Když od polského Techlandu dorazilo v roce 2015 první Dying Light, bylo to velmi příjemné překvapení. Díky svému stylu, parkouru, měnící se obtížností s dnem a nocí i souboji se zombíky byla hra o levely výš, než cokoliv, co do té doby v tomto žánru vyšlo. Nyní po sedmi dlouhých letech máme před sebou konečně Dying Light 2 Stay Human.

Recenzovaná verze: PC

Hra se může pochlubit rozsáhlým otevřeným světem, rozšířenými bojovými a parkourovými systémy, volbami v příběhu, které ovlivňují svět mnoha způsoby a opět cyklem dne a noci, který mění hráče z lovce na kořist, jakmile slunce zapadne. To vše je spojeno do (potenciálně) „500hodinového“ herního zážitku. Vyplatí se však taková časová investice?

Vítejte ve The City, poslední pevnosti lidstva po jeho pádu před více jak 15 lety. Zde se ujímáme role Aidena, poutníka, který přichází do The City hledat svou sestru Miu poté, co ji unesl někdo jménem Waltz. Samozřejmě, nikdy nic není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale co na to už jsme si zvykli. Abychom ji našli, bude se muset vypořádat s frakcemi, které vládnou nad městem, a také s různými příšerami, které ve dne i v noci číhají na ulicích a na střechách. Jak své problémy vyřešíte, je na vás, ale varuji vás: vaše rozhodnutí mají důsledky a ovlivní nejen lidi, ale i samotný svět kolem vás.

Postavy v Dying Light 2 Stay Human jsou docela dobře napsané, dobře zahrané i nadabované. Většina z nich není jednorozměrná a některé vedlejší mise jsou skutečně vtipné, smutné i potěšující. Frakce Survivor a Peacekeeper mají své nuance a vy si často nejste úplně jisti, jestli pracujete pro menší zlo, nebo jestli vám stojí některé výhody za podělání skutečně dobrých lidi. Díky tomu bude chvíli trvat, než zjistíte, zda to, co děláte, je správné, navíc když na některá rozhodnutí máte jen omezený čas. Pokud nic jiného, ​​každá frakce, které pomáháte, má svou vlastní sadu odemykatelných věcí, pokud jí dáte kontrolu nad hlavními zdroji. Například podpora Peacekeepers vám poskytne přístup k poloautomatické kuši a několika typům šípů, zatímco podpora Survivors vám dá šanci být po smrti oživen.

Abyste v The City přežili, budete muset být rychlí i brutální, přičemž Dying Light 2 silně podporuje používání boje a parkouru. Hned během tutoriálu se mi líbilo, že Aiden začíná jako silnější a rychlejší než Crane z minulé hry. Má osvojeny již nějaké ty základy parkouru a zabití jediného zombie netrvá věčnost. Skupiny zombie a banditů jsou sice stále hrozbou, a i když se můžete dostat ke svým cílům rychle mnohdy budete muset najít pomalejší a méně přímé cesty. To je skvělé pro nové hráče a lepší pro hráče z první hry.

Boj je docela jednoduchý; Při postupu hrou můžete útočit, blokovat, odrážet, uhýbat atd. Vše je šíleně brutální. Narazit můžete na hloupé a pomalé Bitery, rychlé a nebezpečné Viraly a Volatile, kterým je lepší se zcela vyhýbat.  Ačkoli divoké máchání zbraní je životaschopná strategie, budete muset za běhu stanovit priority a chvíli přemýšlet o tom, jak každý ze soubojů přežijete. Zneškodnit nejprve Bitery, abyste se mohli soustředit na speciální nakažence nebo se zaměřit na Viry, abyste měli možnost se trochu nadechnout. Možná nejlepší strategií bude přivést nějaké blízké bandity k hordě a nechte je bojovat, a pak zabít toho, kdo přežije. No, to už nechám na vás.

Ale nebojte zombie nejsou jedinými nepřáteli a celkem slušně zavařit mohou i bandité, kteří umí házet nože, střílet šípy atd. Takže i vezte, že i s bandity na nižší úrovni budete muset hrát více na jistotu a čekat na vhodnou příležitost k útoku.

Co se týče stealth, je to dost zjednodušené. Jen se musíte držet mimo zorné pole, nenechat neustále rozsvícenou baterku a ujistit se, že nestojíte příliš dlouho u nepřátel. I když je u některých střetnutí stealth nezbytný, obvykle jsem skončil tak, že mě chytili a já si probil cestu místy s dostatkem světla.

Temnota je vážnou hrozbou, a to nejen při západu slunce. Nejen, že se zombie stávají agresivnější, ve tmě nemusíte zůstat v jednom kuse déle než pár minut.  Poté, co je Aiden infikován během prvních dvou hodin (což je mnohem déle, než vydržel předchozí protagonista), příliš dlouhý pobyt ve tmě způsobí konec hry. Některé předměty mohou prodloužit dobu vaší imunity a zvýšení vašeho zdraví a vytrvalosti prodlužuje časovač trvale, ale přidává další vrstvu stresu, na kterou musíte pamatovat při prozkoumávání tmavých oblastí, zvláště všude tam, kde jsou přítomny chemikálie, které urychlují časovač. Těmito místy není možné se pohybovat bez rozsvícené baterky, což zneklidňuje mnoho a mnoho zombií v těchto místech.

K boji můžete využívat mnoho doplňků a nástrojů, jako jsou pruhy s UV světlem, předměty dělající hluk k odvedení pozornosti, mince k oddělení jednotlivců a vrhací nože k přerušení útoků a nastražení environmentálních pastí. Každý z těchto nástrojů lze upgradovat pomocí trofejí získaných zabíjením speciálních zombie. Bohužel je spousta vybavení schována za extrémním grindem, což zpomaluje váš postup.

Někdy však boj nepřipadá v úvahu a vaší jedinou zbraní a volbou jsou nohy. Zde přichází na řadu systém parkouru, který je od začátku velmi zábavný. I když potřebujete odemknout schopnost uhánět, vaše výchozí rychlost je dostatečně vysoká, abyste se cítili dobře a umožňuje vám snadno provádět většinu skoků. V půlce hry si ale už připadáte skoro jako Spider-Man, který dokáže prolítnout herní svět bez šlápnutí na zem.

Jedním z novějších aspektů parkouru v Dying Light 2 je lezení. Můžete vylézt po spoustě zdí a předmětů, pokud nejsou úplně hladké, a je to ještě jednodušší a rychlejší, jakmile získáte schopnost běhat nahoru a podél zdí. Lezení však vyžaduje hodně vytrvalosti. Ale nemyslete i během parkouru se budete muset zastavit a prostudovat si cestu a jak se bezpečně dostat do cíle. Vaše dovednosti budou prověřovány kdykoliv padne na město tma. V tu dobu se za vámi velmi často objeví některý ze zombie a bude vás pronásledovat, samozřejmě postupem času to budou více častěji i nebezpeční Volatiles. Pro ukončení honičky se musíte buď schovat, nebo se dostat do bezpečné zóny s UV světly.  Honičky opravdu otestují váš pohyb a jsou velmi zábavné.

Po celém světě existují výzvy, aktivity a vedlejší úkoly, které můžete objevovat během průchodu. Jedním z nich jsou větrné mlýny, které nejen označují potenciální bezpečnou zónu, ale je to lezecká hádanka podobná nechvalně známým „věžím Ubisoftu“.

Co se týče upgradů, no… Je toho hodně, co je třeba upgradovat. Bojové i parkourové stromy se zvyšují jednotlivě a dovednostní body potřebné k levelování mají vlastní ukazatele XP. Ty získáváte hraním hry nebo plněním úkolů. Každý skok, skluz a úprk vám dává parkour XP. Každé zabití, zásah a úskok zase přidává bojové XP. Normálním hraním hry se dopracujete k větším dovednostem. Když budete na čas ignorovat hlavní cíl a začnete drancovat místa nebo zabíjet zombíky kvůli kořisti, přispějete k získání svého dalšího dovednostního bodu. Stejně jako v předchozí hře, vycházení v noci zdvojnásobuje vaše XP, ale mějte na paměti, že s každou svou smrtí o ně také přicházíte.

Chcete-li však zvýšit své zdraví a výdrž, budete muset najít inhibitory roztroušené po okresech a často jsou na tmavých a nebezpečných místech. Jejich přibližnou polohu dostanete, když jste od jednoho vzdáleni na zhruba 50 metrů a když jste dostatečně blízko, pomocí Survivor Sense odhalíte jeho přesnou polohu. Abyste mohli odemknout pokročilejší dovednosti, musíte mít určité množství zdraví a výdrže a některé oblasti vyžadují minimální množství výdrže potřebné k jejich projití. No je to často sranda.

Můžete také upgradovat své vytvořené nástroje, úpravy, a dokonce i své vybavení Nightrunner, jako je padákový kluzák a hák. Jak jsem psal výše to je ukryto za velkým grindem. Budete muset zabíjet a drancovat konkrétní zombie nebo najít vzácné kusy technologie, abyste získali předměty potřebné k jejich výrobě, ale za tu námahu to stojí. Jen tu nezávidím platinářům, ty se z toho možná zblázní.

Po grafické stránce je opravdu radost procházet městem a pozorovat postapokalyptickou krajinu plnou usekaných končetin, hnijících mrtvol a vnitřností na podlaze. Vyhlídky z vyvýšených míst na obzor jsou doslova dechberoucí. Ve hře existuje celá řada takových míst, od skromných obytných budov Old Villedor až po mrakodrapy Downtown, takže se opravdu nebudete nudit. Co se interiérů týče, tak ty jsou často velmi podobné. Škoda jen, že pro maximální potěchu oka je třeba, aby vývojáři hru ještě o něco více optimalizovaly. DX 12 s ray-tracingem má za následek náhlé a hluboké propady fps. Podle toho, co jsem zjišťoval za tím nestál jen můj hardware, který se skládá ze základní desky MSI Tomahawk B560, Intel I5 11600KF, 64 GB RAM a MSI RTX 2070. Takže jsem hru hrál stabilně v1080p@60 fps s DX12 vysokými detaily a DLSS nastaveným na kvalitu.

K dispozici je kooperativní režim až pro čtyři hráče, kde můžete vy a vaši přátelé vyrazit a přežít společně. V době recenzování jsem ale neměl na PC parťáka, se kterým bych to mohl vyzkoušet. Tak snad později.

Dying Light 2 Stay Human je mnohonásobně vylepšené pokračování originálu s lepší mechanikou procházení a boje a stresujícími střetnutími, která otestují vaši schopnost bojovat nebo utíkat. Příběh samotný není vůbec zle napsaný a je plný postav, které budete mít rádi nebo jimi budete opovrhovat. Naštěstí máte vždy možnost volby. Zábavné jsou i vedlejší úkoly a některé z nich jsou opravdu vtipné. Drobné chyby, které se ve hře nachází budou s postupem času opraveny, důležité je že tu není nic, co by vám bránilo v dokončení hry, snad jen váš drahocenný čas, který si ale Dying Light 2 Stay Human rozhodně zaslouží.

Vývojáři: Techland

Vydavatelství: Techland

Datum vydání: 4.02.2022

Česká lokalizace: Ano titulky

Platformy: PS4, PS5, Xbox One, XSX/S, PC

PŘEHLED RECENZE
Grafika
10
Zvuk / Spundrack
9
Příběh
8
Hratelnost
9
Zábava
9
Herní doba
9
Adam Jacik
Hráč, fanoušek technologií a rychlých aut. Hraji téměř vše na čem se dá.
recenze-dying-light-2-stay-humanDying Light 2 Stay Human je skvělým pokračováním první hry. Se zábavnou mechanikou procházení, boje a zajímavým příběhem, kde vaše rozhodnutí budou mít i své následky.

4 KOMENTÁŘE

    • Ano je, a je třeba jí dát adekvátní hodnocení, protože jinak si nikdo nebude chtít v budoucnu dát s takovou věcí práci a budeme jen smutně vzpomínat…

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno