Manga Frieren: Beyond Journey’s End (Sōsō no Furīren), za níž stojí Kanehito Yamada a kterou ilustroval Tsukasa Abe, představuje ve světě fantasy žánru osvěžující a hluboce originální počin. Namísto tradičního sledování hrdinské družiny na jejich cestě za poražením zla, se tento příběh odehrává na konci takového dobrodružství, po dosažení epického vítězství.
Do příběhu Frieren jsem šel zcela naslepo. Často jsem o ní slýchával, že je unikátní a smutnou leč inspirativní sondou do lidské mysli. Jedním z hlavních důvodů, proč se mi první díl této série do rukou nakonec dostal, je skutečnost, že Frieren byla vybrána českou manga komunitou jako vítěz ankety vydavatelství Crew a jako taková se dočkala českého překladu. O něj se postaral Matěj Vozábal.
Příběh Frieren začíná tam, kde většina fantasy příběhů končí: elfka Frieren, hrdina Himmel, trpasličí válečník Eisen a kněz Heiter právě po deseti letech pořádné dřiny porazili Krále démonů. Svět je v bezpečí a všude vládne klid. Po tom, co se spolu podívali na meteorický roj, který se objeví jen jednou za padesát let, se každý vydal svou vlastní cestou.
Pro Himmela, Eisena a Heitera bylo těch deset let značnou částí jejich života. Ale pro Frieren, elfku, která žije skoro věčně, to byla jen taková „krátká kapitola“. Frieren je stará stovky, možná i tisíce let, a čas vnímá úplně jinak než my, prachsprostí smrtelníci. Proto jí ze začátku bylo jedno, co lidé cítí, a nechápala jejich vztahy. Z jejího pohledu to bylo všechno tak pomíjivé a zbytečné. Žila si po svém a její prioritou bylo sbírání kouzel, která se zdála být k ničemu, a ona si prostě užívala magii.
Vydavatelství CREW můžete sledovat i na Instagramu
Na začátku knihy jsem měl velké obavy z toho, že mi Frieren k srdci nepřiroste. Její přístup k životu mi přišel až arogantní. To se ovšem změnilo padesát let poté, co se se svou původní družinou rozloučila. Frieren se totiž vrací, aby se znovu potkala se svými starými kamarády (a vyzvedla si potřebné magické předměty). Zjišťuje, že Himmel zestárl a brzy umírá. Jeho smrt je takovou pomyslnou rozbuškou celého příběhu a Frieren tu poprvé zažije lítost. Dojde jí, že i když s Himmelem strávila deset let dobrodružství, vlastně ho pořádně nepoznala a promarnila šanci na hlubší přátelství. Vydává se tak na další cestu. Cestu za poznáním a porozuměním lidských životů.
Její boj s pochopením lidských emocí vede mnohdy až k filozofickým úvahám, které jsem v této knize opravdu nečekal a nejednou jsem se tak přistihl, že čtu s otevřenými ústy a se slzou na krajíčku. Frieren, jako téměř nesmrtelná bytost, pokládá hluboké otázky a o smyslu bytí a významu lidského života a jeho pomíjivosti. Naštěstí je ale vše kombinováno s velmi vkusným smyslem pro humor a o lehké a vtipné momenty tu taktéž není nouze. I za ně může Frierenino nepochopení lidských obyčejů a zvyklostí.
Tato melancholická jízda je doprovázena malbami Cukasy Abeho a je jedním slovem úžasná. Ve světě anime a mangy nepatřím mezi zkušené a letité čtenáře, ale z toho, co jsem měl zatím možnost vidět, Abeho tvorba pozitivně vyčnívá. Nejvíce oceňuji jeho ztvárnění obličejů, ze kterých jsou hned cítit zamýšlené emoce, což je pro příběh zcela zásadní.
První díl Frieren si mě podmanil svou hloubkou, unikátním příběhem a nezapomenutelnou elfí hrdinkou, která je nám lidem v mnohém podobná, ale přitom se nemůžeme lišit více. První dva díly v češtině jsou již k dostání na oficiálních stránkách vydavatelství CREW, momentálně s 10% slevou.
Počet stran: 196
Formát: 128 × 182 mm
Vazba: brožovaná
Tisk: černobílý
Vydání: březen 2025
