RECENZE: Saints Row – GTA na tripu zařadilo zpátečku

Se čtvrtým Saints Row nás autoři už v roce 2013 postavili v kůži prezidenta USA proti nefalšované mimozemské invazi a DLC představilo dokonce groteskní verzi pekla. Tohle už jednoduše není kam posunout. Tatíčci série z Volition tak šlápli na brzdu a letos začínáme zase hezky od znovu.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jak už úvod napovídá, Saints Row je úplný restart série s novými postavami i zasazením. Hráčův avatar (známý též jako Boss), tak znovu začíná od úplné píky a pouze s trojicí kamarádů. Cesta k vytvoření kriminálního impériu je přitom dlouhá a trnitá.

Vyhazov z rachoty otevírá nové dveře

Motiv remaku Saints Row je tak jasný. S kulovým v kapsy, ale pořádnýma koulema postupně vyštípat (rozuměj nekompromisně vyvraždit) trojici konkurenčních gangů z prosluněného města Santo Ileso. Začínat od nuly je vlastně celkem fajn. Znovu tak jsme svědky počátku „gangu“ Saints, kteří si jako první základnu uzurpují polorozpadlý kostel.

Saints Row se nikdy nebralo vážně a nový díl na tom nic nemění. Opět tak jde o velkou a jasně přiznanou nadsázku a příběh tak nemá větší ambice než instante pobavit či rozesmát. Obě se mu občas daří, občas ne.

I tentokrát se paroduje všechno možné, přičemž autoři se snaží strefovat do aktuálních témat nebo glosují současné trendy. Nepřátelé z řad The Idols tak jsou partou antisystémových anarchistů, kteří si hrají na novodobé Robiny Hoody, ale žere jim to jen místní spodina. Pár misí nás hráče zavede i mezi místní „LARPovou“ komunitu, kde ničivé kvéry střídají popundeklové špuntovky a brnění z kartonů.

Aktuální trendy se snaží reflektovat i trojice přátel, se kterými své imperium budujete. Problém je trochu v tom, že Kev, Eli i Neenah se snaží být tak moc „cool“ až jsou občas nechtěně trapní. Vlastně se tak nedivím, že nejednoho pravověrného fanouška vytáčí do běla.

Ratata! přebít a opakovat

Po stránce hratelnosti nový díl zcela jasně vychází ze svých předchůdců. I předposlední čtyřce však už táhne na jeden křížek a herní mechaniky tak můžou působit zastarale. Opět je tu město, v něm mnohé nepovinné aktivity a podstatně propracovanější příběhové mise. Tu kradete auta na zakázku, támhle za pomoci wingsuitu ničíte satelitní věže, jinde zase obsazujete stanoviště v obležení nepřátel.

Saints Row je však primárně o střílení a likvidaci nepřátel po stovkách ze všech možných poloh (klidně i hlavou dolů). K bezmyšlenkovitému kosení nepřátel ostatně většinou sklouznou i příběhové mise, které však zachraňuje povětšinou zábavná „omáčka“ okolo v podobě lokace, námětu mise, či cíle snažení.

Střelba samotná není vyloženě špatná, ale hra má tendenci celkem brzy upadat do kolejí stereotypu.  Nově do hry autoři zabudovali systém úrovní a s ním spojené aktivní schopnosti, doplněné ještě pasivními perky. Do soubojů to sice určitou variabilitu přináší, i tak vás zpočátku zábavné ničení začne dříve či později nudit. Obzvlášť, když budete věnovat úsilí i stereotypním vedlejším aktivitám. Těm nepomáhá ani na poměry série dost „přízemní“ zbraňový arzenál. Sice si každý kvér můžete přelakovat na růžovo, ale větší zábava s ním pak rozhodně není.

Komedie či fraška?

I nové Saints Row stojí na obrovské nadsázce a humoru. Co si budeme povídat, humor je dost subjektivní a i předchozí díly balancovaly mezi bláznivou komedií a trapností. Hra tuto tenkou hranici občas překračuje, i tak se však našlo dost momentů, u kterých jsem se minimálně pousmál. Fanoušci v tomhle ohledu však novému dílu hodně spílají. Pravdou je, že trojice kamarádu, se kterou zločinecké impérium založíte, působí dost genericky a většinu nechtěně trapných scén mají na svědomí právě oni.

K městským akcím neodmyslitelně patří i nařezaný hudební doprovod. To naštěstí splňuje i Saints Row a byť nám trochu chyběla vyloženě ikonická melodie jako song „POWER“ ve třetím díle, v konečném součtu hrají místní rádia pěkně. Trochu horší je to s okolními zvuky, zejména s vyloženě otřesným zpracováním zvuku chůze hlavní postavy. Prapodivné šustění mi vadilo od začátku až do konce a bohužel nešlo o špatně zvolené oblečení či obuv postavy.

Graficky se hra aktuální špičce ani nepřibližuje, osobně mi však zastaralý vizuál příliš nevadil. Některé lokality navíc autoři zpracovali pěkně a pouštnímu Santu Ilesu nelze upřít atmosféra. V tomhle ohledu mě daleko více vytáčely opravdu četné grafické bugy například v podobě mizejícího oblečení, či prapodivné kolize postav při zakončovacích úderech. Technický stav Saints Row v současnosti obecně není kdovíjaký a chtělo by to brzký patch. O úplný průser však nejde a zamrzání či padání hry se naštěstí nekoná.

Ze sekáče do ulic města

Hra přichází s bohatými možnostmi custumizace jak hlavní postavy, tak gangu samotného. Krámků s různými oblečky nabízí Santo Ileso požehnaně, ale osobně si na podobných herních prvcích zrovna příliš neujíždím. Rozsáhlé možnosti úprav tak na mne působí jako trochu zbytečné úsilí, které měli autoři věnovat spíše ladění hratelnosti.

Letošní Saints Row tak trochu zaspalo dobu a bohužel tahá za kratší konec i v porovnání se svými staršími bratříčky v rámci série samotné. V konečném důsledku však záleží na vašich očekáváních. Kdo čekal (nesmyslně) nové GTA, bude dost zklamaný, fanoušci velké nadsázky a spooousty bezmyšlenkovitého střílení se zde vlastně mohou celkem dobře pobavit.

Vývojáři: Volition

Vydavatel: Deep Silver

Datum vydání: 23. srpna 2022

Cena v PS Store: 1.849,- Kč (za PS4 i PS5 verzi)

Multiplayer: Ano (co-op)

Platformy: PlayStation 5 (Recenze), PlayStation 4,  Xbox Series X/S, Xbox One, PC

Herní doba: 15 – 40 hodin (při plnění vedlejších aktivit)