Balan Wonderworld asi nepatřil úplně mezi nejočekávanější hry, přesto se našlo slušné množství hráčů, kteří se na novou plošinovku od jednoho z otců ježka Sonica moc těšili. Každého, kdo tenhle paskvil předobjednal, upřímně litujeme.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Nebudu chodit kolem horké kaše, hraní Balan Wonderworld bylo vyloženě utrpení a zábavy jsem si u toho užil asi jako na kolonoskopii, vykonávané ježkem Sonickem v klubíčku.

Za Balana hrát přímo nelze, pouze v QTE minihře.

Sonicuv taťka dělá hru

Čistě na papíře působí BW jako takový plošinovkový standard. Dvanáct světů, v nich spousta předmětů k nalezení a zákoutí k prozkoumání. Zažitý standard má být ozvláštněný přítomností úctyhodného počtu osmdesáti unikátních (haha) kostýmů, propůjčujících vaší postavě “úžasné” schopnosti.

Mezi úrovněmi můžete budovat vesničku Timů, je to v zásadě k ničemu a kromě jejich krmení nasbíranými kapkami, stejně nic moc vymýšlet nemůžete.

Realita je trochu jiná. Balan Wonderworld již na první pohled působí a vypadá hodně amatérsky a nízkorozpočtově (upozorňuji, že hra stojí šílených šedesát euro), už naprosto základní a nevhodné fonty písma napovídají, že tady začíná něco smrdět. Grafika z dob vrcholu PS2 maximálně začátků PS3 prvotní dojem příliš nevylepší. No a pak začnete hrát…

Další neohrabaný kostým do sbírky.

Nejhorší skákání všech dob?

Marně přemýšlím, jestli jsem v životě hrál horší plošinovku (jeden z mých oblíbených žánrů). Ovládání je příšerně toporné a nepřesné. Autoři přišli s “revolučním” konceptem jednoho tlačítka a každý z obleků tak může využívat právě jednu jedinou schopnost. Mnohé z nich přitom nejsou navázané na schopnost skákat a vy tak běháte v hnusných světech s debilně navrženými plošinkami s postavou, která vůbec nedovede vyskočit. V praxi tak musíte neintuitivně přepínat na jiný dostupný oblek, samotné přepínání přitom není otázka okamžiku a pokud s daným oblekem obdržíte poškození, musíte ho znovu sebrat.

Přečti si  Destiny 2: Gina Torres již pravděpodobně nedabuje Ikoru Rey
Z některých obrázku nevypadá hra úplně hrozně, v reálu to je však podstatně horší. Třeba opodál tancující kočička, stejně jako ostatní postavy po přiblížení zmizí. Proč? Netuším.

Samotné schopnosti nejsou až na pár výjimek příliš zajímavé a některé jsou vyloženě otravné. Kvůli zhovadilému ovládání, kdy se vám často nepodaří doskočit zdánlivě o milimetr, se ve hře velmi často dostavuje frustrace. Nejde přitom o vysokou obtížnost, naopak, BW působí jako směsice úplně základních nápadů z historie plošinovek v dost amatérském provedení. Díky těmto problémům a faktu, že skákání samotné je podivně neintuitivní a prostředí na vaše akce neodpovídá smysluplnější zpětnou vazbou (vše působí absolutně sterilně a neresponzivně), není hraní zábava prakticky nikdy. Kde se co podělalo nejsem momentálně schopný pochopit. S zázemím Square Enixu a zkušeným autorem u kormidla jsem čekal minimálně obstojný kousek. Jako by Yuji Naka (zmiňovaný programátor) spadl ze střechy činžáku na hlavu a pak šel místo do nemocnice programovat Balan Wonderworld… a zbytek traumatologického oddělení mu šel designovat úrovně.

Posbírat všechny sošky Balana na první pokus nezvládnete, do úrovní byste se měli vrátit později vybaveni správnými kostýmy.

Marné hledání spásy

Každý ze světů je rozdělen na dvě úrovně a jeden bossfight. To vše zakončeno idiotským tanečním číslem hlavního hrdiny(ky) s postavou, osvobozenou od zajetí zhmotněných emocí. K odemknutí dalšího postupu je potřeba sesbírat pevně dané množství sošek mentora hry – Balana. Ten nám místy připomínal podivného strejdu, lákajícího děti před školkou na lízátka. Jediné, za čím je vidět alespoň špetka talentu jsou vlastně celkem povedené cutscény, které svým záběrem a detailem až komicky nekorespondují z hrozným zbytkem hry.

Přečti si  Nový trailer k Life is Strange: True Colors představuje Rangera parku Ryana
Bossghity nejsou vyloženě hrozné, ve své průměrnosti ční nad špatným zbytkem hry.

Balan Wonderworld je vyloženě průser. V hnusných světech se budete trápit v desítkách do stránky hratelnosti nefunkčních kostýmů. Průser je i v tom, že za hru, která působí místy jako prototyp, jindy jako vyloženě špatný vtip, chtějí autoři 1.499,- Kč. Hořkou pachuť na patře zanechává i fakt, že krátce po vydání se na Metacriticu objevili desítky recenzí s absolutním hodnocením, zcela zjevně napsanými autory či vydavatelem. Příšerná hra, kterou jsem proti svému přesvědčení dohrál jen asi do dvou třetin, ve strachu, že při pokračování vyhodím oběd na sedačku.

Vývojáři: Arzest

Vydavatel: Square Enix LTD

Datum vydání: 26. března 2021

Cena v PS Store: 1.499 ,- Kč (PS5 verze v ceně)

Multiplayer: Ano (kooperace, chci vidět chudáka, který k tomu s vámi sedne)

Platformy: PlayStation 4 (Recenze), PlayStation 5,  Xbox One, Xbox Series X/S, Nintendo Switch, PC

Herní doba: 10-15 hodin

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno