Příchod konzolové legendy The Last of Us na PC mě donutil se podívat do minulosti, kolik že verzí tohoto titulu vlastně už vyšlo.
Hra spatřila světlo PS3 obrazovky roku 2013, o rok později přišla remasterovaná verze pro systém PlayStation 4, následně si hra dlouho hověla v poklidu, dostala druhý plnohodnotný díl a v roce 2022 vznikl remake pro nastupující next-gen PlayStation 5. Nyní se píše rok 2023 a tento fenomén dorazil také na počítače, bohužel…
Tak si to shrňme, máme tady deset let starou hru, která se stala kultem, a i přes své stáří si zachovává to pravé, jedinečné momentum, kvůli kterému se k titulu chcete vracet a mnozí z nás dali opět plnou cenu za to, aby si znova zahráli to, co znají (skoro) zpaměti. Dále tu máme nový seriál, který vypráví události po svém, ale stále uchovává ono specifické kouzlo a čeří emoce jak páv na nejmenovaném instagramovém profilu. Takže jaký bude další krok, aby legenda žila dál a přilákala nové hráče? Vydat zcela zmršenou verzi pro PC? Jo, přesně tak.
A není těch verzí málo?
The Last of Us pro PC je dokonalý příklad toho, kdy si konzoloví hráči mohou strouhat mrkvičku a smát se PCčkářům do očí. The Last of Us z roku 2013 pro PlayStation 3 můžeme bez debat zařadit mezi nejlepší tituly této generace, remaster pro PS4 je technicky rovněž na špičkové úrovni. Remake pro PS5 se pyšní špičkovou grafikou a ukazuje, jak má vypadat dekádu stará klasika na nové generaci konzolí. Využívá předností konzole, jako je rychlost načítání, podpora haptiky a adaptivních triggerů. Čím se tedy může pochlubit verze pro PC? No, moc toho nebude. Místy jsem si říkal, proč to vůbec dělám a jestli mám toto zapotřebí. Proč jsem si nekoupil bazarové PSko a hru za pár stovek, byl bych klidný, spokojený a ušetřil nějakých 8 hodin času.
Klávesnice a myš vs. DualSense
Ale začněme pozitivně. Hra podporuje připojení ovladače DualSense pro PS, což kvituji s povděkem, protože s klávesnicí a myší nejsem nejlepší kámoš. Byť ovladatelnost pomocí těchto periferií je v pohodě, chybí mi cvik a zvyk, když jde do tuhého. Zkušení hráči však nebudou mít problém. Možná jen s výběrem věcí z inventáře, protože scrollovacím kolečkem se endostanete na výběr zbraní. K tomu je třeba použít číslici. Způsob ovládání nedoporučuji měnit během hry. Některé prvky, jako například střelba, má přehozená tlačítka. Tedy co na myši děláte levou a pravou packou, to na gamepadu děláte naopak pravým a levým triggerem. Ovládání je adaptováno na myš a klávesnici docela slušně. S podporou DualSense ovladače jde ruku v ruce také haptická odezva. Ta funguje perfektně a první střela do hlavy je až nečekaně intenzivní.
Kupte si knihu, ať máte co dělat, než se hra spustí
The Last of Us na PC působí, jako by se málokdo zajímal o to, že hra má vyjít na PC a být funkční. Hlavní premisou v tomto světě je snaha přežít. A je hezké, že hra hraje na tuto stranu od samého začátku – totiž už od samotné instalace.
Ještě beru, že 75GB cvalda se stahuje pár hodin, v mém případě nějakých 5 hodin. Budiž, ale jako odměnu bych čekal zdaleka něco lepšího, než co mi bylo naservírováno. Po stažení a instalaci vás ještě před spuštěním čeká jeden mezikrok – instalace shaderů. Ta zabrala ještě zhruba hodinku až hodinku a půl, takže za slabých 7 hodin jsem byl připraven hru plnohodnotně spustit.
Na konfiguraci notebooku s procesorem Intel i7, 16GB RAM, SSD a grafickou kartou NVIDIA RTX 2060 se 6 GB paměti GDDR6 jsem touto hrou kladl docela vysoké nároky, přesto jsem nečekal takto špatný technický stav. Rozhodně nečekal načítací obrazovky „čekejte prosím“ v uzavřených oblastech. Na rozdíl od ostatních mě alespoň nepostihl žádný pád hry, ale přeplněné VRAM jsem neunikl.
Grafické orgie, ale hlavně v nastavení
Při hraní na vysoké a střední detaily se žádné závažnější technické problémy nedostavily, přestože VRAM stále lehce přetékala na nějakých 123 %.
Na druhou stranu při hraní na nízké detaily je hra vyloženě ošklivá. Něco tak škaredého jsem neviděl ani v zrcadle po nočním tahu po barech. Doskakují textury, vzdálené objekty, dochází k divným grafickým artefaktům…ano, hra skutečně budí četné emoce, ale poněkud jinak, než byste chtěli.
Změnu mezi střední a vysokou kvalitou mé neškolené očko asi v zásadě neodhalilo. Na nízký preset zase hrát nechcete.
Mimochodem, grafické menu je pěkně macaté a u každého prvku vidíte, jaký vliv bude mít na vytíženost. Dobře, to je pěkné, ale já bych si s dovolením chtěl jenom zahrát hru a nejsem tak technicky zdatný v problemastice vykreslování toho či onoho. Je pravda, že oproti PS verzi můžete procházet rozsáhlé možnosti nastavení, ale upřímně jsem u mnohých nepochopil, co tím chtěl autor říci. Upravit si toho můžete opravdu hodně, ale formulace je na můj vkus natolik odborná, že jsem ve výsledku více méně vše ignoroval a soustředil se na hlavní jednoduché parametry. Pokud se ve sféře všelijakých vizuálních vychytávek vyžíváte, bod pro vás.
Doporučení VRAM a grafických aspektů jsem tedy ve výsledku ignoroval a hrál na vysokou úroveň všeho. Neskutečně hlučné ventilátory, které si od okamžiku spuštění nedaly ani na vteřinku pauzu, jsem potlačil nasazením sluchátek.
Proti čemu však neexistuje obrana, je jakési zrnění a jemný šum obrazovky. Jeho kouzlo je v tom, že si ho můžete všimnout klidně až za několik hodin, ale současně na něho od té chvíle nemůžete přestat myslet a vidíte ho v každé lokaci, úhlu, akci. Tento jev nezmizel ani po poslední aktualizaci.
Grafické zpracování PC verze mi přišlo vyloženě tristní. Když dojde na akci nebo vzdálené výhledy, je to ještě v pohodě a nemáte čas ani prostor se kochat nebo prohlížet interiér. Ale jakmile začnete prolézat každý kout a šuplík při hledání surovin a máte možnost se detailně porozhlédnout, není to hezký pohled.
Nepochybuju o tom, že Naughty Dog pracuje na celé řadě oprav, aby hru dostalo do lepšího stavu. Ale, u všech plantážníků, to přece nemůže být omluva. Nelze pominout, že hra The Last of Us vyšla na PC ve špatném technickém stavu. A je-li mi nabízen finální produkt ke koupi za plnou cenu 60 euro, mám snad oprávněný pocit, že dostanu hru dodělanou, nebo alespoň v adekvátním technickém stavu. Ne toto. Hře evidentně chybí péče a tvůrci se snaží resty dohnat. No ještě aby ne. Značce TLoU, Sony, ani vývojářům do nedělá dobrou vizitku, ale přijde mi, že je to v poslední době stále častější jev (koukám se tvým směrem, Cyberpunku). A to není dobře. V případě takové legendy, jakou The Last of Us je, to bije do očí ještě mnohem více.
