Když se Crash Bandicoot zjevil v 90. letech na herní scéně stal se nejen velkým hitem, ale brzy také maskotem PlayStationu. Zda se mu to podaří i tentokrát na to se vám pokusíme odpovědět v recenzi.

Původní Crash byl studiem Naughty Dog vytvořen rovnou ve 3D, na což jeho vrstevníci jako Mario a Sonic zatím jen ploše koukali. Není tedy divu že se stal tento hrdina brzy tak populárním.

S příchodem N. Sane Trilogy jsme dostali možnost vrátit se k původním prvním třem dílům Crashe a jeho dobrodružství, hru jsem s velkým napětím očekával a doufal, že mě bude bavit stejně tak dobře jak jsem si pamatoval ze svých pubertálních let. Zároveň jsem měl ale i obavu z toho aby kouzlo oranžového vačnatce nezmizelo.

 

Krom toho že hra vypadá mnohem lépe se v podstatě jedná o přímé repliky původních her. Je znát, že si Vicarious Visions dali opravdu práci s předělávkou. Pryč jsou primitivní modely charakterů a to ve prospěch realističtěji vyhlížejících stvoření, prostředí, stínech i světel, podobně jako je tomu například u postaviček studia Pixar.

Mohli bychom tu psát chvalozpěvy na to jakou studio dalo předělávce péči a jak to vše náramně skvěle vypadá, ale je potřeba si uvědomit, že hra má i další stránky kterým se studio mohlo věnovat, jako například hratelnost a umělá inteligence nepřátel. A sice kupříkladu nepřátele na vás reagují jen zřídka kdy a raději striktně dodržují svou naprogramovanou činnost či pochodují ve smyčce své krátké trasy. I mnohé překážky jsou až odrazující a je zde velmi blízko k úmrtí jediným obdrženým hitem, což může být občas velmi frustrující. Některé úrovně jsou stále brutálně obtížné, jako je The High Road, ale hra je jinak jako celek mnohem shovívavější. Opravdu je zde znát plynulejší pohyb našeho vačnatce čemuž velkou měrou přispívá ovládání pomocí páček. Už si ani nedovedu představit na vybavit si jak bylo vůbec možné hrát a hlavně dohrát hru jen na kříži.

Přečti si  Blizzard za poslední 3 roky ztratil 29% své hráčské základny

Všechny tři díly nabízejí úrovně, které mohou být dokončeny během několika sekund a tempo se zpomalí pouze tehdy, když je třeba, aby jste ustoupili před krabicí s TNT, nebo se vydali jinou cestou třeba rozbít okno. Jinak klasické úrovně Crashe vás budou tlačit hlavně k přesnému načasování skákání, abyste přeskočili propast, nebo abyste se vyhnuli přistání na výbušné krabici či  špičatém tvorovi. Samozřejmě se budete také musit roztočit a ničit tak bedny kvůli sběru wumpa ovoce (100 vám vydělá na další život), a můžete tak i srážet nepřátele z cesty. V několika fázích hry budete mít možnost s Crashem jezdit ve vozidlech nebo na zvířatech. Nesmíme zapomenout ani na scény, kdy Crash běží směrem k vám a vy musíte utéct valícímu se balvan stejně jako v Indiana Jonesovi a přitom ještě přeskakovat překážky. Crash má dokonce i jetpack a letoun, ale to jen v v úsecích, kde si to hra žádá.

Přečti si  V současné době každé studio Activisionu pracuje na Call of Duty: Warzone

Ve hře nechybí ani časové výzvy kdy je třeba proběhnout úroveň v co nejlepším čase, nebo možnost hrát za Coco, což je Crashova sestra.

Nejvíce se na Crashi samotném podepisuje zub času, sice mu Vicarious Visios dali svěží vzhled a značně hru revitalizovali, ale věci a herní mechanismy, které nás ohromili před dvaceti lety nás dnes přijdou jako naprosto běžné a bohužel občas i zastaralé. Ti kteří měli tu možnost hrát původní hry velmi rádi vzpomínali na to jak byla hra revoluční a jak moc vás v té době uhranula a je velká škoda, že právě tohle remake neumí a nemá. Vývojáři měli do hry zakomponovat nějaké nové svěží prvky aby si hráči mohli říct “zase je to pecka”, ale bohužel žádná inovace se nekoná a je to velká škoda. To ovšem neznamená, že by se jednalo o špatnou hru to rozhodně ne, jen jí zkrátka něco shází a rádi zavzpomínáte na staré časy.

Vývojáři: Vicarious Visions

Vydavatel: Sony

Datum vydání: 30.6.2017

Cena digitální kopie: 1.199,- Kč

Velikost hry: 23,3 GB

Platformy: PlayStation 4 (Recenze), Xbox One (prosinec 2018)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno