Od roku 1994, kdy společnost Electronic Arts vydala první díl basketbalové série NBA Live, uběhlo již dlouhých 25 let. Za tu dobu se v herním průmyslu změnilo mnohé. Na konci druhého tisíciletí nebylo vzhledem k hardwarovým možnostem oné doby ani možné, aby hry dostávaly několika gigabytové updaty a opravné patche či aby obsahovaly například mikrotransakce. To je ovšem historie a do hry následně vstoupili i jiní hráči než jen EA. Představujeme vám NBA 2K20.
Recenzovaná verze: PlayStation 4 PRO
Basketbalová herní série od společnosti 2K patří v posledních letech mezi špičku a její verze NBA si nejednou vysloužila cejch nejlepší sportovní hry roku. Ve Spojených státech, kde má NBA 2K základnu hráčů největší, se jedná o tzv. „Must Have“ hru a její každoroční vydání vzbudí přibližně stejnou pozornost jako oznámení a prodej nových iPhonů. I to je možná jeden z faktorů, díky kterému se studio nebojí kráčet po velmi tenké linii a občas i pomyslnou čáru překročit. Ptáte se, o jaké pomyslné čáře to mluvíme?
Osobně se považuji za basketbalového nadšence. Košíkové jsme se věnoval v minulosti i jako aktivní hráč a herní basket jsem okusil už v roce 96, prostřednictvím NBA Live 97. Sice nebydlím někde v Brooklynu a Edward Cullen ze Stmívání by vedle mě vypadal jako opálený plavčík z Pobřežní hlídky, ale i přesto se i já každý rok nemůžu dočkat nového dílu NBA 2K, která mě těší nejen svým aktivním vývojem, ale i provázaností všemožných režimů a krásou, se kterou nám dokáže tento nádherný sport zprostředkovat. Minulý ročník od nás i přes přítomnost mikrotransakcí dostal velmi pěkných 8/10 a já ho označil za basketbalovou pohádku. Letos zašli ovšem vývojáři s „dobrovolnými poplatky“ ještě o něco dále. Když si k tomu přičtu technický stav hry, náznaky gamblingu a minimum změn, mám z letošní pohádky hořkou chuť na jazyku.
Naše povídání ale začneme pozitivně. I přes veškerou kritiku, kterou na vás v příštích odstavcích vychrlím, je nutné uznat, že letošní díl série NBA 2K se opět dotýká nebe a svým pojetím basketbalu a veškerého humbuku okolo něj nám i letos vykouzlil mnoho úsměvů na tváři. Zážitku, který je způsoben absolutně perfektním gameplayem, předzápasovou show a neskutečně přesným a nápaditým komentářem, se ani zdaleka nepřibližují žádné sportovní hry na trhu. I grafické zpracování je stejně jako každý rok na vysoké úrovni. Studio Visual Concepts, které na hře spolupracuje, odvedlo skvělou práci hlavně v oblasti animací postav. Hráči reagují svou mimikou na pohyb míče i na skóre zápasu. Stejně živá je i lavička, která při každém divokém dunku vyskočí a mává ručníky. Škoda jen toho, co se děje za lavičkou. Diváci jsou sice ztvárněni kvalitně a ve 3D a žijí během zápasu svým životem, ovšem pokud kamera najede příliš blízko a ukáže vám detaily jejich obličejů, tak už to taková slast není. Na obhajobu obličejů, které vypadají jako z PlayStation 2, ovšem musíme připomenou, že tímto neduhem trpí i FIFA, NHL i jiné sportovní hry a jedná se spíš o limity hardwaru než leností vývojářů. Ve výsledku vypadá NBA 2K20 skvěle a zmíněné animace i další světelné efekty se značně podílejí na skvělém zážitku, které během hraní hráči zažijí.
První zachmuřený výraz se mi na tváři vyjevil hned pár momentů po nainstalování hry. Klasický režim Play Online jsem si v minulosti oblíbil hlavně kvůli fungujícímu matchmakingu a vyváženému ranking systému. Bohužel jsem se k němu v letošním ročníku dostal až 8 dní po vydání hry a po dvou opravných patchích, které měli dohromady okolo 25GB. Do té doby hra při každém pokusu o spuštění tohoto módu spadla do modré obrazovky a hra se restartovala. Modrou smrt mi pravidelně způsobovaly i pokusy dostat se do mého apartmánu v režimu MyCareer a to i přes to, že jsem hru dvakrát reinstaloval. Technické problémy, při kterých jsme doslova skřípal zuby, se objevily i v režimu MyTeam, kdy mě hra při zápase 5v5 bez varování několikrát odpojila a bylo jí jedno, že se hraje už poslední čtvrtina. Problémy, na které jsem trpěl nejen já, ale i mnoho dalších převážně na konzoli hrajících lidí, se jak se zdá podařilo vymýtit druhým obřím updatem. Mnoho bolístek a bugů ovšem zůstává dodnes. A to především v multiplayerové části hry, kde například není žádný zázrak přijít ke hřišti, na kterém hrají neviditelní hráči a vy vidíte jen poskakující balón.
Svou přítomnost vám ve hře často připomíná 2KTV. Během vcelku zajímavých povídání se zainteresovanými postavami světového basketbalu vám hra často nabízí možnost zkusit uhodnout nějakou zapeklitou otázku nebo hlasovat v některé z připravených anket. A právě jedna z anket prozrazuje, že s drtivým náskokem je nejoblíbenějším herním režimem MyCareer, a právě na něj se tak v naší recenzi zaměříme nejvíce. Součástí MC je příběhová kampaň, která patří k dalším vskutku zajímavým faktorům her od 2K. Minulý rok jsme se s naším trápícím se hrdinou podívali až do Asie a hráli nejvyšší čínskou ligu, kam jsme se dostali po neúspěšném draftu. Příběh byl plný zvratů a dokázal nás svou sofistikovaností zaujmout. Letošním otloukánkem je student jménem Che, kapitán univerzitního týmu, který svým intelektem příliš neodpovídá obecným představám o americké mládeži. Během jednoho z vypjatých zápasů dojde k neštěstí a jeden z jeho spoluhráčů se zraní tak vážně, že následně přijde o své stipendium. Zatímco se všichni ostatní dívají bokem, Che se za svého, již bývalého, spoluhráče postaví a na protest nenastoupí k důležitému zápasu. Zajímavého příběhu si všimnou díky médiím i lidé v NBA a roztočí se kolotoč, po kterém se Che ocitá na cestě do nejslavnější basketbalové ligy. Příběh, který produkoval hvězdný Lebron James, se sice zaměřuje na závažná problém, který jako noční můra trápí basketbalisty, hokejisty, fotbalisty a další atlety po celém světe, ale kromě poselství postrádá hlubší momenty, překvapivé zvraty a i přesto, že nás neurazil, nejen v zajímavosti na svého loňského předchůdce ztrácí.
Po dokončení Story se váš avatar octne ve světě NBA. Hrát můžete klasickou sezónu s vaším týmem, trénovat, podlézat fanouškům na sociálních sítích nebo se pokusit získat prsten pro vítěze ligy. Většina hráčů, včetně mě, ale zamíří do režimu Playground, který z 99% zůstal stejný jako minulý rok. Nechybí betonová hřiště, posilka, obchody s oblečením či metro. Těžko říci, co se ve studiu 2K během vývoje dělo, ale nějakým pro mě záhadným způsobem se do tohoto módu dostal DiscGolf. Ano, v temných uličkách okolo Playgroundu naleznete jamky a frisbíčka! Osobně pochybuji, že se tato součást hry uchytí. Vlastně i pochybuji o počtu hráčů, kteří si DiscGolf vůbec vyzkouší. Byl bych mnohem raději, kdyby se studio zaměřilo raději na funkční a vyvážený matchmaking nebo rozdělení serverů dle skillů a lokality. Situace, kdy mě hra s mým rankem 68 připojí na server Europe 2324 a postaví mě proti ranku 94, který se mě skrze mikrofon ptá, zda nejsem náhodou taky z Philadelphie, mi opravdu nepřijde v pořádku.
Pay-to-Win
V režimu MyCareer nejvíce vynikne další věc, při které se mi úzkostí stahoval žaludek. Pokud jste hráli předcházející ročník, levelovali jste či dokonce dali do hry nějaké peníze, je to irelevantní. Koupí NBA 2K20 vlastně jen resetujete svůj postup z loňska a začínáte úplně od začátku. Pokud chcete být v online sekci Playgroundu alespoň trošku konkurenceschopní a hrát něco, co alespoň vzdáleně připomíná basket, musíte buď desítky hodin grindovat Single Player nebo vytáhnout platební kartu a začít solit peníze, za které se dá vaše postava vylepšovat. Všemu napomáhá nastavení serverů, která míchá nové hráče s nízkým levelem dohromady s levely, které nemají daleko k maximu a nenápadně tak začátečníky nutí k mikrotransakcím. Taková praktika, kdy studio využívá své tržní síly a obří hráčské základny, nemá ve hře, jejíž cena se nyní točí v obchodech okolo 15ti stovek, prostor a je na místě ji označit za nechutnou.
Na vysoce kontroverzním díle série NBA 2K, jehož trailery vypadají spíše jako reklama na nové ostravské casino a jeho uživatelské hodnocení na Metacriticu je v době psaní této recenze 0,5/10, se podílela i společnost PEGI. Společnost, která svými hodnoceními určuje věkovou hranici, od které je vhodné hru hrát, označila NBA 2K20 známkou 3. Hra je tak podle ní vhodná téměř pro každého. S tím ale nelze souhlasit, hra obsahuje herní mechaniky, které by se v žádném případě neměly dostat do rukou naších dětí. A to nemluvíme pouze o již zmíněných mikrotransakcích, ale hlavně kolech štěstí, sázkách a dalších loterijních systémech, na kterých si lze v běžném živote vypěstovat závislost. Tyto způsoby, kterým se vás hra snaží přimět k tomu, abyste se do hry vraceli každý den, naleznete nejen v MyCareer, ale i v MyTeam a MyLeague v podobě kola štěstí či denních odměn. Možná si teď říkáte, že to není váš problém, že máte přece všech pět pohromadě a nějaká hra na vás nemá vliv. Ano, ale basket od 2K si každý rok koupí okolo 10ti milionů lidí a ne každý je tak odolný jako vy. Směr, kterým se studio 2K v této šlamastice vydává je zavrženíhodný.
V soundtracku nechybí Drake, Post Malone, LSD nebo Billie Eilish.
Psaní recenze na NBA 2K20 byl jeden z méně příjemných zážitků. Na jedné straně doslova boží a zábavný basketbal, kterému nechybí prostě NIC a na druhé straně morální otázky a studio, které ze svých hráčů ždímá peníze, staví je před výherní automaty a nabízí za to totální minimum změn oproti loňskému dílu.
CELKOVÉ HODNOCENÍ
I přes veškerou kritiku, se kterou jsme se s vámi v recenzi podělili, je nutné uznat, že letošní díl série NBA 2K se ,co se týče hratelnosti, opět dotýká nebe a svým pojetím basketbalu a veškerého humbuku okolo něj v nás vyvolal takové pocity, jako žádná jiná sportovní hra na trhu. Odpustit ovšem nelze tlak na mikrotransakce, minimum novinek, herní mechaniky jako je sázení na zápasy, kolo štěstí, výherní automaty a technický stav hry, kdy bylo velké množství režimů nefunkčních i týden po vydání hry.
+ nejlepší basketbal na trhu
+ soundtrack
+ pohlcující gameplay
+ každý si najde něco (MyCareer, MyTeam, MyGM,…)
– technický stav
– velký tlak na mikrotransakce
– kolo štěstí, herní automaty, sázky na zápasy,…
– nesmyslné PEGI 3
– stále nefunkční režimy
ŠÉFREDAKTOR ZASAHUJE
Dlouho jsme se v redakci s Jirkou dohadovali o tom, jakou číslovkou nakonec NBA 2K20 ohodnotit. Nakonec jsem z pozice síly rozhodl, že NBA 2K20 bude zhodnoceno jen slovně a nikoliv číslovkou, protože po stránce samotného basketbalu, je hra opravdu velmi dobrá, tedy až na pár chyb popsaných v recenzi a v naší tabulce by si hra vysloužila vcelku vysoké hodnocení. To ovšem vzhledem k množství mikrotransakcí a implementaci kasina do hry, které nese označení PEGI 3, nemůžu z morálního hlediska dovolit. Nikdo z nás asi nemá zájem na tom, aby děti vnímaly hazard jako něco, co je běžné a v pořádku. To už by pak mohli hráči ve hře klidně brát i steroidy.
Řešení přitom mohlo být z morálního pohledu přitom velmi jednoduché, stačilo, aby PEGI Evropský ratingový systém počítačových her, založený, aby informoval konzumenty o obsahu hry a umožnil tak lepší výběr vydal k NBA 2K20 doporučení s číslovkou 18.
Adam Jacik
Vývojáři: Visual Concepts, 2K
Datum vydání: 6. 9. 2019
Česká lokalizace: Ne
Velikost hry: 80.32 GB
Platformy: PS4 (recenze), PC, Xbox One
