poskrovnu. V pozdější fázi hry jsou roztroušené už v hojném počtu a není problém odemknout tu nejvyšší třídu schopností a vylepšení. Opět – pokud potřebujete prohledat určitou lokaci, investujete body do rozšířeného skeneru, najdete vše potřebné a na souboj zase vše resetujete a můžete je dát do něčeho užitečnějšího.
Dost vám toho odpustí, i díky ukládání postupu
Další aspektem, který vítám, jsou save pointy. Přestože mnohdy musíte absolvovat delší a nebezpečnou část hry, ani zdaleka to není tak drsné jako v Returnalu. Dostat se na záchytný bod je stále výzvou, ovšem nikoli frustrací. Navíc jak se naučíte ve hře chodit, je to ještě o poznání snazší. Některé pasáže přeskočíte pomocí zkratky, další úkony – jako je zpřístupnění cesty – se ukládají a není třeba znovu procházet celou pasáž.
Je pravda, že uložením postupu na daném místě dojde k obnovení nepřátel, což je ovšem něco, co jsem za pocit bezpečí ochoten podstoupit. Četnost save pointů je dostatečná, aby se člověk cítil v napětí a snažil se k němu ze všech sil dojít, a současně aby nedocházelo k nadávkám z neustálého opakování. Další předností ukládání je doplnění munice a baterie na aktivaci gadgetů. Mezi ně patří například hologram na odlákání nepřátel, ochranný štít, zpomalení času atd.
A nakonec je to výskyt nepřátel. Při opakovaném průchodu jsou nepřátele tam, kde mají být. Nemění své umístění, čekají na svém místě, a tak si po řadě neúspěchu chtě nechtě zapamatujete jejich lokaci a připravíte se na boj, jak je potřeba. Vlastní průchod hrou je pak veskrze lineární. Nabízí jen malé odbočky, ale odměnou za jejich prozkoumání může být kromě jumpscaru také nějaký ten užitečný loot nebo nabrání zkušeností.
Součástí vašeho počínání je i jistá detektivní složka. Ta je však tak marná a zbytečná, že vůbec nechápu, co tam dělá. Kdyby vám místo toho hra potřebné informace sdělila rovnou, bylo by to lepší. Třeba formou nějakého filmečku. Těch tu není mnoho a osobně bych jejich vyšší frekvenci ocenil. Třeba jako odměnu za absolvování náročného úseku.
Vypadá to pěkně
Scars Above běží na Unreal Enginu a po vizuální stránce nevypadá vůbec zle. Jednotlivé části planety jsou na pohled pěkné, sem tam se objeví i nějaké to sluníčko. Jak se tak prokousáváte hrou, narazíte na různá prostředí – od přírodních až po čistě technická a chladná, nebo odporné „útrobní“ lokace v gigerovském stylu. Prostě lahůdka. Vykreslení prostředí doplňuje celkovou atmosféru napětí a strachu, odkud že to na vás za pár metrů zase bafne. Horší je to s vykreslením postav. K hlavní hrdince Kate jsem si po celou dobu nenašel hlubší pouto, stejně jako k ostatním členům posádky nebo holografickému průvodci. Animací obličejů moc není, Kate často působí prkenně a jako by ani neměla zájem přežít…a taky není moc hezká. Některé příšery vypadají líp a měl jsem je raději.
