Jestliže se hlavní příběh loni vydaného Prey odehrával na palubě vesmírné stanice Talos-I, umístěné na oběžné dráze měsíce, je zcela logické, že dodatek Prey: Mooncrash, který je v podstatě menší samostatnou hrou, se musí odehrávat přímo na měsíci.
Recenzovaná verze: PlayStation 4
Výhodou je, že pokud jste samotné Prey nehráli a chcete si zkrátka jen pozabíjet několik mimiků, tak si Prey: Mooncrash můžete zakoupit zcela samostatně a bez nutnosti vlastnit či dohrát předchozí hru. Hra je přesně taková, jak naznačuje její trailer, tedy jedná se o simulaci prováděnou v modulu oběžné dráhy měsíce, přičemž samotná simulace se odehrává na povrchu měsíce. Na začátku máte na výběr pouze jednu postavu z pěti, se kterou se v simulaci vydáváte do akce. Každá z postav má zcela odlišné schopnosti. Cílem celé simulace je uniknout, a tím největším cílem je uniknout se všemi postavami během jedné simulace.
Po připojení do simulace nalézáte jako první, podobně jako v hlavní hře hasák, se kterými pobijete několik prvních mimiků. Ovšem jakmile na své první cestě zemřete, simulace končí, dostáváte body, za něž můžete pořídit vybavení a pustit se do simulace znova. Ano, znova a od začátku, zapomeňte na chechpoint, či poslední záchytný bod, ne ne, jdete pěkně od znova jen s lepším vybavením a postupem času také schopnostmi. Jestli si říkáte, co na tom, je vždyť to v klidu projdu a když se s hrou trochu pomazlím, nemůže to být velký problém, ovšem chyba lávky milý čtenáři. Arkane do hry totiž zapracoval takzvaný Corruption Level, který s ubíhajícím časem roste, čímž se zvyšuje také obtížnost a při dosažení určité hranice, se vám simulace klidně vypne. Pokud vám to něco připomíná, tak ano tvůrci se zřejmě inspirovali u filmu Na hraně zítřka a také u Speedrunerů.
Musím říci, že se mi tento systém příliš nelíbí i když by se na první pohled mohlo jednat o zajímavý nápad, přeci jen nejedná se o grindovací hru, kde bystě čekali každým průchodem lepší odměnu. Tady mi to přijde, že se máte naučit cestu stejně dokonale jako cestu na WC, kam jste schopni dojít i spící, či v opilém challenge stavu a to i přes to, že se mapa tu a tam o něco málo změní, ale to přece i ta cesta na WC… A tak pro mě bylo opakování stejné pasáže neustále dokola spíše mučením než zábavou a oči jsem začínal mít stejně zarudlé jako Morgan Yu s lehkým tikem inspektora Dreyfuse z Růžového pantera. Něco podobného zažívá jistě řada hráčů u Dark Souls, ovšem tam je vám odměnou dosažení dalšího bonfiru, či poražení bosse.
Jenom odemknutí všech pěti postav a získání všech unikátních předmětů vám bude trvat slušnou dobu – a naučit se celý průchod tak, abyste zachránili všech pět přeživších v jedné simulaci, to může trvat věky.
Hra se po grafické ani zvukové stránce nikterak nezměnila, ba naopak vývojáři z Arkane Studia použili vše, co již měli k dispozici dříve a tak první věc, která mě hned zklamala, byl zvuk chůze po měsíci, který byl naprosto totožný se zvukem na vesmírné stanici Talos-I. Velmi pochybuji o tom, že zvuk po povrchu měsíce bude stejný jako chůze po mramorové podlaze. V Arkane Studios si také mohli o něco více pohrát s gravitací, kdy při skoku po delší dobu plachtíte, ale kroky jsou naprosto stejné jako na povrchu země. Totožný zůstal i soubojový systém, který se tentokrát rozšířil o několik speciálních schopností, ale ani tentokrát nejde zbraní přesněji zamířit, a tak je střelba po nepřátelích stále tak nějak od boku. Dalším negativem jsou dlouhé nahrávací časy.
Dodatek v podobě Prey: Mooncrash mě tedy příliš neoslnil. Když jsem pomýšlel nad tím zda Arkane udělají nějaké DLC ke hře, tak jsem si představoval něco zcela odlišného, ale toto mě nenapadlo ani v simulaci.
Vývojáři: Arkane Studios
Vydavatel: Bethesda Softworks
Datum vydaní: 11.6.2018
Cena digitální kopie: 549,- CZK
Velikost hry: 14,81 GB
Platformy: PS4 (Recenze), Xbox One, PC
