Že jste o Transformers: Battlegrounds doposud neslyšeli? Hra vyšla minimálně u nás bez větší marketingové kampaně, přitom se Tranformers stále těší obstojné oblibě. My nejnovější plecháče rozeberem v naší recenzi do posledního šroubku!

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Transformers jako tahová strategie? Vlastně proč ne. Ke hře jsme s vědomím jejího zacílení na mladší hráče sedali s otevřenou myslí. Ta se nám však po pár hodinách hraní už nenávratně zakalila. Na první pohled mizerný vizuál totiž bohužel není největším problémem hry.

Nejdříve je potřeba poskládat tým. Záchrana světa musí počkat.

Plech na plech

Odvěký souboj Autobotů a Deceptikonů dostává další, tentokrát tahovou, kapitolu. Prevít Megatron touží po mocném artefaktu AllSpark, se kterým plánuje ovládnout Zemi i rodný Cybertron. To samozřejmě nemůže Optimus Prime a jeho pětice věrných dopustit. No a jakou roli v tom hrajete vy jako hráč? Právě na vás je, abyste jakožto hlavní stratég v kovové náruči Teletraana-X komandovali Autoboty zpovzdálí.

Tým Autobotů pohromadě. Chudák Starscream si právě nadělal do základové desky.

Příběh je velice přímočarý a repliky zcela viditelně cílené na mladší publikum. Jsou tak plné patosu a klišé, což však s přihlédnutím k cílovce celkem chápeme. Šestice hratelných hrdinů, mezi kterými nechybí rychlík Bumblebee nebo zuřivý Grimrock, je velmi povedeně namluvena a to platí i pro padouchy. Tím jsme si však hned na úvod vystříleli vlastně jediné zjevné pozitivum hry.

Charaktery jsou fajn. Navíc se můžou pochlubit slušným dabingem.

V taktických misích, jejichž počet sahá někam ke dvacítce, dostanete na povel většinou trojici Autobotů. Každý může v průběhu tahu vypotřebovat až tři akční body, sloužící klasicky pro útok nebo pohyb. Po odehrání tahu je na řadě tým Decepticonů. Prostě klasika. Bohužel nepříliš dobře zvládnutá klasika. Taktické možnosti jsou ořezané na dřeň a po pár úvodních misích, kde si vše osaháte, přichází ke slovu nuda a stereotyp. Každý bojovník disponuje předem daným nevelkým počtem životů a uštědřit někomu poškození ve výši “5” je už vážně pořádná pumelice. Možností útoku a výsledných efektů postupně přibývá, jsou ale zoufale uniformní a zapomenutelné. Tahle střela dá poškození za dvě a nepřítele kousek odhodí, jiná dá za dva a nepříteli sníží útok o jedna, další ho má šanci odzbrojit. Dost jsme postrádali jedinečnost jednotlivých Transformerů, mnohé schopnosti mají podobné, jiné prakticky stejné.

Přečti si  Open beta Battlefieldu 2042 nebyla zas až tak starou verzí hry jak DICE uvádělo
Zabít na jednu ránu základním útokem nebo plamenem? To je dilema!

I když by měly různé schopnosti fungovat v různých situacích, v praxi tomu tak úplně není. V úrovni se nachází většinou jeden až dva nepřátelé s více životy, ostatní mají tři až pět zásahových bodů. Je tak prakticky jedno, kterou ze schopností to do nich naperete… padnou po jednom, respektive dvou zásazích a rozdílnost následných efektů tak postrádá význam.

Výbušné předměty jsou často nejlepším způsobem jak zatočit s více nepřáteli najednou.

Zadřená pohonná jednotka

Sterilně působí i nepřátelé samotní. Řadového Seekera od někoho z šéfů Decepticonů na první pohled skoro ani nepoznáte. Velmi záhy tak hra upadá do stereotypu, kdy prostě jednoduše libovolnými schopnostmi systematicky posíláte jednoho nudného robota do šrotu za druhým. Deceptikoni stejně jako Autoboti disponují určitými zvláštními schopnostmi (v lokálním multiplayeru za ně jde ostatně i hrát), nehrozí však, že byste si na ně museli dávat kdovíjaký pozor a pečlivě taktizovat.

V kampani si Deceptikony nevyzkoušíte. To vám umožní až režim Arcade.

K rychlému stereotypu dopomáhá i nenápaditá náplň misí. Až na úplné výjimky jde vždycky o to pokosit soupeře, nebo plecháče v co nejlepším stavu dopravit na určité místo. Druhého zadání lze většinou dosáhnout bezmyšlenkovitým postupem dopředu s občasným odstřelem nejdotěrnějších nepřátel základním útokem. Kýžená spása netkví ani v prostředí a designu úrovní. Lokace městské zástavby, pouště, lesů a Cybertronu postrádají osobitost. Vyjma rozdílné pestrobarevné palety barev se autoři jednotlivá prostředí pokusili oživit postupným přidáváním prvků jako plíživé Energonové mlhy, i tak se však řekněme pátá úroveň hraje prakticky stejně jako ta patnáctá.

Brawler Optimus Prime, scout Windblade a support Arcee. Rozdíly v třídách postav nejsou tak zásadní, jak by se mohlo zdát.

Prostředí navíc vypadá na dnešní poměry dost mizerně a jízlivé poznámky některých fanoušků, že hra graficky působí trochu jako z PlayStationu 2, nejsou tak úplně zcestné. Prostředí i modely postav jsou skoupé na detaily, efekty útoků postrádají jakýkoliv nápad a náboj. Jediné, co se grafickému zpracování nedá upřít, je spousta pestrých barev, které však její četné nedostatky zakrýt stejně nedovedou. Nad horší grafikou by šlo i vzhledem k žánru s klidem přimhouřit oči, v tomto případě však jen podtrhuje pocit, že je Transformers: Battlegrounds uspěchanou rychlokvaškou dojící oblíbenou značku a peněženky rodičů.

Přečti si  Vyšlo Crysis Remastered Trilogy
Jedna z vizuálně zajímavějších scén. Pořád nic moc, co?

Ceníme si implementace lokálního multiplayeru do herního reřimu “Arcade”, který hře i přes její značné nedostatky svědčí. V něm jde hrát i za skvadru Deceptikonů a byť jsou jejich schopnosti obdobou Autobotů, z podstaty nabízí větší prostor pro taktizování. Zde bychom vypíchli alespoň variaci na klasický “Capture the flag” mód, ve kterém musíte bezbranného člena týmu nesoucího vlajku bránit před útoky soupeře. I do multiplayeru se však kvůli výše popsaným neduhům za pár odehraných partií vkrádá nuda a rozhodně vás s kamarády nezabaví na desítky hodin.

Režim Arcade nabízí vícero módů, které lze hrát i v lokálním multiplayeru.

Deset hodin na volnoběh

Hra je obětí své jednoduchosti a díky tomu nejsou ani na nejtěžší obtížnost bůhvíjaká výzva (tedy až na jednu misi u konce hry, jejíž polovinu musíte splnit pouze za Bumblebeeho). Obsahu nabízí málo a již teď jsou do hry za litr, kterou trvá pronudit deset hodin, dostupná DLC se skiny. Tenhle přístup nám příliš nevoní.

Platina hotová, do hry se už vracet nebudeme. Není moc důvod.

Transformers: Battlegrounds by asi chtěli být takovým XCOMem pro děti. Ani u menších dětí však nemá hra příliš šanci obstát. Má sice příjemné a důvěrně známé charaktery, jinak jde však o dost sterilní, vizuálně ošklivou a na obsah skoupou a nenápaditou tahovku. Argument, že jde o hru pro děti, má své meze. Ačkoliv autoři sbírají jisté plusové body za pro dětské hry netypický žánr, na trhu je spousta pro děti vhodných, ale zároveň nápaditějších a nesrovnatelně zábavnějších kousků. Hra pro děti automaticky nemusí být plochá a nudná pro starší hráče. Máte-li doma malého stratéga s neochvějnou zálibou v Transformerech, počkejte si na slevu, ostatním radíme sáhnout například ke kouskům ze série LEGO her.

Vývojáři: Coatsink

Vydavatel: Outright Games

Datum vydání: 23. října 2020

Cena v PS Store: 1.049 ,- Kč

Velikost hry: 5.72 GB

Multiplayer: Ano

Platformy: PlayStation 4 (Recenze), Xbox One, PC, Nintendo Switch

Herní doba: 10 hodin

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno