Pokud bych měl z paměti vytáhnout moment, který mě kdy zklamal během návštěvy některého z uplynulých Gamescomů, dost možná bych nadnesl moment, kdy mi byl do ruky vražen ovladač od Xboxu a já byl postaven před obrazovku se svítícím logem Skater XL. Jako velký fanoušek série Skate a skateboardingu samotného jsem vydržel hrát vůči kvalitě předváděné verzi až překvapivě dlouho.

Recenzovaná verze: PC + DualShock 4v2

Skater XL je na trhu od července minulého roku. Možná je tak správný čas se na hru s tímto časovým odstupem znovu podívat a přesvědčit se, zda se vývojáři zapracovali na problémech a stížnostech, které jim předkládali nejen herní novináři, ale i samotná herní (a nutno podotknout velmi loajální) komunita.

Ač to možná sami vývojáři původně nezamýšleli, hráči hned pasovali Skater XL do role úhlavního nepřítele série Skate, která se dodnes těší velké oblibě. Pokud zrovna nemusíte při každém Ollie dělat nespočet otoček a vrutů, tak vás jistě Skater XL zaujme svým pojetím skateboardingu, který se hráčům snaží podat v co nejsyrovější a nejrealističtější formě. Oproti konkurenčnímu Skate se snaží hranici uvěřitelnosti posunout ještě o něco výše, a to především pomocí map a arén, které jsou kopiemi existujících skateparků. Tento na papíru skvělý nápad se ale hned po vydání vrátil vývojářům jako bumerang.

Hra začíná na mapě Easy Day High School (proč taky po jménu studia nepojmenovat mapu, že?). Na této střední škole se můžete vyblbnout dostatečně. Mapa je vcelku rozlehlá a nechybí zde raily, fun boxy ani pořádné rampy. The Big Ramp je menší mapa, kterou jste dost možná viděli v některém z trailerů, které obletěly svět ještě před vydáním hry. Celá konstrukce této mapy je navrhnuta tak, aby potěšila spíše vertikálně smýšlející hráče a najdete zde tzv. Big Air. Downtown Los Angeles nám zase připomíná ulice typického amerického velkoměsta. I zde očividně platí pandemická opatření a na ulicích, které jsou mnohem čistější než tomu tak doopravdy je, nenajdete jediné NPC nebo jedoucí auto. Z mapy California Skatepark lze již snadno vyčíst, kde je problém v mapách, které jsou tvořeny dle reálných lokací. Působí naprosto prázdně, bez nápadu a je mi záhadou, jak se taková věc mohla do hry vůbec dostat. Poslední oficiální mapa, West L.A. Courthouse. je už pak jen prachsprostým klackem hozeným pod kolečka vašeho skatu.

Přečti si  Resident Evil Village bude mít několik vizuálních režimů

Po Skater XL by možná neštěkl ani pes, nebýt komunity, která tvořila tuny obsahu už ve chvíli, kdy se hra nacházela v čistě testovací fázi. Přímo v hlavním menu tak najdete Mod Menu, ve kterém najdete herní nadšence, jejichž publikované mapy a další itemy se mohou těm oficiálním hrdě postavit.

Na každé z pěti výše zmíněných map jsou nově challenge, které bychom mohli označit za takový rozšířený tutorial, který ve hře scházel. Hra vás sice naučila základy jako Ollie nebo kickflip, ale to bylo po vydání hry vše. Ovládání je ve Skater XL dosti unikátní (možno číst jako kostrbaté) a je tak jedno, že na skateboardu jezdíte už od svých pěti let. Zde začínáte od nuly. Levá páčka řídí levou nohu, pravá zase tu pravou. Ve hře nejsou žádné automatické triky a veškeré flipy a grindy tvoříte právě prací s analogem. Nechybí ale možnost udělat Manual nebo nějaký fajnový grab. Design ovládání je až tolik sofistikovaný, že už základní věci vám zaberou veškerá tlačítka na ovladači. Jakmile se vám ovládání dostane pod kůži, začnete toužit i po tricích, které znáte z jiných her, ale zde prostě nejdou.

Ačkoliv jsem byl od začátku ke hře velmi skeptický, stále jsem se k ní každý den vracel, abych si našel a vyzkoušel nějaký neobjevený spot a něco na něm vymyslel. Může za to krása street skateboardingu, která ze Skater XL doslova srší. Radost máte i z těch nejbanálnějších triků, které v combu s dalšími dokáží vytvořit parádní podívanou nejen pro vás, ale i pro vaše přátele, pro které můžete vaše psí kusy sestříhat v integrovaném editoru.

Přečti si  Aloy míří do Fortnite: Battle Royale

Co ovšem brání tomu, aby hra byla ultimátním skejťáckým zážitkem, je kamera a fyzika. Úhel kamery je umístěn velmi akčně a blízko jezdci. Hráči mají možnost si zvolit pouze z levého a pravého náhledu a to je ve hře, kde je potřeba přesnost a přehled, dosti málo. Fyzika je alfou a omegou celého Skater XL. Stejně jako dokáže hráče ke hře doslova připoutat (ve stylu: ještě jeden pokus a jdu spát), tak dokáže celý zážitek vskutku znepříjemnit. Občas jste tak svědky situací a zádrhelů, za které by se styděla i PS1 verze Tony Hawka.

Dalším aspektem, který mě tehdy na Gamescomu příliš nepotěšil byla audiovizuální stránka hry. Tehdy se jednalo o velmi rannou verzi hry a nutno podotknout, že hra se od tehdy změnila k nepoznání. Grafická stránka hry sice není úplně “next-gen”, ale zcela určitě nikoho neurazí. Ani soundtrack není tak úplněk zahození a oproti hrám jako Skate 3 nebo Tony Hawk’s Pro Skater 1 + 2 se nese hudební stránka spíše ve stylu Chill Vibes. Za zmínku ale jistě stojí i skvělé ozvučení samotné jízdy, které je prostě špičkové.

Skater XL nakonec není zklamáním a lze snadno vidět, že hra byla vytvořena lidmi, kteří mají k populárnímu sportu velmi blízko. Hlavní problém vidím v abnormálním nedostatku obsahu, který přetrvává i měsíce po vydání hry. Prázdné a mrtvé mapy zachraňuje talentovaná komunita hráčů, která si onen obsah musí pro sebe tvořit sama. To ovšem hře neubírá na skutečnosti, že je i přes řadu nedostatků neskutečně návyková a hráčům, čekajícím na Skate 4 může dlouhé čekání zkrátit.

Vývojáři: Easy Day Studios

Vydavatelství: Easy Day Studios

Datum vydání: 28. 7. 2020

Platformy: PlayStation 4, Xbox One, PC (recenze), Nintendo Switch

Česká lokalizace: Ne

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno