Po nášupu všemožných závodních her se konečně dočkali i fanoušci jednostopých vozidel. Ačkoliv se studio Milestone neavizovalo mnoho změn, tak je konečná podoba MotoGP 22 příjemným překvapením.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Herní série, která se ve jménu honosí označením královské kubatury, vždy inklinovala více k simulaci, nežli k arkádovému pojetí. I přesto, že šli letos vývojáři více na ruku nováčkům, se jedná o závodní titul, který chyby prostě neodpouští.

 

Jistých změn si pravidelní hráči všimnou na první dobrou. Jízdní model prošel obměnou, která má hru více přiblížit méně zkušenějším virtuálním jezdcům. Se zapnutými asistenty je tentokrát opravdu obtížné z motocyklu spadnout. Pokud ale chcete zajíždět alespoň trochu solidní časy a nepohybovat se neustále na chvostu závodního pole, tak musejí všechna hýblátka a asistenti pryč. Ten nejobtížnější a také nejdůležitější skill je brzdění do zatáček. Ve hře samozřejmě naleznete opěvovanou vodící čáru, díky jejímuž zabarvení poznáte, kdy je ideální čas na zpomalování, ale pokud nevíte, jak se správně brzdí, tak máte slušný problém.

Váš motocykl po vás, stejně jako v minulých ročnících, bude vyžadovat práci s vahou vašeho jezdce. Vy tak musíte pomocí levé analogové páčky přesunovat těžiště podle toho, do jaké zatáčky se řítíte a v jaké fázi náklonu jste. Opravdu se nejedná o nic snadného a pokud jste ještě s MotoGP neměli co dočinění, tak si možná budete muset nejdříve pár kol protrpět, než se podíváte na stupně vítězů. Pokud vás netrápí příliš vysoké ego, můžete zamířit do jezdecké akademie, která se oproti minulému dílu dočkala několika vylepšení.

Pobyt v pekle vás usnadní možnost přetáčení času. Rewind funkci můžete použít kdykoliv a kdekoliv a jedná se tak o ideální nástroj na učení. Dalším pomocníkem, který vám pomůže ve vaší snaze neválet se neustále v písečné safe zóně, je samotný ovladač DualSense. S jeho nastavením a optimalizací si tentokrát dalo studio řádně záležet a s klidným svědomím mohu říci, že MotoGP 22 je jednou z nejlépe optimalizovaných her pro gamepad nové generace PlayStationu. Díky haptické odezvě poznáte nejen doteky vašeho kolínka s asfaltem nebo změnu povrchu vozovky, ale chování vašich pneumatik, jejich prokluzování či zasekávání. Vše pak doplňují adaptivní spouště. Trigger L2 je pro celou hru zcela zásadní a díky odporu, který bude na váš prst vyvíjet, bude brzdění o něco více intuitivní a vy poznáte i moment, kdy na vaše brzdové kotouče přichází krize a můžete tak brzdu včas povolit.

Přečti si  Ubisoft oznamuje ukončení provozu online služeb pro několik starších her

Jednu z dalších novinek nalezneme hned v nepříliš nápaditém hlavním menu. Absenci příběhového režimu se vývojáři rozhodli napravit na papíře velmi příjemným řešením. Minulá sezóna byla tou poslední pro živoucí legendu Valentina Rossiho. Highlighty jeho kariéry si připomeneme v režimu NINE Season 2009. Ten logicky rozebírá sezónu 2009 a na paškál si bere nejen Rossiho, ale i jeho tehdejší úhlavní soupeře. Jezdit tak budete nejen za doktora, ale i za Casey Stonera nebo Dannyho Pedrosu. Vše je hráčům servírováno pomocí televizních záběrů z té doby, které jsou doprovázeny místy velmi nevybíravým komentářem. Vždy je vám nastíněna jistá situace, která je přetvořena do hry. Na vás je pak splnit hlavní a vedlejší úkol. Toť vše. Některé úkoly jsou ale nepříjemně dlouhé a repetitivní. Obecně podle mě režimu NINE chybí napětí a tempo. I tak se ale přes nedostatek ostatních vylepšení jedná o hlavní a dost možná i jediný důvod, proč by měli majitelé předchozího ročníku znovu sahat po své peněžence.

I tak ale nový režim musí ocenit jak pamětníci, tak i mladší hráči, kteří třeba v roce 2009 ještě tahali kačera. Jako doprovod k Nine slouží řada standardních režimů jako jed Kariéra, Time-Trial, Grand-Prix nebo Multiplayer. Online režimy musím stejně jako každý rok pochválit za dedikované servery, díky kterým je závodění o úroveň zábavnější, než třeba u sérií Gran Turismo nebo F1. Na druhou stranu zde opět narážím na nedostatečná nastavení pro vaši soukromou lobby.

Ať už osedláte stroj ze třídy MotoGP, Moto2 nebo Moto3, tak vám na trati vždy bude dělat společnost A.N.N.A. – umělá asistence od studia Milestone, která je údajně každým rokem lepší a lepší. Bohužel musím s tímto tvrzením nesouhlasit. Umělá inteligence byla v minulém ročníku velmi slabá a v tom letošním je to taktéž bída. Vaši soupeři sice nejezdí jen tu nejrychlejší stopu a sem a tam na vás nečekaně zaútočí, ale některé jejich chyby jsou až komické. Pokud je na trati 32 jezdců a z toho 20 vyjede v první zatáčce z trati, tak je něco špatně. Až infantilně na mě působí chování AI v trénincích a kvalifikacích. Stejně jako v předchozím díle, tak i letos ostatní jezdci zcela ignorují fakt, že najíždíte do rychlého kola a z boxové uličky to říznou rovnou před vás a nemají problém s vámi celé kolo bojovat. Situace, za kterou by byl standardně jezdec tvrdě potrestán, je nevyhnutelná a nascriptovaná a při volbě Flying Lap vám hra do cesty hodí soupeře automaticky. A to je absolutní nesmysl.

Přečti si  Euthia vstala z mrtvých

Co do grafické stránky se hra pohnula opět o kousíček dopředu. Největších změn si stálí hráči všimnou především u nočních závodů. Vývojáři z Milestonu si dali záležet na nasvícení celé hry a k již vysoké míře detailů z MotoGP 21 přidali na vrch další. Ocenit musím také závody za mokra. Ačkoliv sprcha, kterou ze sebou nechávají motocykly, mi přijde nedostatečně realistická, tak zbylé faktory závodu za mokra jsou až překvapivě dobré. Usychající stopa, kalužiny u některých obrubníků, odpovídající jízdní model nebo kapky deště reagující na pohyb a směr vaší jízdy.

Co si stejně jako každý rok ale neodpustím zmínit je nedostatečný důraz na detaily a krásy motorsportu jako takového. Zmínit musím velmi řídkou návštěvu fanoušků při každé velké ceně, kde jsou zelené tribuny, možná jen s výjimkou Brna, méně než poloprázdné. Předzávodní mišmaš na cílové rovince je taktéž úplně mimo mísu a k tomu i co do grafiky velmi pochybně ztvárněn. Více péče by si zasloužily i animace po dojetí závodu, které se i na podiu opakují dokola a dokola. Na závěr, mé nejoblíbenější, projetí cílem. Snad ve všech odvětvích motorsportu vás při projetí cílem na okruhu vítají vaši mechanici z boxové uličky. Je tomu tak ve formulích, v GT, v Nascaru… prostě všude. A je tomu i u MotoGP. Žel bohu, Milestonu se asi zdálo zbytečné nahodit 5-6 NPCíček v posledním kole na boxovou zídku, aby přivítali svého borce.

Co dodat, MotoGP 22 je skvělou závodní hrou, která sice disponuje skvělým jízdním modelem a zajímavým historickým okénkem, ale na můj vkus je zde příliš mnoho nedostatků a množství vylepšení oproti minulému dílu splňuje jen “nutný” meziroční pokrok. 

 

Vývojáři: Milestone

Vydavatelství: Milestone

Datum vydání: 21. 4. 2022

Česká lokalizace: Ne

Platformy: PC, Xbox, PlayStation, Switch

PŘEHLED RECENZE
Grafika
7
Zvuk / Soundtrack
9
Příběh
6
Hratelnost
9
Zábava
6
Herní doba
5
Rádoby arogantní pseudo-hráč, který miluje svého psa a první napití z minerálky. Najdete ho na Facebooku, Twitteru, Instagramu nebo jako iiiMoryTheory na Twitchi.
recenze-motogp-22-labuti-pisen-maestra-rossihoCo dodat, MotoGP 22 je skvělou závodní hrou, která sice disponuje skvělým jízdním modelem a zajímavým historickým okénkem, ale na můj vkus je zde příliš mnoho nedostatků a množství vylepšení oproti minulému dílu splňuje jen "nutný" meziroční pokrok. 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno