Recenze: Resident Evil 3 – S nemrtvým kolosem za zadkem

Představte si toho nejotravnějšího blbečka, se kterým jste v dětství nechtěli kamarádit a on přesto pořád dolejzal. Máte? No a teď si představte, že ten blbeček vyrostl o tři metry, umřel, znovu oživl, na zádech má plamenomet, v ruce raketomet a za všechna příkoří z pískoviště vás má v plánu namlet do psího žrádla. Asi tak nějak se cítí Jill s Nemesis v patách.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Vloni jsme tu vynášeli do nebes předělávku druhého dílu Resident Evil a hru jsme bez okolků zařadili mezi našich deset nejlepších her roku 2019,  na remake trojky jsme tak byli stejně jako milióny fanoušků pořádně natěšení. Povedlo se úspěch zopakovat?

Policejní zelenáč Leon a odhodlaná Claire si protentokrát dávají oraz a na scénu se dostává elitní policistka Jill Valentine s žoldákem ve službách samotné korporace Umbrella – Carlosem Oliveirou.  Jill, na rozdíl od naivního Carlose, už moc dobře ví, kdo za nákazou stojí a nehodlá si to nechat pro sebe. No a v tuto chvílí přichází na scénu The Nemesis. Ultimátní stroj na zabíjení. Děj hry se před vámi rozvíjí v prakticky stejných chvílích, kdy do nemrtvými zamořeného Racoon City přijíždí zmiňovaní Leon s Claire. V kůži Carlose se dokonce podíváte i do části ikonické policejní stanice, která je dějištěm podstatné části druhého dílu.

Horší než vaše EX

Třetímu Resident Evilu sice zmizel „Nemesis“ z názvu, ale tenhle takřka nesmrtelný a obtížně zastavitelný kolos je vedle Jill a Carlose třetí hvězdou hry. Bude vám neustále v patách, i když jsou na rozdíl od Mr. X ze dvojky setkání s ním více naskriptovaná. Vyhodíte ho ven (rozuměj rozstřílíte granátometem) a on se vrátí oknem (rozuměj zdí a s raketometem v pařátech). Pokud vám tahle takřka legendární videoherní postava unikla, představte si ultimátního zabijáka ve stylu Terminátora, který jde nejen přes mrtvoly, ale často i skrz zdi. Nemesis vás bude prohánět s plamenometem, raketometem, nebo po všech čtyřech. Až na místa, kde to po vás hra chce, je však nesmrtelný, a tak vám nezbude než vzít nohy na ramena. Z nepříliš dlouhé herní doby (o tom později) strávíte s tímhle odporným monstrem v patách velkou část a rádi si občas oddechnete ve chvílích, kdy vám po krku půjdou „jen“ hordy pajdavých nemrtvých. Těm jde alespoň ustřelit palice.

Ve srovnání s loňským remakem dvojky nabízí RE3 pestřejší plejádu nepřátel. Nejsou jich sice desítky, ale tahle skvadra hnusáků se vám zcela jistě do paměti zaryje. Třeba na geneticky upravené ropuchy ze stok Racoon City, které vaši postavu hravě slupnou pěkně v celku, jen tak nezapomenete. Bohužel se do hry nedostala některá ikonická monstra původní hry a na vypaseného červa se stovky zubů můžete zapomenout. Ten se totiž v originálu nachází v pasáži hry, která se do remaku vůbec nedostala. Takových míst je ve hře k velké škodě vícero a vývojáři tyto odsekané části hry nenahradili novým obsahem.

Šup lup a jde se dál

Tím se dostáváme k největší výtce, za kterou nejen na diskusních fórech mnozí fanoušci hru pranýřují. Co si budeme povídat, RE 3 rozhodně není dlouhá hra a to ani na dnešní standardy. Hru při střední obtížnosti není problém dohrát za nějakých šest hodin čistého času (nepočítaje čtení dopisů apod.), nám to na zvolenou obtížnost „hardcore“ trvalo déle. Přejděme teď na chvíli do jednotného čísla. Ze subjektivního hlediska musím říct, že mi kratší herní doba ve hrách příliš nevadí. Skvělých her vychází spousty a času je málo. Osobně mám proto kratší, ale intenzivní a promakané videoherní zážitky rád. Objektivně je však RE 3 za plnou cenu přeci jen drahý a vyházením relativně velkého množství obsahu původní hry si na sebe autoři upletli bič, kterým nyní od hráčů dostávají pěkně přes záda. Do jisté míry oprávněně…

V našem hodnocení jsme v příslušné kolonce hře udělili ucházející 7/10, ale to proto, že jsme zohlednili obsažený Resident Evil: Resistance, jakožto multiplayerovou složku (Resistance vám představíme v samostatné recenzi příští týden). Tak jako tak prostě není RE 3 trvalka na několik týdnů, ale koncentrovaný atmosferický zážitek, který jsme si náramně užili.

Stejný a přesto jiný

Na první pohled je RE 3 velmi podobný loňské dvojce. Po prvotním osahání herních mechanik však zjistíte, že hře rozhodně nechybí svébytná tvář. Trojka je rozhodně přímočařejší a nebudete se proto tolikrát prodírat stejnými místy. Je také o něco akčnější. V jednom ze soubojů s Nemesis jsme z brokovnice vysypali více broků, než za půlku celého RE 2. S tím bohužel souvisí i odklon od hádanek a zamčených truhliček. Tady se prostě tak nějak počítá s tím, že do nepřátel budete převážně střílet, než se jim vyhýbat. Zejména v pasážích odehraných za Carlose. Slabina akčnějšího pojetí se občas projevuje ve stísněných koridorech, kde není moc kam uhnout a některé střety jsme tak řešili srabáckým žonglováním s uzavíratelnými dveřmi.

Příklon k akčnějšímu pojetí hry však není přehnaný a atmosféra tím netrpí tolik, jak by se mohlo zdát. I RE 3 obsahuje zatraceně atmosferické pasáže, jako třeba výlet do zamořeného hnízda zmutovaných brouků či racoonskou nemocnici. I zde se připravte na momenty plné napětí a paranoie, jestli se ta která mrtvola zvedne, nebo zůstane poslušně rozpláclá na zemi. Avšak nejen to, že mezi nejnapínavější pasáže patří ta z již zmiňované policejní stanice, svědčí o tom, že stísněnější RE 2 pracoval s budováním hutné atmosféry přeci jen lépe.

Vzhledem k většímu počtu nepřátel přibyl do pohybového repertoáru protagonistů bleskový úhyb, případně úder. Nože se tentokrát neopotřebovávají a s prvním perořízkem tak vystačíte po celou hru. V případě Jill budete hojně využívat granátomet s různými druhy munice, Carlos nedá dopustit na útočnou pušku. Municí je však potřeba stále hodně šetřit a kreslení salvami kulek do stěny se vám brzy vymstí hnusnou animací smrti.

Na obtížnost Hardcore, která je při prvním průchodu hrou sice nejtěžší dostupná, ale následně se vám odemknou ještě dvě další, Jill a Carlos nevydrží skoro nic. Maximálně tři kousance od řadového šourala a je po vás, v případě pumelice od Nemesise ještě dříve. Jiné léčení než formou zelených a červených bylinek nebo spreje první pomoci by však bylo v kontextu sérii kacířstvím, takže i ve třetím dílu je potřeba pečlivě procházet lokace a sbírat životabudiče i munici.

Tma s citem pro detail

I RE 3 se může pochlubit naprosto špičkovou grafikou. Precizní hra světla a stínů obrovskou měrou přispívá k ponuré atmosféře a prostředí je krásně detailní. Vzhledem k přímočařejší nátuře hry se podíváme do více lokací než minule a žádná nepůsobí nezajímavě či dokonce odflákle. Autoři výrazně změnili vzhled obou hlavních postav, a i když je Carlos se svojí věčně povlávající kšticí taková metrosexuální verze Ramba, rozhodně se nám líbil víc než původní Link s kulometem. Obě hratelné postavy se povedly vlastně ve všech ohledech a je v jejich kůži radost čelit zombie apokalypse.

Minimálně na PS4 Pro jede hra naprosto bez problémů a kromě pár grafických bugů, kdy nám občas prosvítal pařát nasraného Beta Huntera skrz zavřené dveře, jsme si nevšimli žádného kiksu. Ponurá hudba a tajuplné zvuky jsou už pak jen takovou pomyslnou třešničkou na kompaktním zážitku jménem Resident Evil 3.

Resident Evil 3 je i přes svoji relativně krátkou herní dobu skvělou předělávkou dvacet let staré hry, která na moderní herní mašinky vrací zrůdného Nemesis a jeho kořist. Nechybí mu paranoidní atmosféra, podtržená skvělým audiovizuálním zpracováním, odporní nezapomenutelní nepřátelé a skvěle navržené lokace. Nejen díky tomu má RE 3 stále daleko blíže k famóznímu remaku dvojky, než k mizernému šestému dílu, který ve svém důrazu na ratatata málem utopil celou sérii.

Vývojáři: Capcom

Vydavatel: Capcom

Datum vydání: 3. dubna 2020

Cena v PS Store: 1.649,- Kč

Velikost hry: 45.2 GB

Multiplayer: Ano (v podobě Resident Evil: Resistance)

Platformy: PlayStation 4 (Recenze), Xbox One, PC