Rodina je sice možná “základ státu”, ale prakticky v každé to občas skřípe. A to i mezi antickými božstvy. Otec hlavního hrdiny Hádes vládne podsvětí a svého syna Zagrea by nejraději zabil. Doslova…

Recenzovaná verze: PlayStation 5

U her se bavím už nějakých 22 let prakticky bez větších přestávek. I když jsem svého času trávil čas hlavně u World of Warcraft a posléze League of Legends, stejně z uvedeného prostou matematikou vychází, že jsem za tu dobu viděl již stovky závěrečných titulků a další stovky her alespoň rozehrál. Proč ty počty? Právě recenzovaný Hades je aspirant na vůbec tu nejlepší hru z hojného počtu kandidátů!

Vztahy otců a synů bývají komplikované. A to i mezi bohy.

Autory hry Supergiant Games snad už není potřeba příliš představovat. Mají na triku zatím čtyři kousky, ale ani jednou nevytvořili průměrný, natož přímo špatný titul. Bastion, Transistor i Pyre jsou na indie scéně prakticky kultovními záležitostmi a Hades vysoce postavenou laťku ještě o pěkný kus přeskočil. Je neuvěřitelné, jak zábavnou a promyšlenou hru dokáže vytvořit tým o slabých dvou desítkách vývojářů.

Komnaty skrývají i mnohé pasti. Ty jsou smrtící pro vašeho hrdinu, ale i nepřátele.

Hádes, Zeus a ti další

Jak název napovídá, Hades je zasazený do reálií antické mytologie. Hlavní hrdina Zagreus má už po krk ubíjející nekonečné dřiny v nejnižších patrech podsvětí. Rozhodl se proto vydat na povrch a přidat se ke svým četným příbuzným na bájné hoře Olymp. To se jeho otci Hádovi vůbec nelibí a nezvedenému synkovi tak hází jeden klacek pod nohy za druhým v podobě smrtících nástrah a krvelačných nepřátel.

Kostěná hydra uzavírá horoucí Asphodel. Až zjistíte, jak na ni, nebude vám působit větší potíže.

Na první přečtení příběh možná působí jako nesourodá blbina, ve skutečnosti jde však o nesmírně poutavé drama s promakanými vztahy mezi skvělými postavami a špetkou fajn humoru. Taťka Hades i olympští bohové jsou řádně hašteřiví a i další z nemalého množství obyvatel podsvětí, mezi kterými nechybí třeba dvorní muzikant Orpheus (který odmítá zpívat), Zagreův mentor Achilles či sestry fůrie, přispívají každý svým dílem k budování téhle zvláštní verze antických mýtů.

Byrokracie vládne i podsvětí. Od otravného papírování se snaží prchnout i Zagreus. Zda se mu to povede, záleží čistě na schopnostech hráče.

Hades je ze své podstaty velmi svižnou a frenetickou akční hrou a osvěžení mezi jednotlivými pokusy o vydrápání se na povrch v podobě chytře napsaných dialogů rozhodně uvítáte.

Sisyphus je sympaťák. I přes svůj hrůzný osud si zachoval návykový optimismus.

Z horoucích pekel na povrch

Hades je zástupcem stále populárnějšího žánru “roguelike”. Pokud tak během svého snažení “zemřete”, jde se znovu od začátku. Startovací bod je sice vážně vždy stejný (krvavé jezírko a přivítání nevlastním bratrem Hypnem) ale následný průchod již nikoliv.

Přečti si  DESKOVKA: MikroMakro: Město zločinu - Aneb vyřešíš vraždu?...
Aegis je jedním ze šestice zbraní. Zábava je se všemi skvělá.

Podzemí se neustále mění a s ním i složení místností a odměn. Samotné lokace jednotlivých pater podsvětí jsou plné rozličných nepřátel, které tvoří hříšné duše v Tartaru či padlí hrdinové užívající si posmrtné radovánky v Elysiu, smrtících pastí, ale i míst sloužících k odpočinku nebo nákupu vylepšení z Cháronova obchodu. Zagreus má k dispozici dohromady šestici zbraní, z nichž si vždy před započetím pokusu musí jednu vybrat. S postupem hrou se odemyká i možnost jejich modifikace po stránce vzhledu, ale i funkce.

Kterou cestou se vydat?

Místnosti samotné jsou vždy spojené s určitým typem odměny. Samotné dveře do jednotlivých komnat napovídají, jaká odměna na hráče po vybití všech nepřátel čeká. Může jít o některou ze zdejších měn (jednorázové i stálé), změnu funkce zbraně či požehnání od některého z olympských bohů, která propůjčují vaší postavě různé užitečné dovednosti. Třeba takový Zeus vaše rány vylepší o kulový blesk, Athéna umožní odrážet útoky nepřátel a Hermes přidá na hbitosti pohybů.

I olympští bohové občas přiloží ruku k dílu. Jen to chce mít to správné vylepšení postavy.

Každý z devíti bohů má v nabídce efektů více než desítku, přičemž vždy vybíráte z trojice dostupných (to platí i pro jiná vylepšení). Každý průchod je tak na jednu stranu povědomý, zároveň však příjemně odlišný a kombinace i prvek nekompromisní náhody vás neustále nutí k adaptaci herního stylu i se shodnou počáteční zbraní.

Zbraní je celkem šest. Později se však dostanete k jejich vylepšením, která mnohdy mění i některé schopnosti těchto mocných artefaktů.

Padesátkrát a stále poprvé

Početní nepřátelé i místnosti samotné jsou mistrně navržené. Díky skvěle zvládnutému soubojovému systému a variabilitě zbraní je každé střetnutí s hříšníky výborná zábava. Ovládání samotné je precizní a jednotlivé výpady doplňuje hlavně rychlý úskok. Osobně jsem hrál s vypnutou pomocí míření. Hra je sice poté zejména s některými zbraněmi o něco obtížnější, pocit ze skvěle zvládnutého střetnutí je však o poznání uspokojivější. Díky zvládnutému ovládání a způsobu odměňování za vyčištěnou místnost od havěti se hra pyšní naprosto prvotřídním tempem, kde vás absolutně nic nezdržuje.

Na Asteria lze narazit i v klasické místnosti. Podobných střetnutí s “minibossy” hra obsahuje více.

K závěrečnému střetu se lze teoreticky prosekat za cca hodinu, vzhledem k tomu, že se vám cíle nepovede dobrat třeba ani na dvacátý pokus, je údaj o délce hry spíše orientační. Hra sází na to, že v prvním průchodu se nemáte prakticky šanci dostat až na konec (i když i takoví borci podle všeho existují) a pracuje tak s rozsáhlým systémem vylepšení v podobě talentů či dárků od jednotlivých postav, které poskytují rozličné výhody.

Ke konci průchodu už máte vylepšeních vážně požehnaně.

Je úžasné, jak dokáže hra i po pár desítkách hodin neustále překvapovat. Jednou narazíte na zcela novou formu některého z bossů, jindy na doposud neviděné vylepšení a nebo rovnou dalšího z bohů. Prvním prodráním na povrch to tak ani zdaleka nekončí. Zdánlivě nepřekonatelné výzvy se postupem času stávají procházkou růžovým sadem a to i díky tomu, že se ve hře i největší trouba postupně zlepší.

Přečti si  Recenze FIFA 22 - Nečekaně zábavná (ne)kopie
Nepřátelé jsou různorodí a na každého platí trochu jiná taktika. Růžové koule, plivající motýlky, patří k těm otravnějším.

Roguelike král

Hades si od nás odnesl maximální hodnocení podobně jako další letošní roguelike hit Returnal. Osobně jsem si Returnal užil podobně jako autor recenze Jirka Morávek, má však dva poměrně zásadní neduhy, které právě velebený Hades zcela odstranil. Na rozdíl od Returnalu můžete Hada kdykoliv vypnout a další den se vrátit do místnosti kde jste skončili. Nemusíte tak řešit, jestli máte ještě čas/chuť na celý potencionálně hodiny dlouhý průchod jako v Returnalu. Hades navíc podstatně lépe zvládá pocit faktického progressu.

Dva na jednoho není zrovna fér. Bájného Thesea to ale příliš netrápí.

Byť se mi Returnal vážně líbil, po nezdařilém delším pokusu se u mne dostavoval pocit zmaru a pokud se mi neodemklo některé z mála permamentních vylepšení, příliš se mi nechtělo se stejně vybavenou Selene pouštět do labyrintu překážek znovu. Hades vám neustále něco odemyká, něco si vylepšujete, nebo alespoň získáváte nové střípky příběhu. Zatímco u Returnalu jsem občas pociťoval frustraci, zde máte i po smrti v pokročilé fázi podsvětí neskutečnou touhu zkusit to znovu a trochu jinak. Z obdobných důvodů v mých očích poráží i dosavadního krále žánru v podobě Binding of Isaac.

“Zrcadlo noci” nabízí četná vylepšení postavy. Stejně jako většinu obsahu hry je však musíte nejdříve odemknout.

Dokonalá hra?

Tak si to shrňme… Hades se skvěle hraje, parádně motivuje a ke konzoli či počítači se díky němu vyloženě těšíte. Má obrovské množství pečlivě dávkovaného obsahu, zajímavý námět, příběh i postavy. Pyšní se krásným výtvarným stylem po vzoru starších dítek studia a stejně tak i nádhernou hudbou. Na kolik Vám to vychází?

Výtvarný styl Supergiant Games mi osobně moc sedí. Hades nabízí i takhle úchvatné scenérie.

Čekal jsem hodně, dostal jsem více. Hades se po roce dostal na konzole a znovu září vysoko nad konkurencí. Za hodně přívětivou cenu na Vás čeká promyšlená, návyková a neuvěřitelně zábavná roguelike hra, na které ani škarohlíd nenajde chybu, co by stála za řeč. Čistou “desítku” jsem ještě nedal, Hades je po zásluze první!

Vývojáři: Supergiant Games

Vydavatel: Supergiant Games

Datum vydání: 13. srpna 2021

Cena v PS Store: (jen!) 659,- Kč

Multiplayer: Ne

Platformy: PlayStation 5 (Recenze),  PlayStation 4,  Xbox Series X/S,  Xbox One, PC, Nintendo Switch

Herní doba: Desítky hodin

PŘEHLED RECENZE
Grafika
10
Zvuk/soundtrack
10
Příběh
10
Hratelnost
10
Zábava
10
Herní doba
10

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno